Na území Národního parku Šumava vzhledem k migracím a přírůstu narozených kolouchů žije v letním období zhruba patnáct set až dva tisíce kusů jelení zvěře. Redukce jelení zvěře, do které se počítá jelen, laň a kolouch je nutná. Z jejích přirozených predátorů žije na Šumavě pouze rys ostrovid. Ten se na redukci jelení zvěře podílí asi jen třemi procenty.
Plán s počtem kusů, o které je nutné snížit početní stavy jelení zvěře, na každý rok stanovuje Poradní sbor ředitele Správy Národního parku a CHKO Šumava. Tento orgán odborníků složený z lesních hospodářů a zoologů určuje pravidla související s péčí o veškerou zvěř v lesích Národního parku Šumava.
„V lesích Národního parku Šumava jelenovitým chybí přirozený predátor, kterým býval medvěd nebo vlk. Proto musí početní stavy v rámci péče o lesní ekosystémy regulovat lesníci. Pokud by se tak nedělo, tak by se jelení zvěř přemnožila a dělala v lese veliké škody. Zejména okusem žádoucích dřevin jako je jedle a buk. To jsou pak škody nejenom přírodního, ale také ekonomického charakteru,“ vysvětluje Jiří Mánek, ředitel Správy Národního parku a CHKO Šumava.
„Počty zvěře v honitbách jsou palčivým problémem téměř celé České republiky. Myslivecké plánování u nás totiž obecně vychází z nereálných čísel a většinou neodráží skutečný stav populací zvěře v přírodě. V národních parcích, a tedy i na Šumavě, je situace podstatně jednodušší. Početnost zvěře by zde měla přednostně odpovídat stavu přírodního prostředí (zejména lesního) a ne tak jak je tomu většinou jinde, tedy tabulkově vypočteným hodnotám,“ uvádí profesor Jaroslav Červený z Fakulty Lesnické a dřevařské České Zemědělské univerzity v Praze, který je členem poradního sboru.
„Redukce počtu zvěře je poměrně náročná práce, která zabírá našim lesníkům mnoho času. Podle statistiky musí jít lesník do lesa na jeden ulovený kus v průměru jedenáctkrát. Letos nám při plnění úkolu pomohla i mírná zima, chudá na sníh. Za splněný plán lovu na 110 procent patří všem našim lesníkům mé uznání a poděkování,“ pochvaluje si dobře odvedenou práci šumavských lesníků ředitel Jiří Mánek.
Cílem lovu v Národním parku Šumava je udržování populace v rozmezí stanoveného minimálního a kmenového stavu a v přirozené struktuře, kde je důležitý správný poměr pohlaví a věkového zastoupení. Poplatkový lov je v národním parku vyloučen, proto redukce jelení zvěře probíhá v režii Správy Národního parku Šumava a zajišťují ji výhradně kmenoví zaměstnanci.
Plán lovu byl na loňský rok 700 kusů jelení zvěře. Lesnímu personálu Správy šumavského parku se pro letošek podařilo plán překročit a v tomto ohledu šumavští lesníci dosáhli jeden ze čtyřech nejlepších výsledků v dějinách Správy Národního parku Šumava.

Zdroj: Národní park Šumava, ČRo ČB