Za období 2015 – 2019 bylo v Jihočeském kraji zkolaudováno celkem 1 824 bytů v bytových domech, z toho 1 281 (více než 70 %) bylo dokončeno v Českých Budějovicích. Mezi krajským městem a prakticky všemi sídly v kraji tak zeje obří propast. Druhou příčku si za sledované období zapsaly Strakonice se 124 byty a třetí Dačice s 58 byty. Nové byty v bytových domech za sledovaných pět let dokončili pouze ve 25 jihočeských městech a obcích.

V následujícím roce 2020 byla v Jihočeském kraji zahájena výstavba 2 485 bytů, z toho však v nových bytových domech šlo pouze o 290 bytů. Jinak převažuje výstavba bytů v rodinných domech – 831, a změna staveb na byty 810, a nejméně 133 bytů vzniklo z nebytových prostor. Celkový podíl zahájených bytů v bytových domech však dosáhl pouze 12% podílu na veškeré bytové výstavbě v Jihočeském kraji. Více než polovina zahájených bytů v bytových domech připadala ovšem na okres České Budějovice. V okrese Prachatice v roce 2020 nebyla zahájena dokonce ani jediná stavba nového bytu v bytovém domě.

A jak vypadá situace s novými byty v bytových domech aktuálně v letošním roce 2021? Za 1. čtvrtletí 2021 bylo dokončeno 340 všech bytů, podíl Jihočeského kraje na dokončené výstavbě v České republice činil tak pouze 3,8 % a byl nejnižší ze všech krajů. Bytů v bytových domech bylo však z výše uvedeného počtu dokončeno pouze 24 a všechny byly navíc lokalizovány pouze do okresu České Budějovice. Meziročně došlo v kraji k propadu této bytové výstavby o více než 80 %.

Sídlem prakticky mimo srovnání a kategorie v této oblasti jsou České Budějovice. U krajské metropole jsme svědky zajímavého paradoxu: ve městě se sice děje nejintenzivnější výstavba všech druhů bytů v regionu (za výše sledované období 2015–2019 to je 70% všech dokončených bytů v bytových domech v kraji) a přitom počet obyvatel metropole mírně klesá (viz předchozí díl Jak se žije na jihu Čech, kde jsme uváděli tato demografická data: z 94 865 obyvatel v roce 2010 ubylo za 11 let ve městě 636 lidí a v roce 2021 měly České Budějovice celkem 94 229 lidí). „To, že v Českých Budějovicích je sice intenzivní bytová výstavba, ale počet obyvatel klesá, si vysvětluji hlavně tím, že lidé nové nemovitosti mnohdy nakupují jako investice. Byty pak pronajímají dál, a lidé, kteří v nich bydlí, tam nemají hlášené trvalé bydliště. Jedná se často o studenty z vysokých škol, ale i doktorandy z Biologického centra či vývojáře firmy Bosch a dalších firem. Jsou odhady, že kdyby se k trvalému pobytu přihlásili všichni lidé takto bydlící, tak mají Budějovice téměř 110 tisíc obyvatel,“ komentuje situaci náměstek primátora Juraj Thoma.

Krajské město se rozkládá na poměrně „malém“ katastru o výměře 55 hektarů a podle predikcí by v něm měl pohodlně žít právě zmiňovaný počet 110 tisíc lidí. V Českých Budějovicích nestaví pouze soukromé firmy, ale i město samotné. „V přípravě je lokalita ve čtvrti Čtyři Dvory, kde má vzniknout šest bytových domů s celkem 145 byty, které bude město pronajímat. Každý pátý byt bude přitom stavěn se státní podporou od velikosti 1+kk po 3+kk jako dostupné bydlení či dříve používaný termín sociální bydlení,“ upřesňuje Juraj Thoma.

Dobře si v posledních letech ve výstavbě bytů v bytových domech vedly Strakonice, které ve sledovaném období 2015 až 2019 obsadily stříbrnou pozici se 124 dokončenými bytovými jednotkami. „Město sice zatím nemá vlastní prostředky na výstavbu bytových domů, nicméně podporujeme stavění bytů od soukromých firem. A vidíme, že se to městu vyplácí. Zrychlili jsme i stavební řízení, které se zkrátilo na čtvrtinu, a to díky naší podpoře výstavby na základě územních studií. Podporujeme jak velké investory, tak i malé soukromé firmy,“ říká starosta Břetislav Hrdlička.

„Po dokončených bytových domech naproti obchodnímu domu Prior – nad restaurací Hangár, a na Stínadlech u Jezárek, máme v plánu další výstavbu nad severním obchvatem pod městským lesem. Nový bytový dům vzniká také u Palackého náměstí. Uvažujeme nově také o družstevních formách bydlení u jednoho většího objektu, které by bylo dostupnější právě pro mladé rodiny,“ upřesňuje strakonický starosta. Dle jeho vyjádření mají Strakonice ještě další nemovitosti, jež by mohly prodat soukromým firmám na výstavbu bytů. „Naším cílem je, aby se ve městě nestavěly takzvané sociální byty a nekvetl tu pak obchod s chudobou,“ dodává Břetislav Hrdlička. Město se podporou bytové výstavby snaží ve Strakonicích udržet nejen mladé, ale přilákat i další lidi z okolí, a současně i zvrátit současný obecnější trend, kdy se okresní města na jihu převážně vylidňují. „Lidem se snažíme ulehčit i ve službách, kdy mají zdarma odpady a MHD. Podporujeme kulturu a sport, chceme v budoucnu podpořit více i školy,“ dodává starosta Hrdlička.

Podíváme-li se na téma z pohledu nejvyšší intenzity bytové výstavby v bytových domech, tak zjistíme, že tam suverénně kralují obce v turisticky nejexponovanějších částech Šumavy: Kvilda (30 nových bytů na 1 tisíc obyvatel) a Lipna nad Vltavou (11,2 nových bytů na 1 tisíc obyvatel).

Jak vnímají rozstoucí zájem o bydlení v centrální části Šumavy na Kvildě? To prozradil starosta obce Václav Vostradovský. „U nás se stále častěji objevují snahy přestavby penzionů na bytové domy, odhaduji to až na jednu třetinu nově vznikajících bytů. Pro investora bývá snazší komunikace s jedním majitelem, než s 30 nájemníky. Byty, které takto vznikají, však bývají spíše problematické. Využívají se mnohdy totiž jako byty pro turisty, kteří se v nich střídají. Lidé, kteří přestavují penziony na byty ovšem musí u nás za každý zastavený metr čtvereční platit 350 korun a v každém dalším patře dvojnásobek, v podkroví pak o 50 % více. Obec za přestavěnou nemovitost pak dostane třeba i půl milionu korun,“ říká starosta Kvildy. Je to podle něj ale jediná možnost, jak zvládat nápor na stále rostoucí nároky s budováním nových sítí – vodovodů, kanalizací apod.

Jak Václav Vostradovský uvádí, obec sama nové bytové domy nestaví. Ovšem jakákoliv nová zástavba od soukromých investorů je pro obec se 139 trvale hlášenými obyvateli velkou zátěží kvůli nárokům na sítě. Vyhledávaným turistickým centrem přitom ročně projde kolem jednoho milionu návštěvníků. Ti mohou využívat až 1 300 lůžek v hotelích a penzionech. I mimo letní a zimní sezonu se o víkendech počet obyvatel obce zněkolikanásobuje. „Zájem o výstavbu na Kvildě je stále obrovský a ceny neustále rostou. Ceny parcel byly ještě před deseti lety 2,5 tisíce korun za metr čtvereční, dnes se pohybují až kolem 5 až 6 tisíc korun za metr čtvereční. A ceny bytů se leckdy pohybují kolem 100 tisíc za metr čtvereční, což se dostáváme na úroveň okrajových částí Prahy,“ sděluje starosta. Extremní turistický ruch způsobuje i odliv starosusedlíků. „V bytovce o 16 bytech nám třeba zůstávají dvě až tři rodiny, zbývající byty se pronajímají turistům. To vše má vliv na život v obci i její spolkový život, turistický ruch nám spíš ničí sousedské vztahy. Snažíme se ten prudký vývoj brzdit, jak se dá, aby nesklouzl do tak velké komerce,“ dodává Váslav Vostradovský.

Podle údajů Českého statictického úřadu se další šumavská obec Lipno nad Vltavou se 37 nově postavenými byty v bytových domech v období 2015 až 2019 vyhoupla na čtvrtou příčku mezi všemi sledovanými obcemi v kraji a je druhá za Kvildou, co se týče intenzity této výstavby v regionu. „Jako obec jsme v posledních letech pouze rekonstruovali objekt s 12 byty, u nás staví především soukromí investoři. Láká je k nám pochopitelně intenzivní turistický ruch. Byty se tu kupují jako investice k pronajímání. U developerských projektů nám vybudují i sítě a pak nám je buď odprodají za symbolické ceny nebo darují. Lidí, kteří tu trvale žijí, jsou ovšem jednotky procent,“ říká místostarosta Pavel Macák. Lipno nad Vtavou se však už dostává do limitů vlastních i soukromých pozemků a více by už obec neměla růst. „Snažíme se maximálně udržet místní občany, pro něž máme stále 100 vlastních obecních bytů,“ dodává místostarosta.