Jaroslav Sýbek vystavuje ve vědecké knihovně své nejoblíbenější záběry




















Čtvrteční vernisáž byla milá a dojemná, protože přišla řada přátel a příznivců. Zavzpomínali ovšem i na to, že loni na podzim ležel Jaroslav Sýbek ve vážném stavu v nemocnici a málokdo tehdy věřil, že se ještě vrátí k focení naplno a s takovou vášní, která z něj dělá nezaměnitelnou legendu. Vše se povedlo s plnou parádou, takže návštěva knihovny je během října obohacena o bonus inspirující k výletům do krásné jihočeské přírody, kterou Sýbek zachytil v tom nejlepším světle. Tento novinář dokumentuje svět už více než padesát let, o čemž vypráví knížka Půlstoletí fotoreportérem aneb Fotografoval jsem anglického krále. Připravil ji publicista Radek Gális a je v ní výběr fotografií s komentáři kolegů a přátel. Gális mu uspořádal také tuto výstavu v knihovně, která je letos už čtvrtou v pořadí – ovšem zatímco ty předchozí představily hlavně jeho práci pro noviny a tiskovou agenturu, do knihovny nyní Sýbek vybral témata, která má v největší oblibě.
Lidé tam uvidí 45 barevných snímků, na nichž převažují poetické snímky krajiny a krás přírody, nechybějí ani výlovy jihočeských rybníků. Vernisáž se rychle změnila v příjemné povídání o tom, kde a kdy vystavené fotografie pořídil, čím fotí, proč má tak rád Kleť a podobně – autor s radostí a láskou k přírodě i ke svému řemeslu ochotně prozrazoval všechno, co může lidi zajímat. „Jsem strašně rád, že jste přišli, opravdu za to děkuju. Na této výstavě jsou moje milované fotky – hodně je jich z výlovů, můžete na nich vidět sluníčko, volavky, racky… Minulou rybářskou sezonu jsem strávil v nemocnici, takže jsem ji musel vypustit. Ale teď už se chystám, až to všechno začne a budu zase lítat v bahně jako pitomec,“ ozdobil Jarda řečený Baryk svou řeč na vernisáži výrazy, které jsou pro něj typické. Poděkoval lidem z knihovny a hlavně Radku Gálisovi, že pro něj tento prostor domluvil, protože takto instalované fotky se mu líbí. „A až podzimní slunce prosvítí skleněnou stěnu od Lidické, některé fotografie vyniknou ještě víc a ožijí jako tenkrát, když je Jarda pořizoval,“ slíbil návštěvníkům Gális.
V knihovně je mnoho dosud nevystavených fotek, jako jsou různé detaily přírody nebo záběry z krajiny vzácné tím, že jsou pomíjivé a je nutné včas zmáčknout spoušť. Například obrázek ledu v Hamerském potoce, který na jaře taje a vytváří krásné tvary. Situaci, kdy tato fotografie vznikla, popsal autor i s kapkou dojetí a s vděčností za to, že se ve správné chvíli ocitl na správném místě. Podobně by mohl vyprávět asi o všech svých snímcích, z nichž je složená aktuální výstava ukazující jeho volnou tvorbu. Když se ho jeden z návštěvníků ptal, jaké má další plány, odpověděl bez váhání: „Pořád je toho hromada, co bych si chtěl ještě vyfotit.“
Fotograf Jaroslav Sýbek celý život zaznamenává běžný život v kraji – nejprve pro Českou tiskovou kancelář, poté pro Mladou frontu Dnes a pro Deník. Nechává za sebou výraznou stopu, protože součástí jeho práce je vlastně každý Jihočech, kterého se dění v kraji nějak dotklo. Tím je jeho dílo unikátní: na 268 stranách monografie jsou reportážní snímky z důležitých událostí, portréty, výlovy, masopusty, zabijačky, povodně 2002 či velké stavby včetně temelínské elektrárny. Na obálce knihy je britský princ Charles při své návštěvě v Českém Krumlově koncem roku 1993. Samozřejmě nechybí ani záběry krajiny a přírody, které zvou někam ven – anebo během celého října do vědecké knihovny.
Diskuse k článku