Jihočeské divadlo uvedlo ve světové premiéře výpravnou operu Pinocchio. Má i silný protiválečný apel





Ve světové premiéře, kterou Jihočeské divadlo uvedlo ve dvou alternacích v pátek a v sobotu večer, se v hudebně-dramatickém zpracování zaskvěl titulní hrdina (v podání Vojtěcha Pelky, nebo Vladimíry Janovské) jako chlapec s nezkrotnou touhou poznat svět a najít si v něm své místo. „Tatínek, řezbář Gepetto ho hrozně moc chrání před nebezpečným světem. Proto se chce vymanit a uteče z domu. Kvůli své nezkušenosti a naivitě však propadá různým svodům a postupně se stává loutkou, což ho svazuje,“ popsal režisér Petr Hašek. Situace z knihy, kterou napsal italský spisovatel Carlo Collodi, jsou v představení trochu parafrázované a aktualizované, aby oslovily i současného diváka. Mezi nejvýmluvnější momenty patří verbování do Černovousovy armády s vidinou snadného života a poté následné prozření, ale také přehnaná starostlivost, kterou rodič omezuje přirozený vývoj svého dítěte.
Válka má moc udělat z lidí loutky
Hudbu zkomponovali skladatelé Tomáš Hanzlík a Vít Zouhar na libreto uměleckého šéfa Malého divadla Davida Košťáka. Původně bylo jejich cílem hlavně pobavit publikum, a to po vzoru loutkového divadla, lidových her a pouličních inscenací. Námětem se zabývali čtyři roky. „Netušili jsme, jak mnohé motivy válečného řinčení, střelby, násilí a manipulace postupně získají nové významy a mohou dnes zraňovat mnohem více než dříve,“ shodli se. Snažili se, aby hudba byla velmi hravá a snadno poslouchatelná, aby žánr opery neodradil ani mladší publikum – lze v ní tedy najít i muzikálové prvky. Zpěvákům je dobře rozumět, navíc z obou stran scény běží titulky. Na atraktivitě představení mají velký podíl také scénograf Jakub Kopecký a autorka kostýmů Jitka Nejedlá.
Hudební divadlo označují tvůrci za vrcholný žánr a snažili se, aby se na scéně stále něco dělo, takže na sbor i sólisty klade toto představení velké nároky. Nápaditá scéna je inspirovaná loutkovým divadlem a objeví se i kulisy připomínající barokní divadlo. Hudebního nastudování se ujal Josef Kurfiřt. Výpravná rodinná inscenaci o předčasné touze dospět, o silném poutu mezi otcem a synem a o válce, která má moc z lidí dělat loutky, dává spoustu podnětů k přemýšlení a debatě mezi rodiči, prarodiči a dětmi. Představení má šťastný konec a je vhodné pro děti od deseti let. „Rád bych, aby se tu setkávaly různé generace. Naše hudba je velmi jímavá a má schopnost vyprávět silný příběh,“ pozval režisér. Pro operní soubor je to další významná novinka, neboť loni touto dobou poprvé uvedl ve světové premiéře monumentální operní inscenaci Komenský.
Diskuse k článku