Akce byla současně beneficí pro organizaci Domov pro zvířata, která měla na nádvoří svůj prezentační stánek a pro ni byl určen i výtěžek z bazaru oblečení.

Víc o mezinárodní organizaci Prales dětem nebo občanských hlídkách Spravedlnost pro přírodu se mohli zájemci dozvědět od Terezy Humešové a Václava Kusky. Hlídky jsou oficiálně registrovány na Vysočině, ale po dohodě s místními aktivisty vyjíždějí po celé republice. Procházejí terénem a pokud najdou zvěř či ptáky s příznaky otravy, volají na místo policii. Kde se ale jedovatý karbofuran stále bere, když je u nás už dlouho zakázaný?

Karbofuran se používal v zemědělství jako pesticid, v České republice byl karbofuran v prodeji až do prosince 2008 pod jménem Furadan ve formě postřiku a granulí. Přestože je v Evropské unii jeho používání zakázáno, řada myslivců a rybářů si ho pro své potřeby ponechala. „Mimoto k nám putuje z Ukrajiny a i v dalších zemích mimo Evropskou unii se dá koupit,“ vysvětluje Tereza Humešová. Organizace Spravedlnost pro přírodu se v březnu podílela na výpravě do terénu i na Strakonicku. „Šlo nás šestnáct a tentokrát jsme nenašli nic,“ dodala. Otrávené zvíře či pták má křečovitě natažené končetiny, někdy dozadu zvrácenou hlavu, kolem bývají znaky hrabání. Na zvířeti či návnadě je mrtvý i hmyz, návnadou mohou být kusy masa nebo třeba vajíčka. Poznají se tím, že je na nich dírka zalepená voskem nebo lepící páskou.

Ochránci zvířat s uspokojením zaznamenali loňský trest pro muže z Klatovska za otravu orlů na Strakonicku. Okresní soud ho potrestal odnětím svobody na 2,5 roku s odkladem na 3,5 roku. Muž se odvolal, ale krajský soud rozsudek potvrdil.

„Pro vyhledávání návnad se používají i speciálně vycvičení psi, kteří se mrtvého zvířete nedotknou. Určitě nedoporučujeme, aby lidé pouštěli k mrtvým zvířatům či ptákům své psy,“ zmínila Tereza Humešová. Práce v hlídkách je ryze dobrovolná, ochranáři mají svá zaměstnání. Tereza Humešová pracuje ve výzkumu, Václav Kuska je elektrikář.

O kousek dál se nacházel stánek s ochutnávkou indické kuchyně Jáchyma Kaplana z Prachaticka, který se oženil s Indkou. „Spolupracujeme s prachatickou neziskovkou Impakt, která se zabývá aktivizací periférií – nejen v krajině, ale i sociálních. Moje žena je Indka, pracovala i pro ambasádu. Tahle naše aktivita na různých trzích jí umožňuje realizovat se i ze samoty na Šumavě, kde žijeme,“ řekl Jáchym Kaplan. K nabídce pokrmů řekl, že tradiční indická kuchyně je vegetariánská, není veganská.

Jak je tedy možné, že indické restaurace nabízejí kostky masa s omáčkami na různé způsoby? „Indové už dnes jedí maso, ale pouze kuřecí nebo ryby. Krávy nejedí vůbec, ty jsou posvátné, vepřové je pro ně nečisté,“ vysvětlil Jáchym Kaplan.

Zjednodušeně řečeno platí, že vegetariáni se vzdali konzumace masa, kdežto vegani všech živočišných produktů, což jsou i mléčné výrobky nebo dokonce želatinové bonbony či kaviár. V Týdeníku Strakonicko si ve středu můžete přečíst, co vegani pro sebe shledávají na této stravě pozitivní. 

Výtěžek Veget Festu byl letos určen organizaci Domov pro zvířata z Benešovska, která poskytuje azyl zvířatům všeho druhu, nejen kočkám a psům, a hledá jim i nové domovy. Akce byla doplněna i zajímavými přednáškami a tvořivými dílničkami pro děti. Zájem o ni byl velký.