V mládí dostal nabídku odejít chytat do Šumavanu Vimperk, kde se hrála I. národní hokejová liga. Znamenalo to však opustit milovanou fabriku ČZM, v níž pracoval až do odchodu do důchodu, a také s ohledem na rodinu s malým synem tuto nabídku neakceptoval. Po skončení závodní dráhy se věnoval funkcionářské činnosti ve vedení hokejového klubu, do níž se ještě několikráte vrátil. V chytání se přesunul do okresního přeboru, kde se Sokolem Katovice slavil další úspěšná léta včetně učinkovaní v krajském přeboru II.

Závěr své aktivní kariéry pak věnoval žlutému týmu ve Farma cupu, kde spolu se svými bývalými spoluhráči z ČZ (například bratři Šípové, Kotrčové, Zdeněk Hollar, Stanislav Kašpar, Jaroslav Přecechtěl a mnoho dalších) založili tradici soubojů Žlutí – Modří v boji o pohár. Letos se koná již 24. ročník. V trénování se nejčastěji věnoval brankářům, jeho rukama prošli například Roman Turek, Roman Špiler, syn František, Alexander Salák, Jakub Myslivec, Lukáš Pilc či Josef Ešler. Po několik let také trénoval společně s nestorem strakonických trenérů Jaroslavem Walterem mládežnické týmy.