Zdeněk Buzek už v Nadějkově jednou přednášel, tehdy s ukázkou prořezávání lip u Hubova. „O toto téma byl zájem vždycky. Dřív takové přednášky pořádaly zahrádkářské svazy, my jsme se toho chopili, protože se dnes o správné pěstování stromů zajímají i mladí lidé, kteří obnovují zahrady po předcích,“ řekl Zdeněk Černý ze spolku Zachovalý kraj, který seminář s dotací EU spolupořádal. 

Lidé se zajímali třeba o to, jaké hrušně v oblasti Nadějkova pěstovat, jak se starat o ořešáky či vinnou révu, jestli má na Nadějkovsku smysl se pokoušet o pěstování meruněk nebo broskví. „Broskve tu přece pěstoval i pater Fikar,“ připomněla Olga Černá kněze Antonína Čechoslava Fikara, který v polovině 19. století dvacet let působil v Nadějkově a zanechal tu tak výraznou stopu, že se po něm jmenuje i zdejší kulturní spolek. Zdeněk Buzek řekl, že na chráněných místech v intravilánu obce by se broskví ani meruněk nebál. Těmto peckovinám ale nedělá dobře vlhko a mráz, takže je vhodné je sázet ke stěně domu, který vyzařuje teplo. 

Zaznělo také, že kde je půda vlhčí, je nejlépe sázet švestky, ty se s těmito podmínkami vypořádají nejlépe. Odrůdy lepotice nebo čačanské rané budou prosperovat. Peckoviny je třeba ošetřovat vápněním. Hrušky v tomto kraji lektor doporučil letních a podzimních odrůd, aby měly šanci dozrát. 

Zdeněk Buzek přivezl na ukázku i dobové ovocnářské časopisy, z nichž bylo patrné, že mnoho z dnešních trendů už úspěšně využívali i předkové. Po přednášce se účastníci vydali sledovat názornou ukázku řezu jabloní ve Farské zahradě a po obědě pak bylo v plánu vyrazit ještě k Hubovu a Mozolovu. 

Víc z přednášky i odpovědi účastníků na otázku, co od akce očekávali a co je zaujalo, přinesou středeční Milevské noviny a Táborsko.