Jan Žižka vydechl naposledy 11. října roku 1424 v Přibyslavi. Otázku, zda jeho duše putovala do nebe, nebo do pekla, si kladou dva andělé, bílý a černý. Provázejí výstavou, na jejímž konci se může návštěvník rozhodnout, na jakou stranu se přikloní. Nebe, nebo peklo? A podle toho vhodí na příslušnou misku vah fazoli. Ve čtvrtek mírně převažovalo pro Jana Žižku nebe.

V gotickém sále ze všech hrdel zněl husitský chorál podle Jistebnického kancionálu a řinčely zbraně. Ty ale zkřížili pouze členové šermířského spolku Tábor – Táborští kupci. Jak řekl ředitel muzea Jakub Smrčka, vyrostla nová generace obránců Tábora. Na slavnostní zahájení výstavy přišel starosta Tábora Štěpán Pavlík a starosta Bechyně Štěpán Ondřich. První místostarostka Tábora Lenka Horejsková si výstavu pečlivě prohlédla. Z dalších táborských osobností přišli výstavu zhlédnout třeba emeritní ředitel táborského divadla Karel Daňhel, malířka Marie Michaela Šechtlová, fotograf Jaroslav Novotný, který v gotickém sále muzea v současnosti vystavuje soubory svých pastelů.

Jakub Smrčka představil tvůrce výstavy. Začal u Martiny a Jana Svobodových ze Sudoměřic u Bechyně, kteří se podíleli na scénografii. Pak pokračovala dlouhá řádka jmen pracovníků muzea a dalších spolupracovníků. Největší tíha asi ležela na Zdeňku Žaludovi, pro kterého je to první autorská výstava, jak zmínila Lenka Vandrovcová. „Byl Žižka spíš hrdina nebo padouch? Jaké okolnosti ho vedly k jeho činům, jakou měl motivaci? To jsou otázky, které by si měl návštěvník klást a zároveň na ně prostřednictvím vystavených exponátů, doprovodných panelů i interaktivních prvků hledat odpovědi,“ přiblížila koncept výstavy Martina Svobodová.

Co návštěvníci všechno uvidí? Ve výstavních sálech Staré radnice najdou výstavu mapující život a význam velkého husitského válečníka. V úvodu zhlédnou vtipný animovaný film z dílny Jana Míky. Ve vitrínách uvidí zajímavé artefakty ze sbírek Husitského muzea, věrné repliky zbraní, zajímavá dioramata, komiksy a obrazy. Všechny předměty vyprávějí příběh hejtmana Jana Žižky ve vší jeho spletitosti v kontextu doby, do které se Jan narodil. V poslední výstavní místnosti je mezi mnoha obrazy, na kterých malíři zachytili Jana Žižku, také úžasný gobelín s Žižkou na koni a Táborem v pozadí. Otočný panel u východu z výstavy je polepený kreslenými vtipy.

Obsáhlá vtipná výstava plná informací stojí za prozkoumání. Nejlépe je navštívit ji ve Staré táborské radnici vícekrát. Času na to bude dostatek, výstava potrvá do 11. května příštího roku.