Vypadá to, že tady na zahradě máte všechno, co k životu potřebujete?

To ano, kromě vody. Tu bychom sem přivedli, kdybych vyhrál. Takhle to musí ještě nějakou dobu počkat. Jinak jsme tady všichni spokojení. Dnes je čtvrtek, v televizi je Ordinace v růžové zahradě a tu já nemusím. Díval jsem se na první díly a ty byly pěkné, ale teď už mi to vadí. Dívám se na jiné filmy. Baví mě třeba filmy, kde hraje Van Damme. Dneska budu tady a manželka se půjde dívat domů.

To je návod na spokojené manželství?

Asi ano. My si takhle vyhovíme. Jsme rádi tady, a když je čtvrtek, má žena prostor pro sebe doma.

Takže zahrada je také vašim koníčkem?

Vaření a zahrada. Mrzelo mě, že ji v těch komentářích na internetu pak pomlouvali. Oni si neuvědomují, že tu bylo před tím jen smetiště a než jsem to dostal do tohoto stavu, stálo to hodně práce i peněz. Dělám to tu postupně podle fyzických i finančních možností. Když jsem měl úraz, byl jsem půl roku tady, protože jsem těžko vyšlapal po schodech do bytu. Tam jsem se chodil vysprchovat a jinak jsem byl radši tady. Tehdy jsem musel zastavit všechny práce na zahradě, ale už je to v pořádku. Chovám tu třeba slepice, a když se tady hosté z Prostřeno procházeli, viděli slepice na trampolíně a dělali si legraci, že naše slípky mají i vlastní trampolínu. Taky tam byly komentáře, že jsem se asi nemyl a že jsem byl zpocený. A jedna bába tam psala, že mě cítí i přes tu televizi, tak jsem tam napsal, že bych takovou televizi chtěl mít.

Vy jste asi z podstaty pohodář, nebo ne?

Ale ano, lidi se zabývají hloupostmi a pořád mají potřebu na někoho poukazovat. Ale spokojení tohle nedělají a my jsme tu v pohodě a nikoho neřešíme. Máme to tu rádi, žena se zamilovala do chození s hůlkami a je fakt dobrá, protože chodí denně půl hodiny a dokázala hodně zhubnout. Mně se to nepovedlo. Já jsem po úrazu přestal a zase jsem přibral, ale manželka se drží.

A máte rád nějaké sporty?

Mám, dívám se na ně v televizi. Formule. Motorky, vzpírání.

Sám jste také někdy sportoval? Nebo máte jiné koníčky?

V mládí jsem cvičil na hrazdě a vzpíral s činkama, ale to už je dávno. Hrál jsem taky na kytaru a rád si zazpívám. Mám rád rockové kapely, zahraniční i naše, a s dětmi si při rádiu zazpíváme. Ony už to taky znají.

Když se vrátíme k vaření, vaříte doma vy nebo vaše žena?

Oba a myslím, že oba dobře. Moje žena umí například dělat lepší kynuté knedlíky než já, ale v Prostřeno jsem musel vařit sám.

Jak jste se do tohoto malého prostoru při natáčení všichni vešli?

Ale ano, šlo to. Byla tu jedna kamera na stativu a kameraman chodil ještě s jednou kamerou a točil celou přípravu jídla. Každý pohyb a každý hrnec s jídlem.

Kdo vás naučil vařit?

Je to zásluha mojí maminky, která mě od toho nevyháněla a od malička se mnou měla trpělivost a všechno mě nechala dělat. Třeba jsem to i zkazil, ale to nevadilo. Neodradila mě od toho a tak to, že rád a dobře vařím, je především její zásluha. Ke svým dětem přistupuji stejně a i je vaření baví.

Co vaříte nejraději?

No přece českou klasiku. Děti milují vývary, které děláme poměrně často. Omáčky, bramborové i kynuté knedlíky, zelí, guláš. Prostě máme všichni rádi českou kuchyni.

Jak jste se do Prostřeno vůbec dostal?

Přihlásil mě bývalý zeťák. Pili jsme tady jednou večer pivo a on pořád kouká do internetu a říkal, hele shání někoho v Jihočeským kraji do Prostřeno, chybí jim poslední člověk, tak já tě přihlásím. Ty furt vaříš. Já jsem mu řekl: To si zkus! A ráno mi volali. To byl velký fofr. Za týden se natáčelo.

Takže jste měl na přípravu málo času?

Týden. Ale celou dobu jsem věděl, co bych vařil, kdybych tam šel.

Jaké bylo vaše menu?

Dělal jsem ptáčky s knedlíkem, hovězí vývar s domácími nudlemi, Rumcajs salát a pohár. Úkol týdne byla zmrzlina a ani jeden jsme to nepoznali.

A jak se u vás soutěžícím líbilo?

Ale jo, líbilo se jim tu. Ptali se na ten záchod. Tak jsem jim ukázal krásnou toaletu i se srdíčkama.

Kdo z té party byl nejpříjemnější?

Ital, David Mattioli. Ten byl moc fajn. Kamarádil se se mnou asi nejvíc a tomu, co vyhrál, jsem třeba já sám dával hodně bodů, protože jsem pochopil, že to nejvíc z nás potřebuje. V malém bytě měl tři holky a zrovna čekali kluka, který teď už musí být na světě. Tam vám to bylo, jako když přijdete ke Sněhurce a třem trpaslíkům. Maličký byt, tři malé postýlky vedle sebe nad nimi jména, kdo tam spinká. Takže to bylo pro mě jasné. Já jsem vlastně nešel vyhrát, i když by to bylo hezké, ale šel jsem spíš ukázat, že domácí knedlík se nekupuje v Kaufladu a ptáčci se nedělají rozlítaní, ale zabalují se.

Jak probíhalo natáčení?

Trvalo to týden. Natáčelo se pokaždé u někoho jiného a mezitím jsem třeba spal na hotelu a přišli jsme až před dokončením jídla a přes den se natáčely rozhovory s námi. Sem přijeli ráno a celou dobu vaření tady natáčeli. Já jsem musel připravit vždycky jedno jídlo, to natočili, pak udělali klapku, uklidilo se a potom se točilo další jídlo. Takže třeba jeden pohár zvlášť, to natočili a nafotili a pak jednu zmrzlinu zvlášť a zase točení a focení. Ostatní říkali, že to nestíhají. Já bych při tom ještě umyl nádobí.

Měl jste trému?

Ne, ani ne. Nevěděl jsem, do čeho jdu, což bylo trochu nepříjemné, ale po prvním dnu v Dačicích ze mě všechno spadlo a tréma nebyla.

U koho se vám líbilo nejvíc?

Mně se nejvíc líbilo u Itala, ale bylo tam nejhorší jídlo. Vůbec mi to nechutnalo. Málo koření. Cibulová pizza se dala ještě sníst. Měl na to ingredience přivezené z Itálie a dělal své těsto, ale nechutnalo mi to. Říkal jsem mu, ať radši zpívá, než aby vařil. Sice se snažil, ale nebylo to ono. Ale bylo to u něj příjemné.

Jakou jste připravil pro hosty zábavu?

Střílelo se ze vzduchovky a to je bavilo. Mattioli vyhrál. Je to bývalý policajt, tak střílel skvěle. Byl první a dostal domácí vaječný koňak jako výhru.

Vzniklo při natáčení mezi vámi nějaké přátelství?

Ne, to oni vás nenechají. Asi abychom si něco neříkali a neovlivňovali se vzájemně. Všechno je takové pod kontrolou. I když večer třeba spolu ostatní popili, ale já jsem si vždycky šel lehnout.

Jaké byly po natáčení ohlasy?

Dobrý. I manželka potkávala lidi, kteří jí říkali, že mi fandili a bylo jim líto, že jsem nevyhrál, protože se jim moje vaření a výběr jídla líbily.