Jerry Vondrášek: Spolupráce s tátou mi vyhovovala už v Chelčicích

Sezonu jste sice zahájil v Netolicích, které hrají I. A třídu, ale poměrně rychle jste se přesunul do Husince (I. B třída). Jak se to všechno seběhlo a bylo rozhodující, že si tam více zachytáte?
Seběhlo se to všechno rychle. Táta, který v Husinci trénuje, potřeboval nutně a hlavně okamžitě brankáře, poněvadž stávající brankář se zranil. Já jsem s nabídkou souhlasil, pokud Netolice nebudou proti. Oba týmy se na konci září dohodly a Netolice mě do konce kalendářního roku uvolnily, abych si taky zachytal, poněvadž jsem v minulé sezoně v jarní části odehrál pouze nějakých 135 minut.
V mužstvu jste se znovu potkal se svým taťkou, stejně jako v Chelčicích, tak jak vám vzájemná spolupráce vyhovuje? Je na vás přísnější než na ostatní? A řešíte často fotbal i mimo tréninky a zápasy?
Spolupráce s tátou mi už dobře vyhovovala v Chelčicích. Jeho přístup je ke mně stejný jako k ostatním… Bylo tomu tak vždycky a je to tak za mě správě. Vzhledem k tomu, že jsem byl do konce října přes týden pracovně pryč, tak jsme fotbal spolu moc řešit nemohli. Ale s ním se o tom moc diskutovat ani nedá, nerad mění svoje názory… A co se týče zápasů, tak si o tom samozřejmě něco povíme, ale doma to nerozebíráme, takové věci zůstávají v kabině!
Jaké máte zatím ze svého působení v Husinci pocity? Nečekal jste přece jen, že na tom budete o něco lépe?
Určitě bychom potřebovali mít více bodů, to je jasná věc, ale bohužel je to tak, jak to je. Soupeři jsou ve skupině kvalitní, takže se dalo předpokládat, že to nebude nic snadného. Máme úzký kádr a když někdo vypadne, máme problém. Ale věřím, že se soutěž zachrání a kádr doplní o hráče, kteří budou chtít hrát a trénovat.
Naposledy jste doma podlehli Chelčicím, jejichž dres jste také oblékal. Proběhlo s bývalými spoluhráči nějaké hecování a bral jste utkání prestižněji než ta ostatní?
Dres Chelčic jsem oblékal poměrně dlouho. Začínal jsem tam s fotbalem a později jsem se tam v sedmnácti letech vrátil do mužů. Ne, žádné hecování mezi bývalými spoluhráči neproběhlo… Alespoň z mé strany ne. Mám tam pořád tři nebo čtyři kamarády a úplně bych nedokázal tyhle kluky nějak hecovat. Utkání jsem bral jako každé jiné.
V zápase jste se také blýskl chycenou penaltou. Bylo to dáno tím, že ji kopal někdo, koho dobře znáte, nebo se vám dobře podařilo vystihnout směr střely?
Martina Machnyka znám dobře. Ještě před penaltou jsem mu chytil výborně kopnutý přímý kop, protože jsem věděl, jak a kam to kope, ale u penalty převládly reflexy. Martin si mě chtěl vychutnat a kopnul to doprostřed brány… Já už v tu chvíli skákal do strany a na poslední chvíli jsem dal ruce zpátky za sebe… Bylo to brankářské štěstí, bohužel dorážka již skončila v síti.
Do konce podzimní části už chybí odehrát jenom dva zápasy – nejprve se představíte na hřišti třetí Sedlice a poté doma přivítáte druhý Vacov. To asi nebude vůbec nic jednoduchého, souhlasíte?
Rozhodně to nebude nic snadného, oba týmy předvádí efektivní fotbal. Pro mě již ale sezona skončila, jsem pracovně pryč a kluci si budou muset nějak poradit. Věřím, že pokud bude zdravý Martin Váša (brankář), tak tým podrží a může se něco uhrát, ovšem nic jednoduchého to nebude.
Takže vaše působení v Husinci je u konce? A máte v plánu si zachytat ještě vyšší soutěž, než je I. B nebo I. A třída?
Domluvený jsem do konce kalendářního roku a na jaro se vracím zpět do Netolic, takže jsem v sobotu pravděpodobně odehrál svůj poslední zápas za Husinec. Vyšší soutěž mě pochopitelně láká, pokud bude o mě zájem, rád si zachytám.
Diskuse k článku