Jak byste na úvod představil chorvatský závod Lika?
Jedná se o závod v hard enduru – Extreme Enduro Lika, jako se jezdí u nás Drapák Rodeo. S Drapákem se to ale moc porovnávat nedá, protože u nás zkrátka podmínky na tak extrémní závod nejsou. Lika spočívá v tom, že startujete dole pod horama, kde je ještě teplo, ale celý závod se odehrává v horách. Jedete třeba až deset minut nahoru do kopců po kamenitých horách či skalách. Nebralo to konce a občas do toho sněžilo. Když jsem přijeli nahoru do cíle, bylo tam snad 30 centimetrů sněhu a museli jsme se brodit. Opravdu extrémní závod se vším všudy. Byla to jednoznačně nejtěžší soutěž, jakou jsem kdy jel. Abych řekl pravdu, ani jsem s tím tolik nepočítal, čekal jsem to lehčí.

Kde vlastně závod probíhal?
U obce Kunovac Kupirovački, což je vlastně až u hranic s Bosnou a Hercegovinou, asi 100 kilometrů od přímořského Zadaru.

Jak cesta probíhala, vyrazil jste z České republiky sám? A platila v Chorvatsku nějaká omezení kvůli koronaviru?
Jel jsem z Čech sám, ale samozřejmě tam pak byli i jiní závodníci od nás, se kterými se navzájem známe. Nutný byl antigenní test a potvrzení o účasti na závodech, tím jsme se karanténě a dalším podobným věcem vyhnuli. Vyrážel jsem ve čtvrtek ráno a cesta trvala nějakých třináct hodin, takže jsem do místa závodu dorazil ve čtvrtek večer.

Co byste řekl k samotnému závodu?
Trať měla kolem 60 kilometrů…

Celý rozhovor přineseme ve středečním tisku. Jindřich Slavík prozradí, jak se mu jelo na samotném závodě, který úraz ho potkal a dlouho limitoval v minulém roce, nebo jak přežil dlouhé období bez závodů. To a mnohem více v Milevských novinách!