Jak jste se vlastně dostal k pozici trenéra brankářů? Kdo vás oslovil a bylo to těžké rozhodování?
S trénováním jsem začal před čtyřmi roky u Jirky Rybáka, který mě oslovil přes Kubu Suchana. Ten mě tedy dostal k trénování. Postupem času jsem začal chodit také na brankářské tréninky s Michaelem Pancem, který je výborný gólman i trenér. Hodně jsem se od něho naučil. Před touto sezonou mě oslovil Zbyněk Hrdel, jestli bych nechtěl mít na starost všechny gólmany v mládeži. Pro mě to byla super výzva a příležitost, takže jsem ji rád přijal.

Považujete tedy tuto funkci, která s sebou jistě nese zodpovědnost, za zatím největší trenérskou výzvu?
Určitě! U trénování kategorie jsem měl vždycky jen ty dva gólmany, kterým jsem se věnoval. Hlavním rozdílem je, že mimo speciální gólmanské tréninky jsem také s brankáři v jejich klasických trénincích s mužstvem, což byla podmínka vedení a já to chtěl stejně. Proto jsme se tak rychle domluvili. Jsem s nimi tedy velmi často, snažím se navštěvovat i jejich zápasy, abych mohl kontrolovat jejich přístup a chyby, na kterých pak můžeme pracovat v tréninku. Nabídky od klubu si moc vážím a snažím se s brankáři pracovat nejlépe, jak dovedu. Děti pracují na své možnosti velice dobře a chtěl bych klubu jejich důvěru vrátit.

Jak časově náročné to je?
Na zimáku jsem každý den nějaké tři, čtyři hodiny. Chodím na…

Celý rozhovor přineseme ve středečních Milevských novinách. Jiří Fišer prozradí, jestli momentálně v klubu roste nějaký velký brankářský talent, v čem je práce s malými gólmany rozdílná v průběhu let, nebo jak je to aktuálně v českém hokeji s kurzy pro trenéry brankářů. Čtěte středeční tisk!