Sbírka betlémů Jana Kasla dnes čítá na padesát kusů. Dvakrát je viděli návštěvníci malšické galerie, vystaveny byly v Husitském muzeu, loni a letos také v Městské knihovně v Chýnově. „Tam to mají moc hezky upravené a každou adventní neděli byl i program. Knihovnice paní Jirásková je nadšená a pečlivá,“ zmiňuje Jan Kasl.

Úplně první betlém vyrobil v roce 1960. „To se právě se narodil náš starší syn Jan. O Vánocích byly Honzíkovi tři měsíce, byl to náš Ježíšek u stromečku a k němu jsme měli Alšův betlém. Bohužel se na jedné výstavě ztratil a nedaří se mi stejný znovu sehnat,“ lituje sběratel. V důchodu se pak na betlémy rozpomněl.

Ve sbírce má betlémy různých výtvarníků. Například Ladův betlém, taky Český betlém Karla Franty, ilustrátora dětských knih nebo autora návrhů na poštovní známky. „Karel Franta je autorem dvou betlémů – velkého a malého, mám oba, taky Táborský betlém výtvarnice Máši Valterové s typickou táborskou architekturou,“ vypráví Jan Kasl. Za nejkrásnější ale s manželkou považují Lanšperský betlém, krásný, barevný, instalovaný ve skříňce. Je dílem malíře Adolfa Lachmana a navazuje na tradici betlémů z Ústeckoorlicka.

Další ústeckoorlický betlém teď Jan Kasl právě tvoří. Je to práce na měsíce, pracuje po chvilkách, když má zrovna náladu. Kdysi vyřezával překližkové postavičky a scénérie lupénkovou pilou. Pak si pořídil strojní vybavení, které mu usnadňuje práci. „Vždycky záleží na invenci malíře, co v betlému bude, jaká krajina nebo kulisy konkrétního města, samozřejmě kromě Ježíška, Marie a Josefa, Tří králů a darovníků,“ říká Jan Kasl. Lanšperský betlém má i postavičky muzikantů. Historie konkrétního betlému bývá na papírové vystřihovánce popsaná. Betlémy vybavil domácnosti obou synů – starší Jan dostal betlém podobný Alšovu a mladší Milan Ladův. Rozsáhlou sbírku má uskladněnou právě u syna Milana.

Manželka, bývalá zdravotní sestřička, se prý na tvorbě betlémů podílí tím, že uklízí piliny. „Ty jsou všude,“ směje se. A manžel dodává: „Překližky mám do zásoby dost. Nakoupil jsem ji před lety v Hikoru Písek. I nábytek doma máme z Hikoru, to byla tradiční, poctivá firma, škoda jí,“ zavzpomínal Jan Kasl. A jestli by si každé město zasloužilo svůj betlém? „To by tam musel být výtvarník, kterého by to oslovilo,“ myslí si.

Pár výtvarníků i dalších umělců v životě poznal osobně. Sloužil na lesní správě na Strkově a setkával se s nimi, když jezdili na letní byt do Plané nad Lužnicí. „Potřebovali dřevo, tak jsme se poznali. Do Plané jezdil nejen Rudolf Hrušínský, ale i Josef Kemr nebo Jiří Kodet, to byl úžasný člověk. Scházeli se v hospodě U Machoňů a bývalo tam veselo,“ vzpomíná Jan Kasl.

Domácnost Kaslových byla vybranými betlémy vyzdobená už před Vánocemi. „Ke stromečku dáváme Lanšperský a Táborský. Pak tu máme malý betlémek přivezený z Jeruzaléma a taky jeden koupený na výstavě Betlémy ve stodůlce ve Hvožďanech, kam se ženou rádi jezdíme,“ dodává Jan Kasl. Jeho sbírka obsahuje i různě tématicky zaměřené betlémy – třeba myslivecký. Manželé Kaslovi si rádi prohlížejí i betlémy instalované o Vánocích v kostelech. „Třeba ten v Táboře u Jakuba je opravdu krásný,“ říkají.