Za českou stranu se účastní expedic Jan Frolík z Archeologického ústavu v Praze a hned dva zástupci z Táborska – Jiří Šindelář, specialista na geologii a 3D skenování, a Martin Frouz, profesionální fotograf, který se specializuje na fotografickou dokumentaci památek a historických artefaktů.

„Jihočeši tam výraznou měrou přispívají k záchraně památkového fondu, který je výjimečný v celosvětovém měřítku. V průběhu posledních dvou let se podařilo prozkoumat a zdokumentovat několik pravěkých lokalit – ze starší doby kamenné až doby železné, paláce, vodní díla a hroby z období prvního státního útvaru na území dnešní Arménie – tzv. Království Urartu (cca 860 př. n. l. až 585 př. n. l.) a vytvořit digitální kopie několika desítek úchvatných historických artefaktů a nejstarší církevní architektury. 3D dokumentaci starých kostelů a klášterů věnují Jihočeši zvláštní pozornost. Důvodem jsou křesťanské kořeny naší země a fakt, že Arménie je první zemí na světě, která přijala křesťanství za své oficiální náboženství. Stalo se tak již v roce 301. Díky tomu v zemi pod Kavkazem dodnes stojí celá řada unikátních křesťanských staveb ze 4. – 7. století,“ připomíná Jiří Šindelář.

Proč Slzy Arménie?

Jedním z posledních úspěchů, který si mohou Jihočeši v Arménii připsat, je objev a průzkum nalezišť obsidiánu drahokamové kvality v horách severně od hlavního města Arménie a v jihozápadní části země, v provincii Aragatsotn. Obsidián je druh sopečného skla. Vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé kyselé a viskózní lávy s chladným prostředím a rychlému utuhnutí.

„Je třeba také připomenout, že 24. duben je dnem, kdy si připomínáme první moderní genocidu – genocidu Arménů. Právě 24. dubna roku 1915 začala v tehdejší Osmanské říši tajná akce, jejímž cílem byla likvidace arménské menšiny. V průběhu let 1915 až 1918 bylo Turky zavražděno přibližně 1,5 milionu Arménů. Tato smutná událost je jen jednou z posledních těžkých zkoušek, kterou museli Arméni, hrdý národ s velmi bohatou a slavnou historií, přetrpět,“ dodává Šindelář.

V těžkých dobách se však rodí legendy. O jednu takovou legendu se postarala sama úžasná arménská příroda. V horách kolem hlavního města Jerevanu a západně od něj se nachází výchozy přírodního sopečného skla obsidiánu. Výjimečných vlastností této přírodniny si lidé všimli již v hlubokém pravěku a začali obsidián používat k výrobě nejrůznějších nástrojů (škrabadel, nožů, hrotů do šípů a podobně). Běžně je obsidián černá neprůhledná sklovitá hmota, ale na některých nalezištích je různými příměsemi zbarven do mnoha barev. Objevuje se tak obsidián jako ušlechtilý dekorativní drahý kámen. Jen velmi zřídka lze najít obsidián průhledný s kouřově hnědým zabarvením. Tyto průhledné obsidiány mohou být fasetovány (vybroušeny), zasazeny do šperků a objevuje se pro ně populární termín – Slzy Arménie.

Název odkazuje na čistotu kamene a na utrpení, kterým si zdejší hrdý národ musel projít. Sama Země tak prý pláče pro zbytečnou smrt svých synů a dcer. Zkamenělé slzy pak lze v horách sbírat ve formě nejčistější drahokamové podoby sopečného skla. Podobně je tomu u mnohem známějších Slz Apačů. I v tomto případě se jedná o populární termín, který označuje průhledné tmavé obsidiány, nacházející se v západní části Spojených států a vyvážené jako oblíbený drahý kámen do celého světa. V případě apačských slz je odkazováno na utrpení původních domorodých obyvatel Severní Ameriky.

„Některá naleziště kvalitních obsidiánů v Arménii byla prozkoumána a dokumentována v minulém roce v rámci Projektu Hayastan. Jde o českoarménskou archeologickou expedici, během níž jsou aplikací nejmodernějších nedestruktivních metod zkoumány a dokumentovány významné historické lokality a památky Arménie. Odborný tým vědců z obou zemí ve složení Frolík, Frouz, Gasparyan a Petrosyan, zkoumá a dokumentuje významné památky, kterým hrozí bezprostřední nebezpečí zániku nebo se jedná o velmi hodnotnou historickou památku v celosvětovém měřítku,“ dodává jeden z členů týmu Jiří Šindelář.

Zvláštní pozornost je, vzhledem ke křesťanským kořenům České republiky, věnována především areálům a památkám křesťanským. Jelikož Arménie byla první zemí na světě, která přijala křesťanství za své oficiální náboženství, nachází se v této zemi pod Kavkazem veliké množství velmi starých kostelů a klášterů ze 4., 5. a 6. století. V průběhu expedice 2019 se navíc podařilo v horách najít lokality s nejkvalitnějšími drahokamovými vzorky obsidiánu. Vzorky, které byly dovezeny do České republiky, jsou nově vybroušeny a zájemci tak mohou obdivovat krásu Slz Arménie.