Podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny žije v lokalitě Malše jen 400 jedinců perlorodky. Místo je unikátní tím, že jen v této řece dochází k jejich rozmnožování. V žádné jiné přirozené lokalitě v Česku se perlorodky samovolně nerozmnožují anebo jejich mladá stádia nepřežívají.

Důvodem jejich bezprostředního ohrožení je dlouhodobá změna způsobu využívání krajiny. „Necitlivé meliorace, narovnávání řek, hospodaření na nevhodných pozemcích a pěstování nevhodných plodin, průmyslové a domovní odpadní vody, to vše vedlo k výraznému zhoršení kvality povrchových vod a přímé destrukci populací perlorodky,“ uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová.

V případě perlorodky však nejde jen o samoúčelnou ochranu jednoho druhu, právě perlorodka má v krajině důležitou funkci. „Výskyt perlorodky nám říká, že povodí Malše je mimořádně cenným a zachovalým územím a cílem není jen ochrana perlorodky, ale celého, minimálně poškozeného území, mimo jiné i jako zdroje pitné vody,“ popisuje Šůlová.

Oblast jižních Čech je jedním z posledních území, kde se perlorodka v menším množství vyskytuje. Tito mlži žijí v Teplé Vltavě, Blanici a Zlatém potoce, Malši a dále v některých drobnějších tocích. Kromě Jihočeského kraje se početnější populace perlorodky do dnešních dnů dochovaly jen v Karlovarském kraji.

Záchranný program perlorodky říční spočívá v odchovech a posilování populací a dále v ochraně jedinců, například kontrola kolonií v době sucha. Důležitá je péče o biotop, udržování průtočnosti koryta řeky, prosvětlování okolí toků a jiné. „Naprostá většina těchto aktivit je v souladu s principy řádného a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Dalšími významnými aktivitami záchranného programu je monitoring prostředí a výchova a osvěta veřejnosti a například subjektů hospodařících v lesích a v zemědělství,“ upozorňuje Šůlová.

Na posledním zasedání krajských zastupitelů při schvalování podpory perlorodky říční se ozval i jeden skeptický hlas. Tomáš Jirsa, současný starosta Hluboké nad Vltavou, zmínil, že ochrana tohoto druhu snad neznemožní stavbu cyklostezek kolem Malše. Výskyt perlorodky, která se může dožít až 130 let, je totiž podmíněn nízkou zalidněností.

„V přírodně cenných lokalitách je obecně šetrnější budovat prvky měkké návštěvnické infrastruktury. Posouzení konkrétního záměru cyklostezek bude předmětem posouzení místně příslušného orgánu ochrany přírody. Na rakouské straně Malše už nyní je v blízkosti toku silnice, na české straně je území poměrně těžko přístupné, ať jde již o kaňon, rozsáhlé mokřady, výrazné srázy, anebo naopak plochou, ale zaplavovanou nivu,“ reaguje Karolína Šůlová.