Jak zhodnotíte dosavadní průběh sezony?
Celá naše základní část měla dvě strany mince. Loni nám sedlo úplně všechno, měli jsme na druhém místě skvělou bilanci 16:6, a po tom, co jsme kádr udrželi, tak mnoho lidí čekalo, že uděláme další krok nahoru a budeme letos atakovat ty nejvyšší příčky. Druhá strana ale je, že jsme pořád v soutěži teprve třetí rok. Jdeme nějakou českou cestou, která je hodně o koncepci, a máme nějaké finanční možnosti. A zároveň nás opravdu potkalo tolik nepříjemností, že já bilanci 12:10 beru všemi deseti. Skvělé páté místo a pro mě pokračování pohádky. A vážím si toho víc než loňského druhého místa.
V čem se letošní výkony Sršňů nejvíce liší od předchozího ročníku?
Velký rozdíl nastal již v létě, kdy spousta kluků plnila reprezentační povinnosti. Navíc Kevin Týml, Vojta Sýkora, Johan Haiblík neodehráli téměř žádné přípravné utkání, protože se s nimi vlekly zdravotní problémy z minulé sezony. A ať mi to někdo věří nebo ne, my jsme první trénink v kompletní sestavě měli až den před startem NBL. A už od začátku naše výkony byly kolísavé. Nemělo to úplně všechny parametry toho, co bychom čekali. Přesto jsme úvod nějak ustáli, a když to začalo vypadat skvěle, dostali jsme se na bilanci 9:4 a průběžné třetí místo, tak nás postihlo to, že postupně na rozehře odpadli Maťo Burda, Vojta Sýkora a pak i Kuba Šurý. Právě v tomhle je hodně těžká ta česká cesta, protože uprostřed sezony náhradu z místních zdrojů neseženete, můžete to nahradit pouze dorostenci.
Posilu ze zahraničí jste v průběhu sezony tedy nezvažovali?
Já vždycky říkám, že dokud tady nebudu mít halu připravenou na evropské poháry, tak mi nedává smysl odcházet z té české cesty. Kdo mě zná, ví, že jsem ambiciózní, rád vyhrávám a chci být pořád lepší a lepší. Na druhou stranu jsme v situaci, že jsme vyrostli tak strašně rychle, že zůstat chvíli stát, nechat to všechno sednout a připravit se na další krok není od věci. A jestli jsme teď třetí, nebo pátí, beru tak, jak to je. Důležitější pro mě je vychovávat další české hráče, dávat jim šanci, pracovat s nimi. Česká cesta je teď jasná priorita a o ničem jiném nepřemýšlím.
Jak vypadá situace ohledně zraněných nyní?
Kuba Šurý má bohužel zlomeninu vnitřního kotníku a přetržené vazy na zevní straně, tudíž s velkou pravděpodobností ani nezasáhne do nadstavby, nebo možná jen v epizodní roli. Vojta Sýkora by měl být zdravotně naprosto v pořádku. Už je asi dva týdny v plném tréninku. My jsme to nechtěli uspěchat, protože v minulém týdnu úspěšně zvládl státnice na právech a nechtěli jsme, aby se to v něm všechno tlouklo. Chceme jít postupnými kroky, ale už se začne zapojovat do zápasů.
Které herní aspekty vás v této sezoně nejvíce těší?
Budu se opakovat, ale těší mě fakt, že přes všechna zranění jsme se se situací popasovali skvěle a podali jsme i některé dobré výkony, třeba doma s Nymburkem. Proto si naší bilance vážím a jen doufám, že se teď uzdravíme. Sám jsem zvědavý, jaké až jsou naše horní limity, kam až se můžeme dostat, protože jsme se zatím nesešli komplet a neměli jsme šanci to poznat.
Na čem naopak musíte nejvíc pracovat?
Určitě v obraně, kde letos máme problémy. Možná je to zvláštní, ale právě tam je znát absence rozehrávačů, protože v útoku jsme díky našim individualitám schopni 35 minut konkurovat všem, dokonce jsme nastříleli i více bodů než v loňské základní části. Sýkora, Burda a Šurý jsou skvělí obránci, obzvláště těch amerických guardů, kteří proti nám v lize stojí. A tohle nám chybělo. Já proto říkám, dejte mi tenhle tým zdravý a kompletní měsíc před play off a věřím, že se může stát cokoli.
Jak byste ohodnotil výkony lídrů? Čekal jste od nich více?
Za mě se s nastalou situací vypořádali víc než dobře. Martin Svoboda s Janem Karlovským statisticky podávají ještě lepší výkony než v loňské sezoně a definitivně potvrdili, že patří mezi nejlepší pivoty ligy. Největší krok pak udělal Kevin Týml, který se z hráče jen na skórování přeměnil v pravého lídra tohoto týmu. Najednou musel bránit nejlepší útočníky soupeře a byl po celou dobu pod tlakem nejlepších obránců. Musel rozehrávat, musel si situace tvořit a při náročnosti role, kterou dostal poprvé v životě, svoje statistiky také povznesl ještě o stupeň výš, což je podle mě neuvěřitelné a nedoceněné. Pevně věřím, že to nezůstane bez povšimnutí ani u reprezentačních trenérů. A Pepa Svoboda s Petrem Šlechtou jsou, i přes občasné výpadky, stále velice nebezpeční a platní hráči, kteří tvoří jádro týmu. Věřím, že až se vyprázdní marodka, tým může mít opravdu velkou sílu. Navíc kluci tvoří super partu a pro tenhle klub dýchají.
Na pozici rozehrávače dostával stále více prostoru nováček týmu Jakub Zvolánek, který v létě spolu právě s Josefem Svobodou táhl reprezentaci U20. Jak si podle vás při absenci zraněných vedl?
Nemyslím si, že Kuba je vyloženě klasický rozehrávač. Spíš to je pozice dva/jedna. On je výborný střelec a v útoku má obrovský potenciál, což už v některých zápasech dokázal. Ne každý čerstvý dvacátník má několik dvojciferných bodových zářezů v NBL. Takže jeho potenciál, i přes jeho menší vzrůst, je velký. Ještě má jiné návyky v obraně a zvyká si na fyzičnost NBL, ale má tady dlouhodobou smlouvu a já určitě věřím, že to bude jednou výborný hráč.
Před výhrou v posledním utkání základní části s Hradcem jste prohráli čtyři z pěti domácích zápasů. Fanoušci Sršňů hrají v domácích, někdy i venkovních zápasech důležitou roli. Necítíte vůči nim letos trochu dluh?
Když jsem různě slyšel, že máme sérii pěti proher v řadě včetně poháru, skoro jsem si připadal, že sestupujeme z ligy. Ale ty zápasy byly extrémně těžké. Bylo to s tou nejužší špičkou. Žádná ta prohra rozhodně nebyla ostuda. A samozřejmě že sršní hnízdo, i když má své kouzlo, není nedobytné. Na druhou stranu sem pořád nikdo nejezdí rád. Z těch čtyř proher byla jedna smolná – s Opavou o bod, kdy v koncovce náš nesportovní faul úplně obrátil průběh utkání. Představení s Nymburkem před kamerami ČT sport bylo také skvělé.
Po základní části jste skončili na pátém místě, vloni na druhém, jaký máte s týmem další cíl?
Jistě by každý z horní skupiny A1 chtěl postoupit přímo do čtvrtfinále. Teď je tam sedm týmů, které se o to perou. Ale i Ostrava má tak kvalitní tým, že se do toho klidně ještě může zapojit. My si ale kvůli tomu vlasy trhat nebudeme. Vždycky budu mít v hlavě jednu vzpomínku, kdy jeden tým v naší soutěži dokonce udělal ze sedmého místa mistrovský titul. Takže i když bych rád postoupil přímo do čtvrtfinále, tak ne za cenu toho, že budu riskovat stejně jako loni, že se budeme honit za umístěním a pak nebudeme zdraví na play off. Budeme hrát pořád v širší rotaci a dávat příležitost mladým.
Chcete před začínající nadstavbou něco vzkázat fanouškům?
Našim fanouškům patří největší poděkování hlavně za to, že nás ani v těžších chvílích, kdy i kvůli řadě zdravotních komplikací naše výkony nebyly ideální, neopustili a stáli za námi. Teď přichází nejdůležitější část sezony, kdy se budeme snažit udělat vše pro to, abychom na zimní stadion (kde Sršni chtějí v play off zopakovat zřejmě největší a nejhezčí společensko-sportovní akci v Písku všech dob, pozn. red.) vstupovali v co nejlepší pozici a aby opět šlo o více než jen sportovní zážitek. Mým snem pak je společně ještě překonat loňský rok a atakovat metu čtyři tisíce diváků na jedno utkání.