Zjistili to vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, kteří na Lipensku hodnotí část svého výzkumného projektu. Turistický spolek Lipenska proto chce iniciovat vážnou diskusi nad tvorbou záchranného programu zaměřeného na raka říčního, který v České republice doposud chybí.

Výskyt raka pruhovaného na Lipensku vědci poprvé zjistili v roce 2006 v Černé v Pošumaví. Tehdy se na dalších více jak dvaceti místech včetně řeky Vltavy pod nádrží Lipno jeho výskyt nepotvrdil. Nejbližší známý výskyt v roce 2006 byl až 35 kilometrů daleko, v řece Vltavě u Českých Budějovic. To představuje vzdálenost asi sto říčních kilometrů po proudu včetně několika významných migračních bariér.

Dnes rak pruhovaný prokazatelně žije na deseti místech Lipna. „Počet lokalit s výskytem raka pruhovaného se na Lipně od roku 2006 zněkolikanásobil. Můžeme ho najít v lokalitách od Horní Plané po Frymburk,“ uvedl Pavel Kozák, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Velmi pravděpodobné je tedy jeho umělé vysazení patrně rybáři,“ uvedl Kozák.

Na vysvětlenou – lipenská přehrada je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, sportovní rybolov a ostatní vodní sporty, vyvstává zde reálné nebezpečí přenosu račího moru na mokrém rybářském náčiní, ale i na potřebách určených ke sportovnímu využití.

Kromě našich původních druhů raků, raka říčního (Astacus astacus) a raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) se u nás vyskytuje i několik nepůvodních druhů raků, kteří nejsou tak nároční na kvalitu vody a navíc našim rakům dokonce škodí. „Škodí jim nejen svou agresivitou, ale hlavně přenosem onemocnění račího moru, vůči kterému jsou američtí raci imunní, ale pro naše raky je bohužel toto onemocnění fatální,“ vysvětlil profesor Kozák. Jedním z těchto nebezpečných a na našem území hojně rozšířeným rakem je právě v Lipně se šířící rak pruhovaný (Orconectes limosus).

„Výskyt našeho raka říčního je pro každého laika i odborníka radost. Ukazuje to na čistotu vody i životního prostředí. Ale není rak jako rak. Široká veřejnost vůbec netuší, že existuje rak, který může v naší přírodě nadělat ohromnou paseku. Z výzkumu profesora Kozáka vyplývá, že amerického raka pruhovaného k nám na Lipno musel někdo zavléct a vysadit uměle. Dopady jsou pro přírodu katastrofální,“ říká Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska.

Podle Pavla Kozáka může mít přítomnost raka pruhovaného negativní dopad nejenom na ekosystémy lipenské nádrže, ale i na přítoky Lipna v důsledku rozrůstání jeho populace a následné kolonizace těchto vodních toků. „Vyvíjí enormní tlak na původní společenstva vodních rostlin, hmyzu, měkkýše a vajíčka a vývojová stádia obojživelníků a ryb. Výskyt raka pruhovaného je vážnou hrozbou z pohledu ohrožených a vzácných vodních rostlin a živočichů,“ uvedl.

Neustálé zvětšování populace raka pruhovaného v Lipenské přehradě je důkazem, že rozšiřování původce račího moru nabírá na obrátkách. Proto se nabízí otázka, zda by se Ministerstvo životního prostředí a jím řízená Agentura ochrany přírody o problematiku záchrany raka říčního nemělo více zajímat. „Na základě zjištěných výsledků výzkumu bychom se chtěli pokusit vyvolat diskusi a iniciovat vznik odborně zpracovaného záchranného programu raka říčního, protože se již nedá jen přihlížet na rostoucí zdroj račího moru, který naše původní raky může brzy úplně vyhubit,“ uzavřel Jiří Mánek.