Sršeň asijská bývá v korunách stromů i v budovách

Jako ukázku přivezl Jan Walter mrtvou sršeň asijskou. Někteří včelaři se s ní ještě neměli možnost setkat, proto pro ně byla ukázka zajímavá. „Sršeň asijská je o něco menší, než naše sršeň obecná. Je specifická svým zbarvením. Konce nohou má žluté. Celkově je tmavá a má charakteristický žlutý proužek na konci zadečku. Oproti naší sršni je daleko hbitější,“ poznamenal Jan Walter. Upozornil, že novináři si často ve svých zprávách pletou sršeň asijskou se sršní mandarinskou, která je daleko větší.

Sršeň asijská se do České republiky dostala – jak už název napovídá – z Asie. Tam vytváří i několik poddruhů. Do České republiky se dostal druh nigrithorax. Jan Walter se letos do Asie chystá, konkrétně do Vietnamu, kde se bude sršni asijské věnovat. „K nám přišla sršeň asijská z východní části Asie. Jedná se o nejrozšířenější poddruh,“ uvedl Walter. Životní cyklus je obdobný jako u české sršně obecné. Přezimují pouze královny. Po přezimování si královna buduje primární hnízdo. V něm si pak vychová dělnice a později se mohou, ale i nemusí stěhovat do sekundárního hnízda. Dělnice vytváří obrovská sekundární hnízda, která jsou vysoko v korunách stromů. Jsou i případy, a není jich málo, kdy sekundární hnízda mohou být i v budovách.

Nalezené hnízdo vážilo osm a půl kilo

„Když má dostatek prostoru kolem primárního hnízda, tak je dokáže rozšířit a vytváří ho větší,“ pokračoval host. Zajímavostí je, že sršeň asijská má na rozdíl od naší sršně obecné vchod do hnízda z boku. Naše sršeň má vchod zespodu. „Na jaře je tu primární hnízdo a první dělnice, které vytváří sekundární hnízdo. Někdy v průběhu léta se začnou produkovat nové královny a noví samci. Dochází ke spáření. Později na podzim celá kolonie vymírá a přezimují do dalšího roku zase jen královny,“ popsal entomolog. Nalezené hnízdo sršně asijské v Plzni vážilo osm a půl kilogramu a obsahovalo zhruba 8000 buněk. Díky tomu se tam mohlo produkovat podstatně víc dělnic, v řádech tisíců.

„Problém se sršní asijskou je ten, že naše sršeň obecná dokáže během roku vychovat 700 až 900 jedinců. U sršně asijské měla největší hnízda kolem 1500 jedinců. To znamená, že má daleko větší produktivitu. Rozdíl je i v tom, že sršeň obecná vyprodukuje na konci sezony zhruba 80 až 90 královen. U sršně asijské může být těch královen klidně i 500. Jak to bude vypadat další rok, když budete mít 500 královen a každá vyprodukuje dalších 500 královen, to si můžeme představit. Problém nastává i u hnízd, protože jsou často velmi nenápadná. Běžný člověk je nemusí vidět,“ dodal lektor.

Invaze do Evropy

Sršeň asijská se podle Jana Waltera dostala do Evropy už v roce 2004 z Číny. Přivezl ji jeden člověk do Francie spolu s keramikou. Od té doby se sršeň asijská začala v této zemi šířit. Později byla objevena ve Španělsku, Portugalsku, Belgii, Itálii, Nizozemsku, Velké Británii, Švýcarsku, Maďarsku. V roce 2023 se objevila i v České republice, konkrétně v Plzni. Pak byla objevena ještě v Rakousku a na Slovensku. Sršeň asijská je tedy již téměř po celé Evropě. Zdá se však, že oblasti České republiky, Slovenska nebo Rakouska budou tvořit hranici, kam se sršeň může dostat. Úplně ideální podmínky na našem území nemá. To však neznamená, že tu nemůže žít.

„Nevím, proč se sršeň asijská váže většinou na Plzeňsko. V roce 2024 jsme ji našli na Rokycansku, kam byla dovezena kamionem z Francie. Dokonce známe přímo fabriku, odkud byla dovezena. Víme, že za tři dny projela kamionem 1100 kilometrů. V Rokycanech ji vyložili dělníci,“ podělil se o zajímavost Jan Walter. „Druhé hnízdo se našlo předloni na Opavsku v malé obci, kdy jej měl starosta obce na zahradě. Těžko říct, jestli mu letos dopadnou dobře komunální volby,“ žertoval entomolog. Pokud má sršeň ideální podmínky, což je například v Belgii, dokáže ochromit celou oblast. Neznamená ohrožení pouze pro včely, které včelaři chovají v úlech, ale také pro ostatní druhy. Sršeň asijská totiž není specializovaná pouze na včely, ale dokáže spořádat téměř všechno. I motýly nebo brouky.

Má lovnou strategii

„Sršeň asijská číhá u úlů a loví dělnice, které přilétávají k úlu nebo od něho naopak odlétávají. Postupně dělnice sršně asijské vychytají všechny včely. Ty se pak dostávají do stresu a nechtějí vylétávat z úlu. Včelstvo ve finále může zahynout i v úlu,“ poznamenal Jan Walter.

Až 90 procent invazivních druhů se dostává do nových lokalit vlivem člověka. Jan Walter si jedno z hnízd sršně asijské přivezl domů. Víc jak měsíc ho pak dokonce udržoval při životě, aby si zkusil, co sršeň asijská vůbec konzumuje. Snědla úplně všechno – včelu, motýla, další druhy hmyzu, malé brouky. Jediné, do čeho se jí nechtělo, byli čmeláci. Dospělá sršeň je podle něho býložravec. Neloví hmyz, aby ho jedla, ale aby tím nakrmila larvy. Sršeň asijskou mohou lidé najít v přírodě, například kolem úlu nebo na květech, kde požírá nektar.

Všechny oblasti, kde dříve byla sršeň asijská nalezena, Jan Walter pravidelně monitoruje. Díky tomu může říct, že od loňského roku není žádný nález na území České republiky. „Kolega nachytal dělnice sršně asijské. Nakrmil je medem. Najedená sršeň má tendenci se vracet do svého úlu. Když takhle máte nachytáno deset až patnáct dělnic, tak ty dělnice postupně pouštíte a sledujete, kam letí. Sršeň létá rychleji, než my běháme, takže vás pak postupně vedou k jejich hnízdu. To je ideální model trasování. Ne vždy to tak ale funguje. To, že sršeň asijská je velmi agresivní, je mylná informace. Jsou agresivní v momentě, kdy jim narušíte stanoviště s hnízdem. Pak na vás zaútočit mohou. To platí ostatně i pro sršeň obecnou,“ řekl Jan Walter. Je zajímavostí, že sršeň asijská si dokáže své hnízdo vytopit. V jejím hnízdě bylo naměřeno 32 stupňů.

Co přineslo pozorování hnízda?

„Hnízdo jsme chtěli detailně prozkoumat, abychom zjistili, co v něm je a co v něm není. Poprosil jsem kamaráda, který pracuje v soukromé nemocnici. Po pracovní době nám hnízdo proskenoval. Zatím neexistuje program na sken sršně asijské. Museli jsme to skenovat v programu s názvem Břišní dutina těhotné ženy,“ rozesmál publikum Walter. Na snímku napočítal zhruba osm tisíc buněk, tedy možností, kde královna může naklást vajíčko a mohou se tam vyvíjet dělnice. „Populace, která se našla v České republice, je stále z jedné královny, která byla v roce 2004 dovezena do Francie. Z jedné jediné královny pak máme tisíce zasažených míst, která jsou v Evropě. To ukázala DNA,“ překvapil entomolog další informací.

Došlo i na ukázky, jak doopravdy vypadá sršeň asijská. Ze snímků bylo patrné, jak často se lidé mýlí, když vyfotí sršeň a myslí si, že jde o asijskou. Nejčastěji dochází k záměně se sršní obecnou, která je ale větší a má celou hlavu oranžovou a žlutý zadeček.