Přihlásila jste se sama. Proč? Pořad sleduji skoro pravidelně. A ráda vařím. Chtěla jsem si vyzkoušet, jaké to je, když máte za zády filmový štáb.

A jaké to je? Možná čekáte jinou odpověď, ale já si to užívala. Štáb byl moc fajn.

Fakt vám byl v patách celý den? Téměř ano. Ráno přijeli v devět, natočili rozhovor, prošli barák, šlo se nakupovat a začalo se vařit. Fakt je, že když jsem dvacet minut šlehala těsto na dort, natočili z toho jednu minutu a pak dokončení. Každý den jsme končili kolem půlnoci. Bylo to dost náročné.

Celý týden vaří jedna parta. Opravdu jste se dopředu neznali? Ne. Vůbec jsem netušila, kam se pojede a s kým budu soupeřit. V pondělí ráno pro mě přijel štáb, dal mi ruličku, v níž bylo napsáno menu toho dne. Ostatní jsem opravdu poznala až kolem páté odpoledne, kdy jsme se všechny sešly na místě. Nejstarší byla Květa z Pluhova Žďáru, to je kousek od Červené Lhoty. Ta mi byla nejsympatičtější. Také vyhrála. Nejmladší byla Eliška z Třeboně, je jí sedmnáct.

Dá se na první pohled rozpoznat, jaké budou vaše sokyně ve hře? Troufnu si říct, že jsem je odhadla hned první večer. Říkala jsem si, že v téhle partě nebude nikdo taktizovat. A splnilo se. Stala se z nás báječná skvadra a už jsme se od natáčení také sešly. U Květy. V lednu plánujeme setkání u mě doma.

To je docela zvláštní. Myslela jsem, že režie vybírá do pořadu vždycky nějakého rebela, který pomlouvá, rýpe. Je to pro diváky atraktivnější. Neměla jste v počátku strach právě z tohoto? Trochu jsem se bála, pravda. Právě proto, že pořad sleduju a skoro pokaždé je tam nějaký šťoural, kterému nejde nic pod nos. Někteří do hodnocení přidávají i stav bydlení, což se mi nelíbí, to k tomu přeci nepatří.

Jarka Krejčová

Gruntovala Žaneta před natáčením? Kolik televize platí? Celý rozhovor v aktuálním vydání Týdeníku Strakonicko.