Co vás přivedlo k divadlu?

Od dětství jsem k divadlu utíkal a během všech studií to pro mne bylo prioritní. Často šla kvůli tomu stranou i školní docházka, protože jsem chtěl být na všech divadelních workshopech. Doma mne rodiče podporovali. Hrát jsem začal u táborských ochotníků v Divadle Oskara Nedbala…

Kromě hraní také píšete. Čím se můžete pochlubit?

Táborské Divadlo Oskara Nedbala uvede ve středu 22. ledna v 19 hodin inscenaci Duende, na které jsem pracoval s Ladislavem Karpianem. Je to rok stará hra. Napsali jsme ji na objednávku pro dvě herečky…

Na co se diváci mohou těšit?

Jde o milostný trojúhelník, dvě ženy a jeden chlap. Ale příběh je velmi nekonvenčně vyprávěný. Holky zastihneme v situaci, kdy každá z nich touží po něčem, co nemá. Jedna je slavná seriálová herečka, které se stýská po divadle. Druhá je herečka na mateřské a nemá nic, jen dítě, ke kterému nemá úplně čistý vztah, protože ji připravilo o kariéru. A obě touží po divadle, každá z jiného důvodu. A nezávisle na sobě přijdou za jedním režisérem, řeknou mu, že chtějí strašně moc hrát, protože divadlo je jejich vášeň. V tu chvíli dochází k nárazu, kdy se divák poprvé dozví, že vlastně mezi nimi něco jiskří, ale ještě neví, co to je. Režisér dá herečky škodolibě dohromady, i když se nenávidí. A začne se rozehrávat ten trojúhelník… 

Celý rozhovor si můžete přečíst v zítřejším Týdeníku Táborsko.

Lucie Váchová