Proč jste se rozhodl napsat knihu s názvem Stavby píseckého a milevského venkova?

Původní záměr byl seskupit stavby selského baroka, ale během let, kdy jsem po okrese jezdil, jsem zjistil, že tu jsou i jiné stavby, někdy možná ještě daleko zajímavější. Materiály jsem sbíral asi šest až sedm let a postupně jsem rozšiřoval okruh témat.

Jaké kapitoly pro vás byly nejtěžší?

Nejtěžší byly školy a mlýny. U mlýnů jsem si dal za úkol najít všechny – nakonec jich bylo 62. Všechny jsem obešel a nafotil. U škol bylo ještě náročnější pátrat po informacích v digitálních kronikách. Byla to mravenčí práce, ale zároveň fascinující, protože například školy na venkově často fungovaly v jednotřídních budovách, kde byl jen jeden učitel, který měl daleko více práce a úkolů, než učitelé dnes.

Co vás na těchto stavbách nejvíce zaujalo?

U mlýnů mě zaujalo, že většina nestojí přímo ve vesnici, ale stranou, u potoka nebo rybníka. Výpravy za nimi byly opravdu krásné, často jsem byl úplně sám s fotoaparátem. U škol jsem byl překvapen, kolik z nich dnes slouží jako obecní úřady, některé jako knihovny, a některé jsou využity podnikateli. Mnoho staveb je udržovaných, což mě těší.

Jaký byl další výběr témat?

Kromě mlýnů a škol jsem se zaměřil také na kovárny, kampeličky, hospody, zámky a tvrze. Kampeličky už lidé moc neznají, přesto byly významnou institucí. Kovárny měly právo zřídit pouze omezený počet kovářů v okolí – i to se odráží v historii venkova.

Objevilo se během vašeho bádání něco překvapivého?

Například o mlýnech jsem původně věděl jen málo. Sedmnáct jich zaniklo kvůli výstavbě Orlické přehrady. Dnes některé mlýny slouží k bydlení, jiné jsou opuštěné nebo využívané k rekreaci.

Jak reagovali místní lidé na vaše pátrání?

Někdy mě překvapilo, že když jsem v obci hledal mlýn, lidé mi tvrdili, že tu žádný není, a přitom na starých mapách byl jasně označený, třeba dva kilometry po proudu potoka. Někdy jsem náhodně narazil na známé a setkání byla velmi příjemná.

A nakonec se knížka narodila…

Ano, a velké díky za to patří Jihočeskému kraji, který na vydání přispěl grantem. Poděkovat chci také čtyřem kamarádům, kteří mi pomohli pokrýt zbývající náklady. Grafická podoba knihy je zásluhou Michala Jánského, se kterým už dlouho spolupracuji.

Kde bude možné vaši knihu koupit?

Kniha by měla být k dostání v knihkupectví Elim, v infocentru, v muzeu i v dalších kulturních institucích v regionu.