Překvapilo vás něco po nástupu do funkce?
Dalo by se říci, že po těch 30 letech by mě nic zásadního překvapit nemělo. Velká změna je ale v tom, že nyní je zodpovědnost mnohem větší – za celý klub včetně závodního tenisu. Novinkou je samozřejmě fungování klubu po technické a administrativní stránce. Nepříjemná je byrokracie a s tím spojené různé průtahy. Už jenom to, že nové vedení milevského tenisového klubu bylo zvoleno na počátku srpna, veškerá administrativa s tím spojená, jako například zapsání do rejstříku, se dotáhla až v polovině listopadu. Oficiálně tedy s kolegy fungujeme něco přes měsíc.

Jak budete vzpomínat na období za vedení Václava Kříže?
Osobně jako na velmi krásné tenisové roky, které jsem mohl na kurtech v Bažantnici strávit s přáteli v podstatě napříč generacemi. To je vlastně na tenise nádherné – máme členy předškolního věku až vysoko důchodového. Z dnešního pohledu vedení klubu musím konstatovat, že to bylo období spíše stagnace, investice do areálu spadly na minimum, členská základna výrazně zestárla a její počet aktivních tenistů klesl. Zvrátit tyto trendy bude jednou z hlavních ambicí nového vedení. A jsme rádi, že můžeme čerpat ze zkušeností předchozího výboru, nejenom samotného předsedy, ale i bývalého jednatele Ivana Radosty. Nápomocni jsou i mnozí další včetně ikony klubu Jana Kotrbáčka.

Kolem vás se utvořil celkem mladý tým, který chce posunout klub dál. Jaké jste si vytyčili krátkodobé i dlouhodobější cíle?
Před zimní sezonou jsme se museli věnovat zejména provozním věcem, hlavně zajištění prostor pro trénování dětí a mládeže a trenérů. A myslím, že se to…

Celý rozhovor naleznete ve středečních tištěných novinách – posledních v letošní kalendářním roce!