Pro letošní rozpočet schválila Nová Bystřice standardní typy výdajů, jako jsou investice do rekonstrukcí ulic, čistění odpadních vod nebo výstavba hřiště. Co ale z rozpočtu a jeho výhledů patrné není, jsou rozvojové priority. Jaké jsou vaše plány pro rozvoj města?

Nejprve odpovím politicky pragmaticky: Mohu mít různé představy, ale záleží na tom, jak dopadnou letošní komunální volby. Pokusím se post starosty a pozici ve vedení města obhájit. Otázka zní, nakolik se budou voliči ztotožňovat s naším programem. A tím se dostávám k vaší otázce. Pokud bychom měli já a moji kolegové příležitost pokračovat, myslím, že obecná priorita je zajistit komfortní život lidem, kteří tady žijí, i těm, kteří se nás rozhodnou navštívit. Zní možná hodně květnatě, ale co jiného by měla samospráva dělat?

Na otázku rozvojových priorit jste ale neodpověděl.

Nová Bystřice prodělala v devadesátých letech výrazné skoky, které souvisely s transformací zemědělství. Bývalý státní statek, jeden z největších v republice, se roztříštil na drobná hospodářství. Mnoho lidí, kteří nalézali práci v zemědělství, muselo hledat uplatnění jinde. Rány dostal i textilní průmysl, protože tady byla i textilácká oblast, například Partex nebo Otavan, a to všechno nenávratně skončilo po roce 2000. Dnes nemáme v Nové Bystřici opravdu významného zaměstnavatele. Lidé se o sebe museli postarat. Zaplať pánbůh za drobné zaměstnavatele, výborně se s nimi komunikuje, ale jsou to firmičky o deseti dvaceti zaměstnancích. Všichni ostatní si museli najít práci jinde. V současném světě je ale normální, že lidé dojíždějí za prací několik desítek kilometrů, a já s tím souhlasím. Ale byl bych rád, aby se tam, kde dnes pracují, neusazovali. Aby se vždycky do Nové Bystřice vrátili, vyhledávali místní služby, měli u nás dobrou základní i mateřskou školu, programy pro všechny věkové kategorie, byl tady bohatý kulturní, sportovní a společenský život. Aby Bystřice nebyla místo, kam lidé přijedou zestárnout a umřít, dovolíte-li. Správa města není jen o tom opravovat silnice a chodníky, ale vytvářet podmínky, aby se u nás usazovali mladí lidé a zakládali tady rodiny. Na to by mělo myslet každé vedení města, které přijde po komunálních volbách v roce 2026.

Přibývá v Nové Bystřici a okolí pracovních příležitostí?

Ne. Jsem rád, že je tady nový Amenity resort, kde se našlo uplatnění pro několik místních, ale že by pracovní nabídka dramaticky rostla, se říci nedá. Když se objeví nová firma, jedná se o podnik v řádu jednotek zaměstnanců. A nemůže to zvrátit trend. Dnes vidíme na dopravních datech, že lidé ráno odjíždějí do Jindřichova Hradce, Kamenice nad Lipou, ale i do Gmündu a Heidenreichsteinu a večer se zase vrací. Je fajn vědět, že Bystřice je pro ně dobré místo k žití. A chci dále zapracovat, aby takových důvodů přibývalo.

Najdou v Nové Bystřici podmínky potenciální průmysloví investoři?

Nehledáme průmyslové zóny, i když se nebráníme. Rozhodně nejsem tak rigidní, abych tvrdil, že máme natolik úžasné přírodní prostředí, aby se sem žádná průmyslová zóna nehodila. Brownfieldy po bývalém Partexu a podobně by dnes určitě mohly najít využití, které by nikomu a ničemu nevadilo. Otázka ale je, jestli by se tu našel dostatek potřebně kvalifikované pracovní síly. Výrazný podíl má naopak cestovní ruch. Máme zájem prodlužovat u nás délku pobytu a počet přenocování stejně jako prodlužovat sezonu, což jsou smělé cíle, ale nedaří se je zatím zcela naplňovat.

Pomůže chystaný integrovaný dopravní systém kraje dopravní dostupnosti Nové Bystřice?

Ten systém já beru, s prominutím, jako takovou srandu. Už jako hejtman jsem byl interpelován, abychom integrovaný systém dopravy zařídili. Vždycky jsem argumentoval, a myslím správně, že Jihočeský kraj je tak málo lidnatý a tak velký, že se to finančně nevyplatí. Myslím, že vedení kraje na to brzo přijde. Že integrovaný systém je sice pěkná a dobrá myšlenka, ale neufinancovatelná. Čili já jsem fanda, ať se založí… Dokud ho bude platit někdo jiný, ale kdyby náklady měly plně přejít na ty, kdo systém využívají, lidi by se asi divili.

Jinými slovy: dokud jej bude podporovat v masivním měřítku kraj? 

Samozřejmě. A bohužel ta podpora je čím dál větší. Vzpomínám, jak jsme se v minulosti bavili o penězích na dopravní obslužnost kraje a v součtu šlo o částku kolem jedné miliardy. A podívejte se dnes do rozpočtu kraje, kolik se vynakládá na dopravní obslužnost (přes dvě miliardy korun – poznámka redakce). Je to trochu populistická politika v tom smyslu, že lidé mají pocit integrovaného systému, ale když se podíváte do střev, když se budete bavit s přímými aktéry, tedy s dopravními firmami i některými dalšími starosty…

Jde ale o to, jestli pomůže dopravní dostupnosti města.

Myslím, že pro cestování nebude mít velký praktický přínos. Bude to komfortnější, ale nikoli proto, že by se cestující někam dostali rychleji. Dostanou se na vybrané místo s jednou jízdenkou, ale nebude to o rychlosti.

Diskutovaným místním tématem je v posledních letech východní obchvat města. Jeho centrem doposud probíhá silnice druhé třídy směrem k rakouské hranici, kterou využívá i kamionová přeprava. Obchvat má ovšem odpůrce, kteří poukazují na škodlivé zásahy do krajiny. Pokud by se změnilo po volbách vedení města, mohlo by dojít ke změně plánů?

Nezastávám názor, že když se po volbách změní politické vedení města, mohlo by dojít ke zrušení celého záměru. A to z prostého důvodu, že jde mimo město, jde o investici kraje. Jako dotčený účastník jsme se mohli vyjádřit a vznést připomínky. Probíhala debata, kdy i zastupitelstvo bylo velmi rozdělené a dospělo ke kompromisnímu řešení. Připomínky, které zastánci i odpůrci měli, a čerpali je i od veřejnosti, se do projektu zakomponovaly. Může se samozřejmě stát, že se objeví ještě nějaký brouček nebo kytička, což záměr zkomplikuje. Argumentům odpůrců rozumím, ale musí rozhodnout kraj, jestli se jim obchvat vyplatí i z hlediska dopravních dat.

Kraj už svůj záměr promítl do letošního rozpočtu a rozpočtových výhledů. Hodlá v projektu pokročit a jen v nejbližších třech letech utratit přes 200 milionů.

Jsem rád, že dnešní vedení kraje říká, že mu obchavat dává smysl. A dává smysl i většině Bystřičáků – podle výsledků referenda v roce 2024. A byť chápu důvody odpůrců, musíme připustit, že žijeme-li v demokracii, menšina je menšina a většina je většina. Chci říci, že město už by se nemělo v tomto okamžiku vyjadřovat, jedině například v rámci výkupů pozemků. Je povinností investora, což je kraj, vypořádat v rámci stavebního řízení všechny další námitky. Vedení města, i kdyby došlo po volbách k jakékoli změně, už by do věci mluvit nemělo.

Přinese obchvat jiné benefity kromě odlehčení dopravní zátěže?

Ne, ale odlehčení je právě podstatné. Tím se vracím na začátek. Jde o to, že jestli tady mají lidé žít v pohodě a komfortu, odlehčení s tím souvisí. Vyzkoušeli jsme si to loni v létě, kdy jsme slavili 850 let města a zavřeli jsme náměstí. Bylo to složité, protože jsme na dva dny museli zavřít silnici druhé třídy, ale domluvili jsme se s krajem. A bylo úžasné vidět plné náměstí lidí, kteří si po něm mohou chodit svobodně a volně a nebojí se, že je přejede kamion. A lidé viděli na vlastní oči, jak by město mohlo v budoucnu vypadat, když budeme moci například rozhodnout: od pátku do neděle nám přes náměstí nebude jezdit vůbec nic.

Dalším dopravním projektem, který se Nové Bystřice bezprostředně týká, je úzkokolejka, respektive její jižní větev na trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice. Jaký je váš postoj? Některé zákulisní informace naznačovaly, že jste nebyl vždy bezvýhradným příznivcem.

Naopak. Založili jsme dobrovolný svaz obcí i proto, že jsme byli ochotni na sebe převzít část povinností, když byla dráha v insolvenci. V minulosti jsem měl i nápad, který jsme svého času řešili se starostou Jindřichova Hradce Michalem Kozárem, že pokud se nenajde majitel, o dráhu by se měly společnou rukou postarat obce, kraje i stát. Ano, byl jsem kritikem bývalého vedení a bývalého majitele, protože nemám rád, když mi někdo podává informace a tiše předpokládá, že o věci nic nevím. Kromě toho si nemyslím, že úzkokolejka by měla význam z hlediska dopravní obslužnosti. Neznám jediného Bystřičáka, který by chtěl do Hradce, tedy do školy, do práce, za úřadem, jezdit po úzkokolejce dvě hodiny vlakem, když tam může být za pětadvacet minut autobusem. Nicméně i v době mého hejtmanství kraj přispíval na turistický provoz úzkokolejky a to je správné. Bavíme se o určitém turistickém efektu, ale i o tom, že bychom neměli šmahem rušit všechno, co vzniklo před sto třiceti lety a co pokládáme za naše dědictví, za povinnost a výraz úcty k našim předkům. To je můj postoj. Jako vystudovaný historik cítím historickou nostalgii, vím, čím dráha musela projít, jak byla v roce 1997 vyřazena ze sítě, jaké měla další osudy a dnes jsem velmi rád za nového majitele Alberta Fikáčka, protože v něm cítím určitou upřímnost. Od úzkokolejky si slibujeme návaznost na historické tradice, ale pochopitelně i to, že v létě stoupne návštěvnost regionu.

Bolestí příhraničních měst v jihočeském regionu je lékařská péče. Jak je na tom Nová Bystřice?

Žádná sláva. Máme ale díky mému předchůdci nové zdravotní středisko, a tedy důstojné prostředí pro lékaře i pacienty. Možná i díky tomu se podařilo udržet praktické lékaře. Máme gynekoložky, fyzioterapeutku, ale potýkáme se se zubaři. Náš pan doktor už by rád odešel do důchodu a pokračuje jen z lásky k pacientům. Jako město jsme se snažili něco podniknout, zapojili jsme se do projektu kraje, který vyhledává vhodné lékaře, oslovoval jsem lékařské fakulty a bavíme se, co můžeme stomatologům nabídnout. Že nabídnete nové křeslo, to už je dnes samozřejmost, ale on potřebuje zázemí pro rodinu, potřebuje byt, práci pro manželku, a odezva bohužel žádná. Máme jako samospráva také určité mantinely, čím a jak můžeme přispět, proto jde do určité míry o nefér konkurenční prostředí.

V podzimních volbách jste kandidoval do Poslanecké sněmovny za hnutí Přísaha, i když jste zůstali před branami. Plánujete návrat do celostátní politiky?

Ne. Kývl jsem na nabídku pana Šlachty, abych pomohl jeho hnutí. Osobně jsem nebyl zcela přesvědčen, zda činím správně. Nakonec se ukázalo, že jsem měl dát na své pochybnosti a energii věnovat něčemu jinému. Na druhou stranu jsem rád, že jsem měl po určité době možnost nahlédnout opět do vyšší politiky, zaktualizovat si poznatky a setkat se s novými lidmi, jako je právě Robert Šlachta. Chci říct, že nabídek jsem obdržel řadu a Robert Šlachta mě oslovil svým stylem a pojetím politiky, jinou nabídku bych nepřijal. Ostatní věci jsou záležitost budoucna, teď rozhodně žádné podobné zájmy nemám.

Jaké vztahy máte s hejtmanem Martinem Kubou?

Žádné. Nechci ani říkat korektní – ačkoli věřím, že korektní jsou, a to proto, že my dva se historicky známe, jeden o druhém víme možná i víc, než by komukoli bylo milo, ale ani jeden to nepotřebujeme veřejně ventilovat. Respektuji ho jako stávajícího a nutno říci úspěšného hejtmana Jihočeského kraje, který přesvědčivě vyhrál volby, a předpokládám, že stejně tak on mne respektuje jako legitimně zvoleného starostu města.

Co soudíte o jeho novém politickém projektu Naše Česko?

Nechci to komentovat.

Když jste v roce 2020 přebíral úřad starosty, pochvaloval jste si, že se nevracíte do nepřátelského prostředí. Splnil se váš odhad?

Rozhodně. Bystřice je město, kde žiju od jednoho roku, mám tady kamarády. Na druhou stranu čas nezastavíte a my, kteří jdeme do určitých let, už neznáme děti svých vrstevníků. Bystřice se proměňuje, potkávám mladé lidi a odhaduju, kam by mohli patřit. Když zajdu do školy, vidím, že učitelé, které znám, pomalu odcházejí do důchodu a působí tam mladí. Chodí tam děti, v jejichž případě znám jen prarodiče… Čili abych odpověděl na otázku, prostředí podle mě není nepřátelské, jenom se může stát, že mu ne vždycky rozumíme. Ale to není chyba lidí ani chyba moje. To je chyba nás všech, kteří si něco neuvědomujeme a mluvíme jinou řečí.

Předhazují vám v městské politice případ Lipno, tedy spor o výstavbu nemovitostí, kvůli kterému jste v roce 2017 odstoupil z postu hejtmana Jihočeského kraje? 

Absolutně ne. Myslím, že ten případ byl naprosto vysvětlený. Vždycky samozřejmě můžete narazit na člověka, který ho bude připomínat, ale brzy zjistíte, že z něj mluví jen závist. Jinak lidé většinou mávnou rukou a uznají, že to byl ukázkový případ, jak vyvolat kauzu a odstranit z cesty nepohodlného politika. Na tom nebylo nic špinavého, věc prověřovala policie a všechno bylo v pořádku. V místní politice se s připomínkami toho druhu nesetkávám.

Vizitka: Jiří Zimola (54)

Ačkoli se narodil v Třebíči, od jednoho roku je jeho život spojen s Novou Bystřicí. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, v letech 1998 až 2008 byl starostou města, od roku 2008 třikrát po sobě hejtmanem Jihočeského kraje. Dlouhodobě působil v předních pozicích v ČSSD. Patřil ke skupině poslanců, kteří po volbách 2013 vyzvali předsedu strany k odstoupení a zúčastnil se kontroverzní povolební schůzky s prezidentem Zemanem.

V roce 2017 rezignoval na post hejtmana v reakci na kauzu své chaty v Lipně nad Vltavou, kterou postavila firma předsedy představenstva Jihočeských nemocnic. Z rozpoutání aféry osočil politiky ODS a část svých soupeřů z ČSSD. Poté zůstal aktivní v městské politice, v roce 2020 se vrátil do křesla starosty Nové Bystřice.

V roce 2022 uskupení Pro Bys3ci, v jehož barvách kandidoval. skončilo ve volbách na druhém místě, Jiřímu Zimolovi se však podařilo sestavit koalici a pokračuje ve funkci starosty. Je předsedou hnutí Změna 2020 a loni kandidoval do Poslanecké sněmovny v barvách hnutí Přísaha, kterému se však nepodařilo překonat potřebnou pětiprocentní hranici.