Jordán byl založen v roce 1492 přehrazením Tismenického potoka jako zásobárna pitné vody pro město, má plochu cca 50 ha a maximální hloubka činí 18 metrů, délka hráze je 283 m, délka vodní nádrže je 3 km. Jordánu patří také další přírodní zajímavost, 18 m vysoký vodopád, kterým při vysokém stavu přepadá voda z nádrže do potoka.

Samotná stavba s hrází byla dokončena r. 1509. Původně chtěli Táborští v Jordánu chovat také ryby, ale nadměrné rozměry nádrže neposkytovaly k tomuto účelu dobré podmínky.

Přesto je Jordán známý jako rybářský revír s kapitálními úlovky. Pod hrází se nacházejí rybí sádky a velká štičí líheň. Od roku 1830 do roku 2011 nebyl Jordán vypuštěn a nadále zůstával užitečný především jako vodní zdroj.

Od konce roku 2011 do roku 2014 procházel velkou obnovou, při které byla vybudována spodní výpusť a také proveden archeologický průzkum, při kterém bylo odhaleno mimo jiné sídliště ze starší doby bronzové a středověká cihelna.

Jordán je dnes hojně využíván k rekreaci. Volný čas můžete strávit na Sokolské plovárně na Jordánské pláži či si dopřát oddych na protějším klidném břehu.

Oslavy na Jordáně

• 1. června – 31. srpna – Charitativní půjčovna lodiček, šlapadel a paddleboardů

• 30. června – Epoque orchestra – koncert jako pocta Jordánu

• 6.–31. července – Jordán 530 – výstava k výročí založení údolní nádrže

• 16. července – Jordánský maraton – 5. ročník maratonu pro všechny

• 18. září – Táborská regata – veslařské závody na krátké trati

TOP táborské akce

• 14. července – Jazzový Tábor

• 5.–7. srpna – Komedianti v ulicích

• 16–18. září – Táborská setkání

Perlička

Ve své Moudrosti starých Čechů uvádí J. Á. Komenský úsloví „Nedovedeš vody na Tábor“. Tábor měl sice z hlediska obranyschopnosti strategickou polohu, zásobování pitnou vodou bylo však zejména v době obléhání také životně důležité. Středověký Tábor měl zdroje pitné vody ze studní málo vydatné, užitková voda se nacházela hluboko v údolí a za hradbami města, a její doprava byla proto do města obtížná.

Když Táborští vytvořili údolní nádrž Jordán, byla díky její hrázi v roce svého vzniku (1492) nejvyšší zemní přehradou v Evropě. Dokazuje to dosud nejúplnější přehled vybudovaných přehrad ve světě od nejstarších dob do konce 17. století, který zpracoval švýcarský inženýr N. J. Schnitter. Výška Jordánu byla překonána v zemních přehradách až v 17. století na Slovensku a výrazně pak ve Francii. Vodní dílo Jordán je světově proslulé tím, že nádrž byla vybudována jako vodárenská nádrž a tomuto účelu slouží dodnes. V tom ji ve světě konkuruje pouze španělská přehrada Prosperina z římské doby, vysoká však pouze 12 m.

Je jistým nevděkem historie k Jordánu, že nezná jméno stavitele přehrady. Smělost jeho tvůrce však byla obdivuhodná. Neměl na co navázat, hráz rybníka Dvořiště (před r. 1367) je vysoká 10 m a velké jihočeské rybníky Josefa Štěpánka a Jakuba Krčína jsou mladší než Jordán. Do té doby byly postaveny vyšší zemní přehrady než Jordán jen v Jemenu, Srí Lance, Japonsku a Indii. Všechny sloužily závlahám. Nejstarší z nich Marib v Jemenu asi 750 let před Kristem, je vysoká 20 metrů.

Název „Jordán“ se užívá až od roku 1533, předtím byl nazýván „velkým rybníkem“ (r. 1515), „novým rybníkem nad městem“ a „rybníkem u města“ (r. 1523).

TIP: Vodárenská věž

Vytvořením zásoby vody v nádrži však nebyl problém zásobení Tábora dořešen, neboť zůstával úkol dopravit vodu do města, které mělo rynek ve výšce 32 m nad hladinou. Unikátní čerpací zařízení skrze vyraženou 52 m dlouhou štolou vytlačovalo vodu z Jordánu do vodárenské věže, postavené na východním úseku hradeb. Z věže se pak voda rozváděla samospádem dřevěným potrubím nejdříve do protipožárních rybníčků a později i do městských kašen, a od roku 1567 do kamenné kašny na hlavním náměstí. Zařízení z roku 1502 sloužilo do roku 1559, kdy při snad největším známém táborském požáru byla patrně těžce poškozena zmíněná věž a dokonce zcela zničen (snad popadajícím zdivem z hradeb) i vlastní vodní stroj.

Po katastrofě roku 1559 získala vodárenská věž dnešní renesanční podobu se štíty členěnými motivy obloučků v několika řadách nad sebou. Je jistě pozoruhodné, že i vybavení staré vodárny (nově postavené po požáru, avšak téže konstrukce), mnohokrát opravované a doplňované sloužilo až do roku 1873, kdy bylo nahrazeno moderním celokovovým čerpadlem. Definitivně ztratila vodárenská věž svůj význam až výstavbou nové táborské vodárny, jež byla uvedena do provozu 14. května 1936.

Renesanční Vodárenská věž, zdobená obloučkovými štíty, jež je stavbou technického charakteru, dnes slouží jako městská galerie.

www.visittabor.eu