Haagská úmluva byla přijata roku 1954 v reakci na masivní a systematické ničení a rabování kulturních statků, ke kterým došlo za druhé světové války. Druhý protokol reagoval zejména na ničení kulturních památek v souvislosti s ozbrojeným konfliktem v bývalé Jugoslávii. Zpřesnil některá ustanovení Haagské úmluvy a rozšířil pravidla ochrany kulturních statků i na vnitrostátní ozbrojené konflikty. Haagská úmluva a její dva protokoly jsou součástí mezinárodního humanitárního práva a zároveň jsou první ze šesti kulturních úmluv pod záštitou UNESCO.

Haagská úmluva i její protokoly státům uložily dva základní závazky – kulturní statky zabezpečit a šetřit. Zabezpečení se děje už v době míru a zahrnuje přijetí takových opatření, která minimalizují rizika hrozící kulturním statkům v případě vypuknutí ozbrojeného konfliktu, například označení nemovitých památek viditelnými štíty, provedení soupisu movitých kulturních statků či zpracování depozitářů. V případě ozbrojeného konfliktu bojující strany nesmějí používat kulturní statky pro vojenské účely, mimo jiné třeba nemohou umístit na věž historického kostela či minaretu ostřelovače, ani na ně nesmějí útočit.

O udělení statusu zvýšené ochrany pro Státní hrad a zámek Český Krumlov usilovala Česká republika od roku 2023. Rozhodnutí o udělení teď oznámil Výbor Druhého protokolu pro ochranu kulturních statků 4. prosince během svého zasedání v pařížském sídle UNESCO.

„Jedná se o významný odborný a diplomatický úspěch České republiky a Národního památkového ústavu, který koordinoval přípravu nominační dokumentace. Zvýšená ochrana podle Druhého protokolu byla dosud udělena pouze vybraným kulturním statkům v několika zemích světa. Jsem ráda, že právě státní hrad a zámek Český Krumlov k nim patří. Současné i dlouhodobé ozbrojené konflikty, například v Iráku, Mali, Sýrii či na Ukrajině, ukazují, že ochrana kulturního dědictví v konfliktních situacích nabývá stále většího významu,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Napadení památek se štítem ochrany je válečný zločin

Udělení zvýšené ochrany se váže na tři hlavní podmínky. „Musí se jednat o kulturní dědictví největšího významu pro lidstvo. Památka dále musí být chráněna odpovídajícími vnitrostátními právními a administrativními opatřeními, která uznávají její výjimečnou kulturní a historickou hodnotu a zajišťují nejvyšší úroveň ochrany. Třetí podmínkou je, že objekt není a nebude využíván pro vojenské účely. Pokud se stát vzdá jakéhokoli vojenského využití památky, stávají se tyto objekty během válečného konfliktu nedotknutelnými a jejich napadení se považuje za válečný zločin,“ přiblížila mluvčí Národního památkového ústavu Blanka Černá.

Splnění těchto podmínek prokázal Národní památkový úřad dodáním velmi podrobné dokumentace, zahrnující například potvrzení o vnitrostátní ochraně, mapy objektu nebo krizové plány.

„Krizovými plány se rozumí zabezpečení objektu před možnými různými riziky typu požáru, mimořádné události a v neposlední řadě ozbrojeného konfliktu. Nejedná se pouze o evakuační plány osob, ale objekt musí být připraven a mít zpracované inventáře movitých památek určených k evakuaci. Pro výběr k nominaci právě této památky byla zásadní i připravenost hradozámeckého areálu, kde se v minulosti uskutečnila taktická cvičení složek Integrovaného záchranného systému. Během nich se nacvičoval postup a zvládnutí situace například při výbuchu nástražného výbušného systému a zneškodnění ozbrojeného pachatele,“ vysvětlila Blanka Černá.

Pro návštěvníky památky patřící mezi nejrozsáhlejší a nejstarší hradní komplexy v České republice se nic nemění.  Státní hrad a zámek Český Krumlov bude označen štítem zvýšené ochrany, tedy modrým štítem s červeným okrajem v bílém poli.