Je ohrožená i drůbež malochovatelů?

Samozřejmě, zejména u těch malochovatelů, kteří mají drůbež venku ve výbězích, protože přenos ptačí chřipky se svádí zcela oprávněně zejména na volně žijící ptáky. Také jsou více v ohrožení ty chovy, které mají v blízkosti vodní plochy nebo tekoucí vodu, kde se vyskytují vodní ptáci, protože ti přenášejí virus častěji.

Je ptačí chřipka záležitost poslední doby, nebo se objevovala i dříve?

Ptačí chřipka je virus, který se objevuje asi od nepaměti. Třeba španělská chřipka byla vlastně typ ptačí chřipky. Onemocnění známe už dávno, ale teď se změnou klimatu mění i trasy stěhovavých ptáků, proto se objevuje častěji, než jsme byli zvyklí. Ptačí chřipka se v minulosti šířila převážně v zimě, teď už se její ohniska objevují i během celého roku.

Jak mají hospodáři své chovy chránit?

Jediná možnost obrany je zajištění biologické bezpečnosti chovů. To znamená zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky.

Žádné očkování není?

Očkování proti ptačí chřipce je strašně komplikovaná záležitost, protože virus je hodně variabilní, velice rychle se mění a mutuje. Vyrobit vakcínu proti němu je prakticky nemožné, protože se pořád vyvíjejí jiné subtypy a nevíme, který se k nám dostane. Teď je to H5N1, může to být H5N8, může to být H5N5, mění se a mutuje. Už ohrožuje i savce. Na některých místech ničí ptačí chřipka rypouše sloní, v Patagonii například.

V okolí naší republiky už se to také stalo?

V našich oblastech zatím ne, ale nedá se to vyloučit. Onemocnění se objevilo v Americe i u skotu a bylo prokázáno šíření mlékem, to není vůbec dobrá zpráva.

Jak se nákaza projevuje?

Různě. My teď zjišťujeme, že i atypicky oproti popsaným běžně prezentovaným příznakům. Třeba u vodní drůbeže, co jsme měli v Mirovicích možnost zjistit při záchytu na jatkách, klinicky na tom kachny byly v podstatě dobře. Při prohlídce před poražením jsme na nich neviděli žádné známky onemocnění. Jediný příznak byla zelená játra, která jsme znali už z dřívějška, s tím už jsme se jednou potkali. Nic jiného nebylo vidět. Ale jinak se onemocnění projevuje příznaky na respiračním aparátu. Jsou to výtoky z otvorů nosních, očí, otoky hlavy, krvácení na orgánech, rychlý úhyn. U vodních ptáků jsou patrné víc nervové příznaky. Kachny takovým zvláštním způsobem kroutí hlavu, mají krváceniny na zobácích, špatně se pohybují. U vodních ptáků, kteří jsou na vodě a mají ptačí chřipku, lze pozorovat takový zvláštní plavací pohyb, jsou dezorientovaní, plavou dokolečka a dozadu, jsou zmatení.

Co mají chovatelé dělat, pokud by měli podezření na zasažení chovu?

Pokud by chovatel pozoroval zvýšený úhyn drůbeže, více kusů najednou, musí případ ohlásit krajské veterinární správě. My pak přijedeme, vše musíme zkontrolovat, vyhodnotit, v případě podezření odebrat vzorky a odvézt na vyšetření do Státního veterinárního ústavu. Je to náročné časově a personálně, proto by bylo vhodné, aby chovatelé předem zjistili, zda například nedošlo k napadení hejna škodnou a zakousnutí drůbeže, což se opakovaně děje a inspektoři pak zbytečně vyjíždějí k takovým případům.

Musí se při onemocnění likvidovat skutečně celé chovy?

Musí se likvidovat celé chovy, a to proto, že se virus šíří. Pokud by všichni ptáci neuhynuli, onemocnění se nechalo proběhnout, tak by pravděpodobně ti ptáci, kteří přežijí, byli nosiči viru a stali by se nebezpečnými právě z důvodu možných mutací, které by měly potenciál útočit i na lidi.

Je nějaké riziko také pro člověka?

Nebezpečí pro člověka, který by byl v přímém kontaktu s virem, existuje. Mohl by se nakazit ptačí chřipkou. Už se to stalo a vždy to byli lidé, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženým hejnem. Třeba se podíleli na likvidaci a neměli dostatečné ochranné pomůcky nebo to byli chovatelé, kteří byli v blízkém kontaktu s nemocnou drůbeží. Příznaky u nich nebyly zatím nijak zásadní, ale chřipkové ano. Zatím se neprokázal přenos mezi člověkem a člověkem, což je důležité.

Ohrožují zvířata i nějaká jiná onemocnění?

V poslední době máme záchyty newcastelské choroby pod zkratkou NCD, což je další virové onemocnění, které se projevuje podobným způsobem jako ptačí chřipka, ale způsobuje ji jiný virus. Máme už zaznamenáno několik ohnisek v republice. Nemoc vede také k úhynům, likviduje se stejně jako chřipka. Jediná výhoda oproti chřipce je, že tady vakcína existuje. Může se objevit i cholera drůbeže, která postihuje často krůty, ale ptačí chřipka a newcastelská choroba jsou teď dvě největší ohrožení.

Jsou ohroženy jinými chorobami i další druhy zvířat?

Co se týká velkých a malých přežvýkavců, je to katarální horečka, takzvaný blue tongue, modrý jazyk. Projevuje se zabarvením jazyka u ovcí, u skotu se často neprojevuje klinicky, ale má velký vliv na prenatální vývoj mláďat, která se rodí neživotaschopná. U malých přežvýkavců jsou klinické příznaky více patrné. Kvůli tomu jsou zavedena opatření ve vztahu k dovozu a vývozu zvířat.

Slintavka a kulhavka už je zažehnána?

Momentálně naštěstí ano. V oblastech Slovenska a Maďarska, kde byla, momentálně není, je vymýcená. Ale kde a kdy se objeví slintavka nebo jiná choroba, to je ve hvězdách. Chovatelé musí vždycky a za všech okolností dbát na dodržování pravidel biologické bezpečnosti, chránit své chovy před kontaktem s cizími lidmi a s volnou přírodou. Situace s nemocemi se zřejmě lepšit nebude a každý musí dělat, co se dá, aby svoje chovy ochránil. Informovat se lidé mohou na telefonu Krajské veterinární správy číslo 387 789 522. Krizová linka Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj určená pouze k hlášení nákaz nebo mimořádných situací je na telefonu 720 995 212.