Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup Luzenským údolím může být zpřístupněna návštěvníkům. Musí se ale dodržet několik podmínek. Tak zní ve stručnosti závěr odboru Státní správy Národního parku (NP) Šumava, která rozhodovala o navržených kompenzačních opatření.

Otázku zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup řešila většina ředitelů Správy Národního parku Šumava. Jenže všechny snahy skončily fiaskem a následným doporučením zpracovat hodnocení vlivu na ochranu přírody, takzvaným EIA. Ředitel Pavel Hubený ho proto zpracovat nechal.

„Nebyla jiná šance, jak se ke zpřístupnění Modrého sloupu legálně dobrat. Proto jsem nechal zpracovat hodnocení EIA. Verdikt však zněl, že cesta k Modrému sloupu bude mít významný negativní vliv na tetřeva hlušce, proto není možné ji otevřít. Ovšem dále hodnotitelé uvedli, že pokud navrhneme dostatečná kompenzační opatření, která by nezhoršovala vývoj populace tetřeva na Šumavě, a tato opatření budou schválena, je možné o otevření cesty v omezeném režimu uvažovat,“ přiblížil Pavel Hubený.

Vedení Správy NP Šumava proto navrhlo hned několik kompenzačních opatření. To první je zvětšení klidového území o 3 381 hektarů v oblasti kolem Poledníku, které se ale nedotkne existence současných turistických cest a cyklotras. Dalšími opatřeními bylo mimo jiné zpřístupnění Luzenského údolí k Modrému sloupu pouze v době od 15. července do 15. listopadu a v denní dobu od 10 do 17 hodin bez možnosti vstupu se psy a jízdy na kolech.

Orgán ochrany přírody, který návrh kompenzačních opatření vyhodnocoval, tedy odbor státní správy NP Šumava, je projednal se všemi dotčenými účastníky řízení a stanovil regulace záměru, včetně podmínek, za kterých může být cesta otevřena, i vlastní kompenzační opatření spočívající v rozšíření klidového území ke zvýšení životního komfortu nejen tetřeva hlušce, ale i rysa ostrovida nebo jeřábka lesního. Jednou z těch nejzásadnějších podmínek je dostatečná velikost šumavské populace tetřeva hlušce a prokazatelné zachování nebo zlepšení její velikosti. Modrý sloup bude tedy možné zpřístupnit, pokud se potvrdí existence více než 735 jedinců tetřeva na území NP Šumava a Bavorský les.

„Tuto podmínku považuji za zcela logickou. To číslo 735 totiž vychází z posledního monitoringu tetřeva, který se uskutečnil v letech 2016 až 2018. Tehdy bylo potvrzeno 605 jedinců s tím, že odchylka výpočtu modelu je 130 jedinců. I 735 tetřevů je tak hodnotou maximálního odhadu současné populace. Pokud tedy další monitoring tetřeví populace prokáže tento počet, je jisté, že šumavská populace má pozitivní vývoj a bude možné zpřístupnit Modrý sloup,“ vysvětluje Pavel Hubený. NP Šumava plánuje další monitoring tetřeva na období nadcházející zimy. Výsledky by pak měly být známy v průběhu příštího roku.

Další podmínkou zpřístupnění je vyhlášení klidových území pro ochranu tetřeva hlušce tak, jak jsou navrženy a projednávány už od roku 2019. „To je podmínka, s níž jsem osobně počítal. Projednávání klidových území a možnost zpřístupnění Modrého sloupu jsou totiž spojené nádoby. A protože známe výsledek stanovení kompenzačních opatření k Modrému sloupu, nic nebrání dokončit projednávání klidových území v Radě NP Šumava už letos na podzim,“ plánuje ředitel Hubený.

V současné době běží patnáctidenní lhůta pro odvolání účastníků řízení ve věci zpřístupnění Modrého sloupu. „Se závěry řízení se plně ztotožňuji a jsem rád, že konečně máme jasno, zda a za jakých podmínek je možné hraniční přechod z české strany zpřístupnit veřejnosti. Samozřejmě je před námi ještě kousek cesty, ale tu její nejtěžší část máme za sebou,“ věří Pavel Hubený.