Jsou reklamní billboardy přežitek? Na řadě míst stojí bez povolení a hyzdí krajinu

Celkem čtyřicet billboardů stojí na území Budějovic, z toho devět z nich je umístěno nelegálně. Pár nelegálních se už bude likvidovat příští týden na Pražské. Stavební úřad konečně mohl přistoupit k jejich likvidaci. Spor s majitelem nepovolených billboardů se táhne minimálně od minulého roku. Jak nám řekla náměstkyně Lucie Kozlová, černé stavby v podobě billboardů si dovolí jejich vlastníci umístit pouze na státních a městských pozemcích, nikoliv na soukromých, protože si jsou moc dobře vědomi, že město musí postupovat přesně v dikci zákona, než stavbu odstraní.
„Společnost Eurobillboard byla písemně vyzvána k odstranění reklamních zařízení z majetku města. Dne 10. 12. 2014 odpověděl jednatel společnosti Anton Fischer, že vlastníkem a provozovatelem konstrukcí není jeho společnost, ale společnost Comerz Billboard,“ popisuje Lucie Kozlová praktiky billboardových společností, které usilují o prodlužování nepovoleného pronájmu pozemku pro komerční účely. Odpovědnost si přehazují jako horkou bramboru.
„Vlastníkovi stavby pro reklamu stavební úřad uložil pokutu za spáchaný správní delikt. Výši pokuty stavební úřad s ohledem na neveřejný průběh řízení o deliktu a na ochranu osobních údajů nesděluje,“ dodává Kozlová.
Billboardy z krajiny mizí?
Český Krumlov má například na svých pozemcích pouze dva billboardy, jeden na autobusovém nádraží a druhý na sídlišti Mír. „V nedávné době jsme evidovali jeden případ nelegálně vylepeného billboardu u silnice na Větřní, odstranění bylo v kompetenci Odboru stavebního úřadu,“ doplňuje Petra Nestávalová, mluvčí českokrumlovské radnice.
Z oslovených okresních měst měl hned po Českých Budějovicích nejvyšší počet billboardů Jindřichův Hradec. Na svém území jich eviduje osm a to na frekventovaných silnicích, například v Rezkově ulici, Jarošovské a u obchodních domů. „Zmapováno máme šest nepovolených billboardů. Město již vydalo několik pokut v řádek tisíců korun a bude vydávat dál. Efektivnější by bylo okamžité odstranění billboardů, bohužel se příslušným organům nedaří reklamy včas odstranit,“ vysvětluje Karolína Průšová z jindřichohradecké radnice.
O nelegálních billboardech neví v Písku. Řádně tu platí pronájem společnosti dohromady u deseti billboardů, které jsou v okrajových částech města. K reklamním poutačům se tu lidé také nestaví s nadšením, ale Josef Zábranský, městský architekt zmínil, že trochu postrádá reklamní díla, která by propagovala Písek jako město. „Co se týká billboardů a reklamních desek, tak nejsem jejich příznivcem, naše písecká policie taktéž. Jejich boom je za námi a za posledních cca 10 – 15 let je jich jako šafránu. Hlavně kazí dojem na volné průhledy na město a okolní krajinu. Výjimku bych udělal pouze pro poutače inzerující obecně reklamu města Písek. Když jezdím každé léto mimo ČR, tak u našich „západních“ sousedů tyto reklamy už moc nevídám a zdá se mi, že je jich tam podstatně méně než u nás. To je můj názor.“
S nelegálně umístěnými billboardy se nepotýkají ani v Táboře. Bohužel nám však na žádost z majetkového odboru neodpověděli, jaký počet reklamních poutačů na území města evidují. „Samostatnou evidenci billboardů nevedeme, veškeré informace by bylo nutné dohledat z jednotlivých uzavřených smluv. Jedná se o časově náročnou záležitost. Bohužel nejsem schopná od stolu počty billboardů na území města sdělit,“ odpověděla nám Michaela Zadražilová, vedoucí oddělení evidence majetku v Táboře.
Přinejmenším to však vypadá, že Tábor proti zohyzdění krajiny reklamními billboardy alespoň bojuje usnesením rady města ze srpna 2014. „To zakazuje umisťování reklamních poutačů v plochách veřejné zeleně s výjimkou společenských, kulturních a propagačních akcí, které jsou posuzovány individuálně. Zároveň byla ustanovena pravidla při povolování mobilních reklamních zařízení stojek typu „A“ tak, že instalace tohoto zařízení nesmí omezit dopravní funkci komunikace, prostoru, může mít maximální velikost A1 (600 x 841 mm), na jednu provozovnu mohou být instalována max. 2 reklamní zařízení a instalace musí být v dosahu max. 150 m od sídla provozovny, pobočky či obchodu,“ popisuje Michaela Zadražilová.
Diskuse k článku