Dodávají 365 dní v roce

Moderní sídlo firmy se nachází v sousedství výpadovky ze Soběslavi na České Budějovice. Hned po vstupu do recepce ucítíte nezaměnitelnou vůni hub. Recepcí rázuje energická žena s mobilním telefonem na uchu. „Nevím jak, ale musíme to stihnout. Už takhle chodíme domů v noci,“ zaslechnu.

„To je naše manažerka obchodu Taťána Neužilová,“ prozrazuje výkonný ředitel Jiří Stočes. „Asi máte zrovna žně. Je to sezonou nebo tak zapůsobilo vaše ocenění?,“ zeptám se. „Ne, takhle je to tady celý rok. Ráno sklidíme, v poledne přijmeme objednávky a úroda putuje do balírny, aby se připravily zásilky podle přání zákazníků. O půlnoci vyjíždějí kamiony. Zavážíme 365 dní v roce. Sezonní je jen prodej sušených hub, které dodáváme také. Tam předvánoční sezona právě začíná. Hlavně na Slovensku odebírají sušených hub obrovské množství. Bez kapustnice s houbami nejsou na Slovensku Vánoce,“ dává Jiří Stočes nakouknout úspěšné firmě pod pokličku dřív, než začneme listovat její historií.

Houby – nové průmyslové odvětví

Jeden ze dvou majitelů firmy, Petr Zeman ze Soběslavi, se do pěstování hub pustil v roce 1992. Podnítila ho k tomu manželka, která náhodou v antikvariátu narazila na knížku Jak pěstovat hlívu ústřičnou. O jejích příznivých účincích se už tenkrát vědělo, i když se našli i lidé, kteří byli překvapení, když viděli houbu. Slyšeli – hlíva ústřičná – a čekali ústřice.

Petr Zeman si půjčil od rodičů 30 tisíc korun a stal se jako živnostník sám sobě pěstitelem, rozvozcem i obchodníkem. Jenže neuspěl a zkrachoval. Přesto mu houby nedaly spát. Spojil síly se švagrem Václavem Dolanským z Českých Budějovic, který vsadil na houby svůj kapitál. A tentokrát to vyšlo. Švagři spolu vybudovali v Nedvědicích velkopěstírnu hlívy. Dnes jsou největšími pěstiteli hlívy ústřičné ve střední Evropě a v rámci celé Evropy patří do první desítky.

Vzápětí se zaměřili i na žampiony. V této oblasti nikdy nebyl v České republice vybudovaný průmysl, existovala jen spousta garážových pěstitelů. V roce 2010 firma České houby otevřela v Soběslavi nové administrativní centrum, balírnu a velkopěstírnu žampionů. V současné době se vedle tohoto provozu staví dalších šest hal. Současná produkce představuje 35 tun, po rozšíření o nové haly to bude kolem 50 tun hub za týden.

Největším odběratelem je české a slovenské Tesco, dále Penny markety, prodejny Albert společnosti Ahold, do níž budou brzy patřit i obchody Spar. Firma dodává do Lidlu a částečně do Makra. Teď proniká do Kauflandu.

Jsou zdravé, jsou dietní, jsou sexy

Houby putují i na export – na Slovensko žampiony i hlíva ústřičná, hlíva pak i do Německa, Belgie a Holandska. „Největším konkurentem je Polsko a pak trochu i příroda. Když houby rostou, prodává se o něco méně. My ale houby dokážeme nabídnout po celý rok. Sázíme na regionalitu produktu, kvalitu a čistotu. U nás nenajdete jediný flakon chemického přípravku. Tato kvalita má svou cenu a naštěstí to obchodní řetězce dokáží akceptovat,“ říká ředitel Jiří Stočes.

A proč jsou houby tak oblíbené? Důvodů je několik. Jednak je houba dietetická. Obsahuje totiž 90 procent vody. Hlíva ústřičná je známá obsahem betaglukanů a příznivým účinkem na posílení imunity. Žampion obsahuje vitamín D. „Především ale český národ propadl vaření. Houba je sexy,“ tvrdí Jiří Stočes skoro zamilovaně a nabízí pohled do výrobní haly, kde se prostředí řídí jako v laboratoři. Vzduch zvenčí se filtruje a řízený je i pohyb lidí.

Pro výrobu hlívy si firma vyrábí vlastní substrát ze slámy od zemědělců v okolí. „Naše výroba substrátu už ale přestává stačit. Musíme ho vozit i z Holandska,“ vypráví ředitel. Do substrátu se přimíchá mycelium neboli podhoubí, které se množí v laboratořích. Substrát se naloží do pytlů, ve kterých jsou otvory. Těmi začnou prorůstat trsy hlívy. Hlíva se sklízí jemně, v rukavičkách, a putuje do balírny, která expeduje buď trsy nebo okrájené lístky.

Do žampionárny se nakupuje substrát z Německa a Maďarska, který se mísí s rašelinou od Brém. Zde substrát tvoří koňský a slepičí hnůj, podhoubí žampionu a navrchu rašelina. Pěstební cyklus trvá šest týdnů a za to dobu se sklidí tři vlny. Z první je úroda až 18 kilogramů hub z jednoho metru čtverečního, z poslední vlny už je to jen kolem čtyř kil. Po završení cyklu se substrát vyveze zemědělcům. Ti s ním hnojí pole a na oplátku dodávají slámu.

Sběračky se šikovnýma rukama

Narozdíl od hlívy se žampion pěstuje v regálech. Růst houby reaguje na úplněk nebo blížící se bouřku. Okamžitě pak musí zareagovat i prostředí v halách a regulovat teplotu, zálivku a kysličník uhličitý, aby se proces zrání pozdržel a plodnice se neotevřely. Hlíva na rozdíl od žampionu potřebuje i světlo. „Já sám mám rád houby vyzrálejší a domů si beru ty otevřené a nejraději i hnědé. Mezi zákazníky je ale vžité, že kvalitní žampion je bílý a má uzavřenou hlavičku,“ poznamenal Jiří Stočes.

Mezi pěti patry regálů se pohybují sběračky, z nejvyšších pater sbírají na visutém vozíku. Pracují na dvě směny. „Je to velice zodpovědná práce,“ popisuje dál ředitel, „sběračka musí uříznout pouze zralé houby, naopak kmenové houby musí nechat na místě. A musí pole protrhávat tak, aby houby na sebe při růstu netlačily a ještě sebrané houby třídit pro různá balení větších nebo menších hub.“

Každá sběračka má na svém vozíku váhu a sebrané houby hned předvažuje a označuje svým čárovým kódem. Pak nastoupí takzvaný běžec, který sváží přepravky s houbami do shockeru. Houby se před balením zchladí a tím se zastaví jejich růst. Balí se pak do různě velkých vaniček podle přání obchodníků, restaurace a pizzerie žádají houby plátkované.

Sběračky pracují v úkolové mzdě. Odměňovány jsou podle sebraného množství hub. Výjimkou jsou první týdny po nástupu. Novým sběračkám dává firma fixní plat, protože zapracování není snadné. Jakmile ale pracovnice do dvou měsíců neplní normy, je lepší tuto práci opustit. „Ne každý má jemnou motoriku rukou, která je tady zapotřebí,“ vysvětluje Jiří Stočes. Zároveň je nutné dbát na kvalitu. Každý otlak nebo jiné poškození houby snižuje kvalitu. Rozdíl mezi prodejní cenou první a druhé jakosti se liší až o 80 procent a při jakékoliv nekvalitě se podle čárového kódu hledá původce. A někdy se dojde ke skutečně kurioznímu viníkovi.

Firma měla opakované stížnosti od odběratele ze Slovenska, že houby dorazily zahnědlé. Ukázalo se, že na vině je natřásání na nerovnostech dálnice D1. Od té doby firemní kamiony s houbami dálnici objíždějí.

A někdy za výkyv v prodeji český producent ani nemůže. To když se loni začala přetřásat kauza s pesticidy v žampionech z Polska. Na dva týdny se veškerý prodej žampionů propadl na minimum.

Práce pro lidi z regionu

Tento rok firma České houby ztrojnásobila kapacitu pěstování hlívy ústřičné. Teď pracuje na zdvojnásobení kapacity žampionárny. Dosud je ve firmě zaměstnáno kolem 90 lidí. Po dokončení nových hal na pěstování žampionů se počítá s přijetím dalších 25 lidí.

Hlavní technolog je stálý a dlouholetý zaměstnanec. Spoluzakládal kdysi původní firmu s Petrem Zemanem. Dnes už ale zapracovává dva technology juniory.

„Zaměstnáváme lidi z nejbližšího regionu. Využíváme i spolupráce s úřadem práce a jeho dotačních titulů, kterými podporuje zaměstnanost mladých lidí nebo lidí nad padesát let. Pro nás je důležité, aby lidé přizpůsobili pracovní dobu tomu, jak podle počasí roste houba. Musí mít jemnou motoriku, proto jsou sběračkami ženy. Velké mužské ruce se na tuto práci nehodí. Muže proto využíváme na balení nebo distribuci. Všichni musí pečlivě dbát na kvalitu. My se zas snažíme vyjít vstříc v tom, aby lidé, kteří dojíždějí z jednoho místa, byli na stejné směně a mohli jezdit spolu. Nikdy se nestalo, že by lidem nepřišla výplata nebo nedostali zaplacené přesčasy. Neustále také pracujeme na zlepšování pracovního prostředí,“ dodal Jiří Stočes.

Za recept je dárek

Kromě pěstování hlívy ústřičné a žampionů firma houby také suší a drtí na houbové koření. Jako doplňkový dietetický program produkuje klíčky z munga, cizrny, čočky nebo vojtěšky, což byla reakce na zájem Tesca. Součástí doplňkového sortimentu jsou zeleninové a bylinkové pasty.

„Naší největší výhodou je, že máme odvážné majitele. Podnikání v tomto oboru není jednoduché, marže řetězců nejsou vysoké. Oni v sobě ale našli víru, že když budeme pracovat poctivě, tak konzument zareaguje. Sázíme na to, že můžeme nabídnout kapacity, stabilitu, bezpečnost potraviny a český produkt, který produkují čeští lidé,“ říká ředitel Jiří Stočes.

České houby se pyšní certifikáty IFS, Global GAP, získala ocenění KlasA nebo Český výrobek od Potravinářské komory České republiky.

Největší radost mají v soběslavské firmě z toho, že spotřeba vypěstovaných hub na hlavu roste, lidé začínají nakupovat regionální výrobky a začíná je zajímat původ zboží. A že se stále víc vaří. „Já už dávám houbu do všeho, i do sladké rolády,“ přiznal Jiří Stočes a upozornil na firemní facebook a webové stránky www.ceskehouby.cz, kde se každý týden objeví nový recept z hub. Firma spolupracuje s kuchaři, ale zapojují se i nadšení amatéři. Když pošlou recept s houbami, dostanou jako dárek koření.

Hitem je třeba recept jednoho za majitelů firmy Václava Dolanského – hlíva s gorgonzolou: Osmažíte hlívu na másle minutku z každé strany, ke konci lehce osolíte a přelijete omáčkou z gorgonzoly – plísňového sýra, který se rozpustí ve smetaně.

A firemním krédem pak je vzkaz: Vařte z houby. Pochutnáte si a neztloustnete!

Libuše Kolářová