Hlasitým koučinkem dovedl Zliv až do bojů o medaile a v duelu s HBC Pardubice (6:2) urval jeho tým bronz, ze kterého mladíci šíleli radostí! Po poslední siréně a erupci nadšení trenér zůstal na střídačce a nechal hráče, ať slaví po svém. Sám se držel v ústraní. Už neřídil, jen hodnotil. „Celkově se rodí úspěch těžko. V bolestech, slzách a křiku,“ líčil pro JcTEĎ.cz.

„Nemáme takovou množinu hráčů a nemůžeme si vybírat z tolika dětí jako stotisícové Pardubice. Vytáhli jsme hráče, které jsme měli, a myslím, že kluci makali naplno, dali do toho všechno, co mohli, a ta dřina se teď vyplatila,“ shrnul Trávníček, sotva žáci udělali bronzovou tečku za sezonou. Vychutnali si ceremoniál s předáváním medailí, podělili se o radost s fanoušky, vyfotili s pohárem… Konec turnaje byl jako z pohádky.

Aby se dostali mezi nejlepší, potřebovali Zlivští v suchdolské skupině skončit nejhůř druzí. Jenže komplikace přišla hned hned na úvod – na samostatná střílení podlehli celku HBC Pardubice. „Kluci byli nahecovaní, chtěli jsme vyhrát, měli jsme i pokoru před soupeřem, kterou tým má mít. Že nám ten první zápas těsně utekl, byla škoda, ale cítili jsme, že máme i na ostatní soupeře,“ měl Trávníček na mysli jak Karvinou (4:1), tak Nové Strašecí (5:1).

Povedlo se, a Zliv se tak s jejich skalpy stěhovala na neděli ze Suchdola do Budějovic, kde už se hrálo o medaile. V semifinále okusila sílu pozdějšího mistra. Vedla 2:0 a krátce ještě 3:1, ale pak Svítkov obrátil zápas (3:5) a zůstal ve hře o titul. „Ze začátku jsme byli lepší, dali jsme góly, bohužel nás pak převálcovali. Měli čtyři lajny, my dvě, utahali nás. Kluci už nemohli běhat. Musíme přiznat, že Svítkov byl lepší,“ konstatoval zlivský Karel Trávníček.

Proti druhému zástupci Pardubic (6:2) už zase úřadovaly osvědčení opory, které stihly nabrat zbytky sil na poslední bitvu. Kapitán týmu Dvořák, Roškot, Pfeffer, Rothschedl, Fuka… Rozdíloví hráči to vzali na sebe, Zliv na chvilku znejistila jen inkasovaná branka v oslabení, kterou Pardubičtí snížili na 2:4. Kouč chodil po střídačce jako lev v kleci a pořád měl hráčům, co říct, na co reagovat. Hlasivky třídenní nápor ustály. „Trénuju je,“ ujistil s humorem 37letý Trávníček a po dlouhé době vykouzlil úsměv. „Já řvu vlastně non stop, takhle mě znají všude,“ vysvětloval po turnaji a věřil, že mladí už pochopili, že to s nimi nemyslí zle. „Občas jim to vadí, musí to překousnout. Teď postoupí, obmění se tým, půjdou do dorostu. Už jsme na sebe tak nějak zvyklí za tu dobu. Někdy jim to samozřejmě vadí, je to nepříjemný, ale snažím se, aby to bylo pro ně dobře. Aby pochopili, že tam nekřičím, abych si honil svoje ego, ale že to chci pro ně, abychom se pak dostali do takových bojů a ukázali, že něco opravdu umíme, což se nám dneska povedlo,“ vyprávěl zlivský kouč.

Medaile z bašty hokejbalu

Budějovický Pedagog pěstuje odkaz zakladatelů hokejbalu a patří mezi tradiční bašty tohoto sportu u nás. Se Suchdolem hostil vydařený turnaj v příjemné atmosféře. „S Pedagogem jsme ale vždycky byli rivalové a prali jsme se tu s nimi jako koně!“ přiznal Karel Trávníček, jenž loni v listopadu zaznamenal ve druhé lize proti Pedagogu gól a nahrávku, to ale Zliv nastoupila doma. „Byla i Vltava, těch hřišť v Budějcích bývalo víc a dodnes jsme soupeři, rivalové, protože jsme Jihočeši, konkurujeme si tím, že jsme kousek od sebe,“ říkal trenér, jenž si vezl do Zlivi pocit dobře vykonané práce. Z hráčů vyždímal od pátku do neděle maximum. „Vytáhli jsme to od začátku de facto až nahoru. Je škoda, že jsme nevyhráli první místo, ale tak to chodí. Kluci se mění v chlapy, konečně dostávají rozum, všechno je lepší,“ pochválil Trávníček své svěřence.

Soupiska HBC Zliv na finálovém turnaji – brankář: Samuel Vrchota, obránci: Tomáš Chalupa, Daniel Dvořák, Ondřej Pavlíček, Petr Vařil, Filip Řimnáč, útočníci: Ondřej Buchtelík, Petr Fuka, Mikuláš Kobliha, Matěj Kochta, Aleš Mikoláš, Radim Pfeffer, Roman Roškot, Adam Rothschedl, Jiří Šanda, František Stulík. Realizační tým: trenér Karel Trávníček, předseda Jaroslav Masař, vedoucí Vladislav Litvík.