Program začal hravým workshopem s názvem Poznáváme emoce. Víš, co cítím když?, který vedla Kateřina Šolc. Děti tvořily a povídaly si přitom o svých pocitech, současně byl spuštěn prodej knih a autorka Barbora Smrčinová se podepisovala kupujícím do své knižní prvotiny.

Poté už přišel na řadu slavnostní křest. V úvodu vystoupili žáci Základní umělecké školy v Písku, Vojtěch Matura zahrál na ukulele, zazpívala Eliška Mikasová, kterou na kytaru doprovodil Dalibor Kovář a vystoupily také tanečnice pod vedením Gabriely Kroutilové s choreografií Hvězdy duše, vyprávějící o tom, že vždy, když někdo zemře, rozsvítí se na nebi nová hvězda.

Téma o odcházení chybělo

Autorka Barbora Smrčinová následně návštěvníkům přiblížila nápad na vznik knihy. „Hospic nám pomáhal pečovat o mého tatínka v domácím prostředí až do jeho poslední chvíle. Protože jsme s dcerou Sofinkou velké čtenářky, hledala jsem v knihovničce hospice knihy, které se věnují odcházení. Ale nic jsem nenašla. Nikde nebyl reálný příběh toho, jaká naše péče může být. Všude to bylo zabarvené. Například, že dráček zemřel a všichni jsou smutní. Osobně si myslím, že i děti potřebují slyšet reálný příběh, jak to doopravdy je. To byl pro mě impuls k tomu, abych napsala svou vlastní knihu,“ řekla autorka.

Role moderátorky se během večera chopila Michaela Mohňanský. Zajímalo ji, jak dlouho kniha vznikala. „Ještě ten večer, kdy jsem přišla na to, že žádná taková kniha není, jsem si doma sedla a sepsala jsem příběh, který vzpomínal na odchod mého tatínka. Vlastně příběh popisuje, jak odchod svého dědečka vnímala dcera Sofinka. Nic víc jsem do něj nepřidávala a nic jsem si nevymýšlela. Psát jsem začala před zhruba dvěma lety. Trochu se to pozdrželo na ilustracích. Měla jsem v hlavě obrazy a vize toho, jak bych chtěla, aby kniha vypadala a zkusila jsem to namalovat sama, chvilku to trvalo. Nakonec mi pomohla Lenka Lešňovská,“ odpověděla Barbora Smrčinová.  Kromě Lenky Lešňovské se na grafické stránce knihy podílela ještě Anna Hamerníková. Jazykovou korekturu měla na starost Pavla Šmelcová.

Kniha pokřtěná kakaem

Knihy se většinou křtí šampaňským nebo sektem, tuto pokřtila dcera autorky Sofie kakaem. Proč? „Osobně nejvíce piji kakao. Má to i trochu symboliku. Rok poté, co tatínek zemřel jsem byla na ochutnávce ceremoniálního kakaa spojené s koncertem zpěvačky Terez Wrau, která zpívala píseň Ke kořenům lípy. Byl to pro mě symbolický okamžik. Od té doby se kakao stalo mým každodenním rituálem. Vznikala u něj i samotná kniha,“ popsala Barbora Smrčinová.

A protože se křest konal na Papučový den, tedy osvětový den věnovaný mobilní hospicové péči v České republice, který je součástí celonárodní kampaně Dožít doma, nechyběl ani papučový tanec, který roztančil všechny malé návštěvníky v sále.

Během křtu nechybělo ani čtení ukázek z knihy Milý dědečku na nebíčku. Na starost si tuto část vzalo šest zástupců Domácího hospice Athelas. První náklad o 250 výtiscích zafinancovala Nadace EP Group. Tyto knihy jsou připravené přímo v Athelasu pro rodiny pacientů. Knihu lze koupit v nakladatelství Bookla. „Chtěla bych na závěr poděkovat mému tatínkovi Mílovi za jeho příběh. Právě díky němu kniha vznikla,“ dodala Barbora Smrčinová.