Ministerstvo školství navyšuje počet pilotních škol, které individuální vzdělávání žáků druhého stupně pokrývají. Rozšířené pokusné ověřování je zacíleno tak, aby v každém kraji byla alespoň jedna škola, která formu takového vzdělávání zaručí.

„Máme už zkušenosti s žáky z prvního stupně, kteří se učí doma a pak dochází na zkoušky. Je to velmi malé procento dětí. Zájem je malý, je to opravdu spíš výjimečné. Myslím si, že ani na druhém stupni nepůjde o nějaký horentní nástup, jsou to jednotlivci. Předpokládám tak do deseti v celém kraji na jeden školní rok,“ říká ředitel školy Bezdrevská Pravoslav Němeček. Dodal, že se setkali se zástupci škol, kteří už mají s individuálním vzděláváním dětí na druhém stupni zkušenosti. „Zatím bylo těch škol asi sedm, jednali jsme s nimi, debatovali, zjišťovali pozitiva i úskalí,“ vysvětlil Pravoslav Němeček. Podle něj může být u dětí učících se doma problém se sociální interakcí. „Jednou z podmínek je, aby měl rodič, který bude dítě na druhém stupni učit doma, vysokoškolské vzdělání. U prvního stupně stačí středoškolské. Problém není ve zvládnutí látky, ale může být v sociální interakci. To, jak se dítě zařadí do dalšího kolektivu, jaké si vytváří vazby, sociální cítění a podobně. Děti jsou izolované od spolužáků,“ upozornil. Odpůrci domácího vzdělávání argumentují především nedostatečnou kvalifikací vzdělavatelů.

A co vy? Uvažovali jste někdy o tom, že byste své dítě učili sami doma? Máte s takovým typem vzdělávání zkušenosti? Podělte se s námi o názor.