Od začátku sezony jste měli jasný cíl, postup do nejvyšší soutěže mužů, který jste splnili. Jak se rodil, měl jste v průběhu sezony o jeho splnění nějaké pochybnosti?
Neřekl bych, že jsme měli jasný cíl, spíš to byl pořád hlavně sen. Nicméně od začátku sezony jsme si za ním šli. Nejenže se nám povedlo posílit, ale tým měl po loňské finálové účasti potřebné zkušenosti a velké sebevědomí. To nás sice hned ve druhém domácím utkání stálo výhru, kdy jsme promarnili domácí poločasové vedení o 19 bodů v derby s GBA Jindřichův Hradec, ale byla to ta rána, co každý tým potřebuje, aby mohl být ještě lepším. Poté jsme až do prohry ve Svitavách víceméně vyhrávali rozdílem třídy. Po vyřazení našeho největšího soupeře jsme věděli, že pokud nic nepodceníme, budeme vítězem první ligy a získáme vstupenku do baráže o KNBL. Do té jsme nevstoupili úplně dobře a v průběhu první půle prohrávali až o jedenáct bodů. Ale díky své energii jsme utkání otočili a posledních šest vteřin rozhodlo o osudu baráže. Odveta se totiž dá zhodnotit jednoduše. Je rozdíl, když hráči hrají srdcem pro svůj klub, než když vsadíte svůj osud do rukou cizinců, kteří už mají podepsáno jinde a pro vaší záchranu se určitě nepřetrhnou.

Kromě historického úspěchu týmu mužů, jste zaznamenali i další velké úspěchy v kategorii mládeže. Můžete přiblížit a zhodnotit i tyto?
To je jedno z nejkrásnějších hodnocení v mém životě. Pořád budeme klubem, který se chce pyšnit prací s mládeží a my jsme dokázali něco zcela neuvěřitelného. Nejprve jsme i bez klíčového hráče Pepy Svobody získali bronz na MČR U19 a poté jsme v domácím prostředí ustáli tlak a možná nejdominantnějším vítězstvím v historii získali titul i v U17, kdy jsme obě utkání na Final Four zvládli s téměř třicetibodovým rozdílem. Nejlepší na tom je, že výsledky prostě nebyly náhodné. Měli jsme je po celý ročník. Vždyť kadeti ztratili jen jedno utkání za celý rok, to je neuvěřitelná bilance. Poslední třešničkou na dortu je poslední víkend, kdy jsme získali stříbrné medaile na MČR U13 v Brandýse nad Labem a v tomto týmu můžeme opět najít několik talentovaných kluků.

Dá se říci, že ve všech zápasech jste podávali týmové výkony, ale přesto, kteří hráči v jednotlivých týmech byli jejich vůdčími osobnostmi?
V mém systému je vždy vůdčí osobností rozehrávač, který je mojí prodlouženou rukou na hřišti. Na stranu druhou jsou mé týmy dle mého nejkolektivnější a těží ze své sehranosti. Nikdy nejsem rád, když mám nějakého superstřelce, ale ve všech týmech jsem měl minimálně pět dvouciferných střelců dle průměru, a to se pak těžko brání.

Dalším vaším hráčem na palubovce, a to nejen na domácí, byli fanoušci. Jak hodnotíte tento povolený doping?
Tohle, co zažíváme, je víc než nějaké medaile a tituly. Dokázali jsme pobláznit město, máme zaplněnou halu hodinu před utkáním, na venkovní výjezd s námi jede několik stovek diváků, co víc můžeme chtít. A nejlepší na tom je, že oni se nechodí dívat, oni jsou fakt slyšet. Teď je prostě ideální příležitost udělat další krok vzhůru. S fanoušky v zádech věřím, že jsme schopni dokázat cokoliv.

Vyhrát 1. ligu a postoupit do nejvyšší soutěže mužů je krásná věc, ale na druhou stranu není to také do příští sezony velký závazek?
Samozřejmě, že to je obrovský závazek. Od teď už to nebude jen zábava, teď to bude i hodně práce. Pokud ale chceme klub posunout dál, musíme do toho jít. Jak kvůli naší mládeži, tak kvůli mužům, kteří už KNBL dávno mohli hrát, ale počkali si, aby si ji zahráli v našem dresu. Slíbil jsem jim, že to dokážeme, a jsem rád, že svůj slib splním.

Podle dostupných informací a postupném představování stále nových sponzorů je evidentní, že klub je na nejvyšší soutěž ekonomicky připraven. Je to tak?
Partnerů během sezony přibylo, za což jim děkujeme. Nicméně vstupujeme do světa profesionálního sportu a je třeba se dostat na úplně jiný rozpočet. Je před námi mnoho jednání, které snad dopadnou ke spokojenosti všech stran. A já věřím, že se z našeho klubu stane pravidelný účastník nejvyšší soutěže.

A jak je to s úspěšným trenérem Janem Čechem, bude nadále u kormidla nováčka nejvyšší soutěže?
Vždy jsem byl hlavně mládežnickým trenérem, ale asi je po deseti letech na čase zvednout kotvy a posunout se do KNBL. Troufám si tvrdit, že jsem letos dokázal skloubit časově něco, co snad ani skloubit nelze. A ještě u toho mít výsledky. Ale je na čase přivést do klubu nějakého trenéra, který převezme štafetu a bude pokračovat v započaté práci. V neposlední řadě chci poděkovat všem, kteří mi v této sezoně byli oporou a pomáhali v mém realizačním týmu. Byla to práce, která na venek nebyla tolik vidět, ale vím, kolik toho udělali a bez nich bychom takových výsledků nedosáhli.

S mládeží patří klub už řadu sezon k republikové špičce, bude toto prioritou i nadále?
Mládež vždy bude priorita, protože si nemyslím, že se někdy budeme chtít dostat do stavu, že si hráče budeme kupovat ve velkém. Jednak na to momentálně nemáme finance a i kdyby ano, tak chceme držet tradici rodinného klubu a všichni diváci chtějí chodit na naše odchovance. Proto je tato práce naprosto klíčová pro fungování našeho klubu. Samozřejmě se tým bude muset doplnit, ale klubů s pěti cizinci na soupisce už je v KNBL mnoho a my budeme chtít pokračovat v naší tradici. Jádro píseckých odchovanců doplněné o mladé Čechy, kteří do Písku nepůjdou pro nejvyšší částku na výplatní pásce, ale budeme pro ně odrazovým můstkem na cestě vzhůru.

Dozná kádr nějakých změn?
Na tyhle otázky je opravdu ještě brzy. Některým hráčům pokračují dlouhodobé smlouvy, s většinou budu sedět v průběhu nejbližších dnů. Kádr nějakých změn dozná, ale jak už jsem zmínil, naší prioritou je udržet jádro z minulé sezony pohromadě.

Co si od nové sezony v nejvyšší republikové soutěži slibujete a s čím budete spokojený po skončení premiérovému ročníku?
Vzhledem k tomu, že nás s velkou pravděpodobností čeká v průběhu ročníku rekonstrukce haly a zatím ani neznáme rozpočet, tak mým jediným přáním je se v prvním ročníku zachránit v nejvyšší soutěži a do druhé sezony vstupovat s tím, že naše hala splňuje veškeré požadavky. Nechci nikomu nic nalhávat, určitě nás nečeká snadný rok a nebudeme sbírat jednu výhru za druhou jako doposud. Naopak se musíme připravit, že si každou budeme muset tvrdě odpracovat a 40 minut hrát s maximálním nasazením. Na co to bude stačit sami uvidíme, ale vždy do každé soutěže vstupuji s maximální pokorou. Každopádně je před námi mnoho práce, ale jako workoholik se nemůžu dočkat.

Máte nějaký vzkaz pro skvělé písecké basketbalové fanoušky?
Letos jsme dosáhli něčeho neskutečného a v příštím roce za to dostaneme odměnu. KNBL v Písku, každý týden vyprodaná hala a nejlepší soupeři v této zemi. Nebude se jen vyhrávat a prosím vás o maximální podporu, ať sezona bude probíhat jakkoliv. Nezapomeňte na to, že i na malém městě se dají dělat zázraky a užijme si to s tím, že i nadále budeme jedna velká sršní rodina!