Jaké jsou vaše první pocity po triumfu ve Strakonicích? Vyhrát závod světového poháru doma musí mít přece jen zvláštní kouzlo.

Je to skvělý pocit, hlavně doma před známými lidmi a rodinou, která do vás vkládá naději a věří ve vás. Kouzlo to opravdu bylo, protože ten den jsem měl svátek, vyhráli jsme soutěž družstev, já jsem vyhrál i individuálně a navíc jsem se v roce 2020 na tomto letišti ženil. Má to pro mě velkou hodnotu.

Zvítězil jste s náskokem a za osm soutěžních seskoků jste nasbíral pouhé tři centimetry. Patří to k nejlepším výkonům vaší kariéry?

Určitě to patří k těm povedeným závodům. Sedlo to, ale člověk ví, že to není samozřejmost a že za tím je hodně práce. Za svůj nejlepší výkon ale stále považuji vítězství na světovém poháru v Dubaji, kde jsem měl po osmi kolech dva centimetry a sedm nul v řadě a snažil jsem se o světový rekord.

V závěrečných čtyřech kolech jste zapsal jediný centimetr. Věděl jste, že máte vítězství na dosah, nebo jste se snažil průběžné výsledky vůbec nevnímat?

Vždy se snažím výsledky moc neřešit a soustředit se na každý skok zvlášť. Jakmile člověk začne počítat, většinou to nepomůže. Ale samozřejmě podvědomě víte, že jste na tom dobře.

Jak náročné je udržet koncentraci během celého závodu, který trvá dva dny a každý skok může rozhodnout o konečném pořadí?

Je to hodně o hlavě. Dva dny držet koncentraci není jednoduché, ale máme to natrénované a každý skok bereme jako nový začátek. Během závodu má každý svoje rituály a ty se snaží dodržet. Pomáhá mi to se soustředit a vědět, že jsem maximálně připravený.

Vedle individuálního vítězství jste získali zlato také v soutěži družstev s Duklou B. Jak důležitý je pro vás týmový úspěch?

Týmový výsledek je v našem sportu hodně důležitý, takže mám velikou radost, že nám to teď s klukama jde. Máme mezi sebou super chemii, a to je důležité. Navzájem se motivujeme a to nám pomáhá ve výkonech. Momentálně vedeme průběžné pořadí seriálu.

Ve Strakonicích se sešla světová špička z dvaceti zemí. Cítil jste, že konkurence je rok od roku silnější?

Konkurence je obrovská a pořád roste. Každý závod ukazuje, že malé chyby rozhodují a nikdo ti nic nedá zadarmo.

Domácí prostředí může být výhodou, ale zároveň přináší větší očekávání. Vnímal jste větší tlak než na zahraničních závodech?

Tlak tam byl veliký. Jak jsem už psal, měl jsem tam celou rodinu a kamarády, kteří na mě spoléhali a fandili mi, a já jsem chtěl ukázat, že na to mám. Snažil jsem se to brát normálně jako každý jiný závod a to se mi záhadně povedlo. Ale zároveň jsem cítil velkou motivaci vyhrát v mém rodném městě.

Ve Strakonicích jste vyrůstal. Co pro vás znamená závodit právě na letišti, kde jste udělal své první parašutistické kroky?

Je to pro mě speciální místo. Začínal jsem tam, takže mít tam takový výsledek má pro mě velkou hodnotu.

Jak moc vám při závodě pomáhá zkušenost s domácím letištěm? Je znalost místních podmínek skutečně výhodou?

Znalost letiště může trochu pomoct, ale ve finále rozhoduje provedení skoku. Podmínky se stejně pořád mění.

Po třech závodech světového poháru jste opět potvrdil, že patříte mezi absolutní světovou špičku. Jaké cíle máte pro zbytek sezony?

Cíl je držet stabilní výkony a být konkurenceschopný i dál. A hlavně, aby se dařilo i týmu. Co se týče dalších závodů, čeká mě světový pohár v Itálii, Rakousku a poslední závěrečný ve Švýcarsku, kde se vyhlásí celkové pořadí ze všech závodů. Tímto závodem jsem se posunul na průběžné čtvrté místo, takže mám ještě co dělat, abych to dotáhl na bednu. A v týmové soutěži to, doufám, udržíme.