Lidé si pod jógou představí nejrůznější věci. Mohla byste nám ji nejdříve přiblížit?

Když se řekne jóga, tak si asi všichni představí dlouhé meditace, sezení v jedné pozici. Pro mě jako aktivního člověka bylo těžké si někde sednout. Pak se nabízela power jóga, což už není žádné dlouhé sezení. Je to dynamické cvičení. Jde o ustálené pozice, které rozhýbávají a narovnávají celé tělo. Ač to vypadá nenáročně, tak po hodině jógy by měl člověk cítit úplně všechno. Hlavně ty hluboké svaly, které si normálně ani neuvědomuje. Takže jóga není žádné sezení a meditování. Naopak jsou i druhy jógy jako třeba ashtanga, které dají hodně zabrat. Já jsem se k józe dostala přes ezoteriku, kterou jsem se trochu zklidnila.

Říkala jste, že vás k józe přivedla ezoterika. Jak přesně?

Po projetí světa jsem se vráti- la do Čech a odstěhovala do Prahy. Zjistila jsem, že jsem vnitřně rozhádaná. Kamarádka mi doporučila ezoteriku. Zkusila jsem jedno sezení a působilo to na mě, jako když na mě foukne lehký vánek od moře. Můžete jen sedět a vnímat energii. Po několika letech zklidnění ezoterikou jsem potkala jógu. V podstatě jsem k ní došla z druhé strany. Všichni spíš jedou od fyzického k duchovnímu. Já šla v protisměru. K józe mě přivedla trochu náhoda. S Jarkou Benešovou jsme otevřely první AC Sole asi v roce 2004. Já jsem hledala čím se víc zabývat, rozjely jsme cvičení s dětmi a večerní hodiny ale byly takové prázdné. Tak jsme si řekly, že vyzkoušíme power jógu. Jela jsem na první semináře pod svazem aerobiku. Přes tři stupně, kde byla anatomie, různé směry jógy, jsem si udělala živnostenský list na fitness trénink, tenkrát tady jóga ani nebyla. Každý dva roky si to musím obnovovat a navštívit nějaké semináře, které mi třeba ani nic nedají. Přijde mi, že je to zase hlavně o penězích. Dneska jsou i jógové školy, to dříve nebylo.

Má jóga nějaká rozdělení nebo odvětví, na která se lidé mohou zaměřit?

Základem je hatha jóga, o které jsou zmínky už pět tisíc let. Ta je meditační, pomalá a ve výdržích jste třeba patnáct dechů. Tu já cvičím s těhotnými. Je na to čas, není to tak náročné. Dáváme jednodušší pozice. Potom je ashtanga jóga. To je systém cvičení, který je rozdělen na pět stupňů. První stupeň je založen na předklonech. Druhá série je spíš na záklony. V dalších stupních se už jenom přidává a přidává, ale spíš se cvičí jen ty první dva stupně. Tady jsou přesně dané pozice, které člověk cvičí nejlépe každý den mimo jednoho dne v týdnu, kdy je odpočinek. Člověk by měl vidět pokroky. Ashtanga je víc zaměřená na dech, se kterým se člověk lépe dostane do pozic. Tuhle jógu vymysleli Indové, kteří museli už chodit do práce a neměli tolik času na meditování. Z tohohle všeho pak vznikla power jóga, která má samozřejmě také nějaká pravidla, ale hlavně záleží na lektorovi, který to učí. V power józe se dýchací techniky už moc nedávají. Vždycky po cvičení byste se měli cítit příjemně unavení. Existuje spousta dalších druhů jógy. Je také atletic jóga nebo dancing jóga. Když jsem dělala licenci, všechny tyhle jógy jsem musela projít. Lidem, kterým vyhovuje tanec, vyhovuje dancing jóga. Mě, která jsem na tanec poleno, dancing jóga neoslovila.

Vy se tedy věnujete hlavně power józe…

Já mám cvičení zastřešené pod power jógou, ale hodně se přikláním k ashtance. Záleží na tom, jakou mám zrovna klientelu. Když se sejde skupina, která chodí pravidelně, dám jim ashtangu, ale vyloženě striktně ji necvičím. Někdy jim to dám, někdy ne. Všechno pojmenovávám power jóga, ale jsou tam i prvky z hatha jógy, někdy přidám posilování.

Říká se, že jóga není jen cvičení, ale i styl života. Jak by k józe měl člověk přistupovat?

Dnes mi přijde, že už všechno směřuje ke komerci. Dneska si kdokoliv koupí podložku za pět tisíc korun, přitom staří jogíni cvičili na kuse staré deky, byli spokojení a cvičili lépe. To samé je to s oblečením. Starý typický jogín byl skromný člověk, kterému stačilo jedno pohodlné oblečení, jedna dečka, nemusel mít auto ani nic jiného. Stačilo mu strašně málo. Dneska už to tak není. Je to byznys.

Může se józe věnovat úplně každý?

Když přijde například někdo s vysokým tlakem a zeptá se, jestli může cvičit, tak mu řeknu, že cvičit může každý. Ale určitě nebude dělat třeba stoj na hlavě. Když někoho bolí kolena, zase nedělá cviky na ně náročné. Každý člověk by si měl najít to, co mu bude vyhovovat. To samé se zády. Nebudu dělat žádné rotace, ale jen to, kam mě pustí tělo.

Je něco, na co si musí lidé při józe dávat obzvlášť pozor?

Všechno jde přehnat, ale myslím si, že jógu mohou cvičit všichni. Je to například, když se na cvičení hodně rozhlížejí, obzvlášť to dělají chlapi, ti jsou na to hodně chytlaví. Soused hodí nohu za krk, já ji tam musím dostat také za každou cenu. Ženy se více hlídají a uvědomují si, co by se mohlo stát.

Je mezi muži zájem o jógu?

Zájem je určitě. Asi jim víc vyhovuje jako cvičitel muž, než aby tam přišla nějaká barbie. Pak by ta jejich větší snaha byla spíš ke škodě. Spousta chlapů sedí v autě nebo v kanceláři a cítí, že se potřebují hýbat. Muži jsou víc osvalení a sval má silnější úpon. To znamená, že se jim hůř ohýbá a natahuje. Takže všechny flexibilní věci jim dělají problém. V tomhle to mají muži složitější než ženy. Muži zase většinou nemají výmluvy jako ženy.

Jak vypadá vaše lekce jógy?

Většinou mám šedesát minut, ale třeba pátky ráno jsem dělala i devadesát, protože už chodili ti stálí lidé. Na začátku je pět, deset minut rozcvička, lidi si uvědomí, že už nemusejí nikam chvátat a podobně. Uděláme rozhýbání hlavy a krku, potom často dávám játrovou meridián, která jde zepředu přes třísla. Tělo začne vylučovat vše špatné. Proto se i v józe začíná vždy od pravé strany, kde jsou játra, aby to špatné odcházelo. To už je spíše z čínské medicíny. Je dobré všechno tohle používat dohromady. Souvisí to spolu. Když je více času, tak dám nějaké specifické dýchací cvičení. Lidi o tom dýchání musejí přemýšlet, aby to dělali správně. Nejhorší je na józe zadržet dech, což se stává, když se dostáváme do složitějších pozic. Je třeba, aby se dech dostal až do protažených konečků prstů. Je důležité, aby se člověk zdokonaloval v dechu. Pak jsou pozdravy slunci, kterými se po rozcvičce začíná. Každý je má trochu jiné, já dělám ty ashtangové. Potom projedeme nějaké předklony a začínáme stojnými pozicemi. Následují balanční pozice například na jedné noze. Pak se jde do sedu a dělají se pozice vsedě, vleže. Hodně záleží na tom, kteří lidi zrovna přijdou. Když někomu něco nejde, tak mu to tam schválně strčím. Říká se, co vám nejde, to máte cvičit. Na konci jsou závěrečné pozice, kdy se dělají mosty, svíčky, stoj na hlavě a podobně. Úplně nakonec je Šavázana, která vypadá nejlíp, protože je to pozice mrtvoly nebo se jí také říká pozice věčné blaženosti. Ve své podstatě je nejtěžší, protože po tom všem uklidnit myšlení je náročné.

Jak rozlišujete pokročilost jedinců?

Nerozlišuji to. Úplně v pohodě nováček může přijít kamkoliv. Vždy se nejvíc věnuji těm, kteří přijdou poprvé. Když jsem začínala, tak jsem měla úterky začátečníky a čtvrtky pokročilé. Zjistila jsem, že všichni chodí v úterý, protože se čtvrtku bojí. Tak jsem to udělala tak, že chodí všichni, kdy chtějí a mají čas, a já se věnuji těm, kteří něco potřebují. Jóga je o tom, že by člověk měl koukat maximálně na lektora a na svou karimatku. Toho, co je vedle, by si neměl všímat. Myslím, že se nikdo nemusí bát přijít. V dnešní době se jóga cvičí na každém rohu. Dříve to byl aerobik. Nejlepší zpětná vazba je, když člověk přijde i příště.

Je lepší jógu cvičit ráno, nebo večer?

Záleží na typu člověka. Někdo, kdo se ráno těžce probouzí, půjde raději na večerní hodinu. Například mně naprosto vyhovují ranní hodiny, čím dříve, tím lépe. Každý má jiný životní rytmus.

Když lidé nemají čas navštěvovat kurzy, je ideální jógu cvičit podle videí na internetu? Nebo to nedoporučujete?

Jsou videa, kde lidi ví, co cvičí. Pak jsou zase videa, kde člověk cvičí jen proto, aby byl viděn. Co já mám guru, tak ti žádná videa nedávají, protože se nepotřebují zviditelňovat. Taky když cvičíte podle videa, a děláte nějakou chybu, tak vás nikdo neopraví. Na druhou stranu každé cvičení se počítá. Takže když už něco znají z hodiny, už vědí, co po nich ve videu chtějí. Přesto doporučuji alespoň prvních deset hodin jít někam, kde mě někdo opraví. Je jasné, že v dnešní době není kam si jít zacvičit. Je alespoň to video. Na videích chtějí být všichni krásní. U některých pozic je lepší a zdravější, když vypadají hůř, než jen když jsou krásné na pohled.

Souvisí jóga přímo se zdravým životním stylem?

Určitě. Když si dáte vepřo, knedlo, zelo, těžko pak budete cvičit. Samozřejmě čím lehčí jídlo, tím lepší. Dodržuji očistné kúry. Jednou za rok si dám týdenní hlad. Čistě hladovku mám tři dny. Na vyčištění střev je dobré dávat si zelí s olivovým olejem a citrónem. Díky tomu začnete dobře trávit. To se jí jeden den, pak se tři dni pije jen voda. Potom se najíždí přes zeleninové a ovocné vývary na normální stravu. Když na mě jde nějaké nachlazení, dělám proplachy nosu a podobně. Pro mě každý extrém nestojí za nic.

Cvičíte i během očistné kúry? Nechybí vám energie?

Cvičím pořád. Je to tak, že první den hladu se cítíte hrozně. Bolí vás hlava a podobně. Druhý den je vám už dobře a máte pocit, že jíst vůbec nepotřebujete. Všechno se dá rozcvičit.

Děláte kromě jógy i jiný sport?

Dříve jsem dělala a trénovala volejbal. Hrála jsem i párkrát fotbal za Podolí II. Kolegyně z práce mě vyhecovala, že nemají dost hráček, ať to jdu vyzkoušet. Pamatuji se, že jsem hrála v útoku. Mám oblíbenou i turistiku.

Jak trávíte čas v době koronaviru, když skupinové cvičení není možné?

S AC Sole jsme se přestěhovali, připravovali jsme zázemí a tak. Ráno si zacvičím, chodím na procházky se psem nebo jezdím na chalupu. Pořád je co dělat. Kdo chce, tak si cestu ke sportu najde.

Co byste vzkázala všem, kteří váhají, jestli s jógou začít nebo ne?

Ať se lidi neleknou jógy. Já jsem se taky bála, že tam budu sedět a dávat nohy za krk. Ať to jdou zkusit, vše se počítá. Naučí se cvičit tak, aby jim to dělalo dobře. Je dobré začít s jednoduššími pozicemi a pořádně se je naučit prodýchat. Samozřejmě neudělají hned to, co pokročilí. Je dobré, když se člověk vykope cvičit alespoň jednou za týden. Pak se bude cítit lépe a třeba si přidá. Je třeba i vyzkoušet víc lektorů, záleží na tom, jak si lidi sednou. Nenechat se odradit.