Richard Lauda se narodil 3. ledna roku 1873 v Jistebnici. V letech 1895 až 1901 absolvoval u profesora Maxe Pirnera speciální školu figurální a žánrové malby na pražské Akademii výtvarných umění. Po návratu ze studijní cesty do Itálie vytvořil v roce 1901 kříž byzantského typu a daroval jej jistebnickému chrámu. V roce 1904 odjel díky Hlávkovu stipendiu do Mnichova, kde se studiem u Moritze Heymanna zdokonalil v barevné litografii. Když Lauda přesídlil do Tábora, řadu svých děl daroval Jistebnici. V Táboře 24. července 1929 zemřel.

Výstava začíná v době anenských poutí. „O jedné takové pouti se Richard Lauda seznámil se svou budoucí ženou. Měli spolu dva syny. Jeden z nich se podílel na restaurování faksimile Jistebnického kancionálu, který je v galerii vystaven,“ uvedla Lenka Zajícová. Objemná kniha je ve vitríně v galerii otevřená na stránce s husitským chorálem. Kancionál se proslavil písněmi Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské. Jejich autorem je Jan Čapek z Tábora. Rukopis je jedním z nejvýznamnějších hudebních rukopisů pozdního středověku. Jistebnický kancionál je souborem husitských duchovních, válečných a agitačních písní z 15. století. Některé skladby z něj včetně husitského chorálu se zpívají dodnes. V katolické tradici třeba píseň Jezu Kriste, štědrý kněže.

Knihu ve špatném stavu našel roku 1872 na půdě jistebnické fary, nebo na kůru kostela sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz. Později se stal právníkem, byl mecenášem výtvarníků a podporovatelem České akademie věd a umění. Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu. Jeho prostřednictvím se památka dostala k rukám historika Františka Palackého, který ihned rozpoznal její hodnotu. Jistebnický farář Josef Schuller pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze.

O hudební vystoupení na vernisáži se postaral Miloslav Vavřík. Zazpíval s kytarou například vlastní píseň Vlaštovky a Carpe diem z roku 1989 písničkáře Vlasty Redla a valašské folkrockové skupiny AG Flek.

Výstava z tvorby Richarda Laudy spolu s kopií Jistebnického kancionálu, která je jinak uložena v Pamětní síni Richarda Laudy v zámečku na jistebnickém náměstí, stojí za zhlédnutí. V galerii na návrší pod věží kostela sv. archanděla Michaela je přístupná vždy v sobotu a v neděli od devíti do dvanácti hodin. Výstava potrvá do 8. září.