Známka vychází u příležitosti osmdesátého výročí zvolení Emila Háchy prezidentem Česko-Slovenské republiky dne 30. listopadu 1938. Emil Hácha byl dosud náš jediný prezident, kterému poštovní známka nevyšla. „Stáli jsme počátkem roku u zrodu tohoto nápadu, protože si náš rodák Emil Hácha v letošním takzvaném osmičkovém roce zaslouží důstojné připomenutí,“ říká bývalý starosta a současný místostarosta Pavel Randa a doplňuje, že osmdesáté výročí zvolení prezidentem k tomu nabídlo vhodnou příležitost.

Česká pošta, která vlastní známku vydává, potřebovala před výrobou i dobrozdání od historiků. „Každou podobnou iniciativu vítám, protože osobnost Emila Háchy nejde eliminovat z našich dějin. Je potřeba ji vysvětlit, nikoliv vytěsnit,“ říká Robert Kvaček, nestor českých historiků, emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se osobností Emila Háchy dlouhodobě zabývá. „Jsem spoluautorem knihy Causa Emil Hácha a také jsem napsal předmluvu do knihy Tomáše Pasáka o Emilu Háchovi, který se jejího vydání už nedočkal,“ doplnil historik.

Podobně pozitivně hovoří i historik a předseda Společnosti Emila Háchy Josef Tomeš z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd, který třetího prezidenta Česko-Slovenské republiky a posléze státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava dlouhodobě hájí ve svých odborných dílech. „V soumračném pomnichovském čase 30. listopadu 1938 byl Emil Hácha, prezident Nejvyššího správního soudu, zvolen jako nezávislá, nadstranická reprezentativní osobnost třetím československým prezidentem. Hácha kandidaturu nechtěl přijmout a namítal, že by se vlastně stal jen něčím na způsob správce konkursní podstaty. Vyjednavači však na něho naléhali, že ani po třiceti dnech není politická vůle shodnout se na někom jiném, což vlastně nahrává Němcům, kteří nemají zájem na další konsolidaci Československa. Po všem tom zdůvodňování a vyvracení jednotlivých argumentů se posléze podařilo získat Háchův souhlas. Prezident Nejvyššího správního soudu se sebezapřením přijal kandidaturu jako oběť v zájmu národa a státu. K takovému rozhodnutí patrně u tohoto hluboce věřícího člověka přispělo i doporučení církevních kruhů v čele s pražským arcibiskupem kardinálem Kašparem. Hácha se přitom domníval, že nebude přijatelný pro Slováky, a tajně doufal, že právě od slovenských poslanců a senátorů potřebný počet hlasů nedostane. Jako jediný ze všech československých a českých prezidentů v historii o prezidentský úřad opravdu nestál a jeho přijetí se bránil.“

Osobnost Emila Háchy a jeho roli pozitivně hodnotili například známý exulant a publicista z Hlasu Ameriky Ivan Medek nebo politik a kandidát na českého prezidenta Karel Schwarzenberg. „Po válce se Emilu Háchovi velice křivdilo,“ tvrdí Karel Schwarzenberg. „Něco o tom vím, poněvadž můj strýček František ho za války navštěvoval. Odnášel pak od něho zprávy pro Londýn, které předával zahraničním diplomatům, s nimiž měl kontakt. Dokud byl prezident Emil Hácha zdravý, byl opravdu výborný. Je ale pravda, že pak bohužel onemocněl těžkou sklerózou, a činy poté už mu člověk ani nemůže vytýkat,“ dodává Karel Schwarzenberg.

Prezidenta Emila Háchy se zastával také například Rudolf Šindelář, bývalý předseda českobudějovické pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu, který patřil k zatčeným studentům ze 17. listopadu 1939 a skončil v koncentračním táboře Sachsenhausen. „Hlavně díky Emilu Háchovi a jeho intervencím se už o pár týdnů později na Vánoce mnozí z nás dostali z koncentračního tábora domů,“ vzpomínal.

Podobně Emila Háchu hájil také František Stráský z Trhových Svinů, jehož otec Ladislav byl za války starostou města. „Lidé měli Háchu za zrádce a kolaboranta, ale můj otec na něj takhle nekoukal, takže ani já ne. Do funkce prezidenta za protektorátu ho navrtali. Když za ním na Pražský hrad přijela delegace z Trhových Svinů, aby mu pogratulovala, tatínek v ní byl. Táta vzpomínal, jak jim Hácha tajně říkal, že věděl, že ho ve funkci čekají těžká léta, ale že budou až takhle těžká, to si prý nepředstavoval,“ dodal František Stráský.

Osobnost Emila Háchy důstojně připomíná i současná výstava v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích k 150. výročí vzniku Gymnázia J. V. Jirsíka, jehož byl absolventem. Slavnostní prezentace vlastní známky se uskuteční v pátek 30. listopadu od deseti hodin v Kulturním a informačním centru v Trhových Svinech za účasti starostky Věry Korčakové, selské jízdy ze Strakonic a dalších hostů. Archy se známkami zde budou pro zájemce k dispozici. Večer od 18 hodin se pak koná v místním kostele Nanebevzetí Panny Marie vzpomínková mše za Emila Háchu.