Mladíci Budějovic se po roce zase mohou opřít o mladíka s brankářskými geny. „Odvedli jsme skvělý výkon, jsem na kluky pyšnej. Je tu skvělá parta a myslím, že máme i dobrej tým,“ rozpovídal se navrátilec na domácím ledě. Ostrůvek diváků v Budvar aréně se mohl na vlastní oči přesvědčit, že tahle symbióza pořád funguje, jako by ani nebylo ročního rozchodu. Pravidelné konzultace s trenérem Hrubcem a jeho synem Šimonem, který nedávno prodloužil kontrakt s Curychem, pomohly mladíkovi udělat rozhodnutí, co má hlavu a patu.

Z rovnice Mařík plus další sezona vyšel celkem očekávaný výsledek. Motor v jarních vyřazovacích bojích mohl závidět přemožiteli ze Slavie jistého Adama Ebenstreita a věděl, že ve vlastních řadách podobnou naději v masce přes léto nenajde. A Mařík? Jeho přítomnost naznačuje, že ideální zahraniční angažmá si představoval jinak, ačkoli odchodu nelituje. „Myslím, že všechno, co se má stát, se stane. Takže ve výsledku to dobrá volba byla, protože jsem nabral spoustu zkušeností, které mi dneska pomáhají. A třeba mi pomohou i v budoucnu, abych se probojoval do dospělého hokeje,“ uvažuje hokejista s plzeňskou minulostí.

Se svým svěřencem během loňské sezony zůstal v kontaktu trenér budějovických brankářů Stanislav Hrubec. Upozorňoval na specifika finské juniorky, kde je pro gólmany těžké vyniknout. Cestu k pozici jedničky neměl gólman vymetenou, naopak – v SaiPě se o každou příležitost musel přetahovat s místním rivalem. Ten vyšel ze souboje jako vítěz. „Ve finské lize na vás nejde tolik střel a padá dost gólů, takže na čísla ve statistikách se nedá úplně koukat. A měli tam svého Fiňáka, který tam byl od začátku. Ale tak to bývá, že pro cizince, ještě navíc nováčka, je těžké od začátku konkurenci převálcovat,“ vysvětluje Mařík s tím, že odchytal méně duelů než domácí jednička, a tak už na konci minulé sezony prosákly informace, že by mohl zamířit zpátky na jih Čech.

Budějovice byly jasnou volbou

Pro Motor to byl dar z nebes, protože od přelomu roku, kdy klub uvolnil na Kladno Daniela Jansu, nenašla juniorka mezi tyčemi jasnou oporu. Oboustranný zájem dokládá podpis na smlouvě. „Pro mne byly variantou jenom Budějovice. Rok předtím jsem tu byl spokojenej. Jsou tu lidi, který mám hodně rád. Mám tu Standu Hrubce, znám tu spoustu lidí a to město mám hrozně rád,“ nedá Matyáš Mařík dopustit na budějovickou štaci. Nový ročník zahájil starty v juniorce, která by se měla opírat o jeho výkony v extralize. „Začnu tady a do budoucna se uvidí, jestli se třeba nenajde něco v první nebo druhé lize. Může se stát cokoli v áčku… Samozřejmě nikomu nepřeju žádný zranění, vůbec nic takovýho, ale musí se počítat se vším! Momentálně jsem v juniorce a soustředím se jenom na ni,“ ujišťuje Matyáš Mařík, že obsadil bývalý post s velkou chutí.

Na první pohled Mařík ve Finsku nabral na váze, zmohutněl, takže v brance zabere víc místa. Současně zapadá do koncepce Motoru: trenéři brankářů nejsou žádní drobečkové a sami si na velké gólmany potrpí. „Cítím se díky tomu líp,“ svěřuje se vytáhlý mladík. „Myslím, že jsem i rychlejší, a celkově si myslím, že jsem se zlepšil,“ porovnává po zkušené na severu, kde čas od času trpěl pocitem, že se snaží předělat jeho styl k obrazu svému. A to měl brankáře na povel krajan Tomáš Duba. „Byly momenty, kdy to na mě tak působilo. Lehce jsem se s tím pral, a možná to je taky jeden z důvodů, proč jsem se vrátil, že to nebylo úplně ideální. Ale ve výsledku si myslím, že mi to hodně pomohlo, takže jsem za to rád,“ vypráví staronová opora juniorů Motoru. Věděl, že v bývalém působišti mu trenérský tým ušije servis na míru, postará se, aby byl zase v pohodě. Těšil se, že naváže na roční spolupráci, která nesla ovoce. Finsko je minulostí, Maříkovi na první dobrou úplně neučarovalo, ale současně nechce tradiční hokejovou zemi po jedné misi zcela zavrhnout: „Člověk nikdy neví, co se v kariéře může stát. Nebudu říkat, že se tam určitě nevrátím, anebo vrátím,“ praví diplomaticky. Prozatím Skandinávii odškrtl a první dvě kola v dresu Motoru napověděla, že dobře udělal.