Jak vzpomínáte na své první hokejové krůčky v Třeboni?

To bylo úžasné, protože jsme měli krásné hřiště u Bertiných lázní. Dodnes se mi po něm stýská, protože z něj udělali parkoviště a park. A o kousek dál postavili naši radní hokejový paskvil, prý stadion. V Třeboni to byl pro mě krásný hokejový začátek. Asi ve druhém roce hokejové kariéry, to mi bylo asi dvanáct, jsem dostal pohár za nejlepšího střelce, který mám pořád doma.

Kterými kluby jste pak prošel?

Z Třeboně jsem se dostal do Českých Budějovic, což byla v té době mekka hokeje. Chodil jsem se tam s tátou koukat na extraligu. To pro mě byla obrovská motivace a udělal jsem všechno, abych se tam dostal. V Budějovicích jsem hrál za dorost i juniory. Působili tady trenéři, kteří položili základy mého hokeje jako třeba Zdeněk Kaucký. Potom jsem šel na vojnu, kde jsem narukoval do Dukly Hodonín, ze které jsem se dostal do Dukly Jihlava. Tam jsem ale byl jen pár měsíců, protože v té době narukoval také Marián Šťastný, což byl pan hokejista a někdo musel vypadnout. Tak jsem vypadl já a dostal se do VTJ Písek, odtud jsem se vrátil znovu do Jihlavy a pak do Českých Budějovic, kde jsem dosluhoval vojnu na letišti. Tam jsem hrál extraligu osm let. Potom jsem přestoupil do Sparty Praha, kde se ukázalo mé sparťanské srdce. V sezoně, kdy byla revoluce, jsme se Spartou získali titul, otevřely se hranice a všichni hokejisté chtěli jít hrát do zahraničí. Odešel jsem do Rakouska, kde byl skvělý trenér pan Bukač, který mi pomohl k angažmá do Kapfenbergu. Tohle angažmá ale nebylo moc úspěšné, protože asi po dvou měsících jsem měl úraz. Bylo to zajímavé utkání, v týmu jsme byli dva cizinci. Mně asi v osmé minutě přetrhli postranní vaz a spoluhráči z Kanady ve dvanácté minutě vypíchli oko. Do konce sezony už jsem nehrál. Potom jsem odešel do Francie, kam mě přetáhl můj bývalý spoluhráč ze Sparty Honza Reindl. Několik sezon jsem tedy strávil ve Francii, kde už jsem začal paralelně s hraním i trénovat. Poslední utkání jsem odehrál v Nice, kde byl zimák asi ve čtvrtém patře. Tam jsem řekl, že už nikdy hrát nebudu.

Celý rozhovor s Janem Tlačilem najdete v Magazínu Jihočeských týdeníků! Zkušený trenér zavzpomínal na své hokejové začátky nebo na angažmá v zahraničí. Také prozradil, proč si jako svou další štaci vybral zrovna Příbram.