K Masarykovi a Libuši přibyla ve Svatém Janu šestá památná lípa. Sto let názvu vesničky tu slavili i s rakouskými přáteli
„Sázení lípy u příležitosti významných událostí nebo návštěvy významných osobností má v naší obci již dlouhou tradici. Český národní strom, konkrétně dvě lípy pojmenované Masaryk a Libuše, připomínají vznik Československa již od roku 1918, lípa zasazená v roce 2018 zase 100. výročí založení československého státu a další strom z roku 2 000 připomíná přátelství České republiky a Slovinska, kdy sem zavítal velvyslanec této republiky Damjan Prelovšek. Ve stejném roce tu během své návštěvy sázel lípu někdejší prezident Václav Havel a v roce 2014 rovněž někdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg,“ dokreslila pohled do historie starostka Balláková. Zatím poslední šestá lípa byla dárkem právě od partnerské obce Grünbach.
Obec se se pyšní tituly Vesnice roku ČR i Jihočeského kraje
Starostka Balláková připomněla, že osidlování místa současného Svatého Jana nad Malší spadá do 1. poloviny 18. století. Obec, kde nyní žije 632 obyvatel, je známá především tím, že se dosud jako jediná ze zástupců Jihočeského kraje může pyšnit titulem Vesnice roku České republiky z roku 1997. A evropském kole této soutěže o rok později obsadila třetí místo ze 24 zúčastněných. V roce 2018 si podobný úspěch zopakovala, když se stala Jihočeskou vesnicí roku. „Našim občanům bych u příležitosti letošních krásných stých kulatin pojmenování obce na Svatý Jan nad Malší chtěla především popřát, aby se jim tu i nadále dobře a spokojeně žilo a užívali se jedinečného a čistého prostředí v této lokalitě,“ doplnila starostka a zároveň zdejší rodačka.
S gratulací přišel i starosta Grünbachu Weissenböck. „Naši milé partnerské obci přeji do dalších let všechno nejlepší a hodně sil i invence v prosazování všech plánů i projektů, které tu běží. A lidem samozřejmě přeji mír,“ sdělil starosta Grünbachu.
Rakouská delegace přivezla kromě již zmíněné lípy darem do Svatého Jana i dřevěnou lavičku se symbolickým číslem 20 připomínajícím vzájemné partnerství. A přicestoval s nimi z Grünbachu i tamní čtyřicetičlenný orchestr a taneční skupina Grünbacher Schuplattler, kteří se v sobotu na tamní návsi starali o výbornou náladu.
Někdejší starosta vzpomínal, jak si dal s Havlovými štamprdličku
Svatojanští se Grünbachu na oplátku revanšovali darem v podobě obrazu své vesnice, jejich vesnice a spojených rukou, coby symbolu přátelství vyobrazeným na dřevě. A dále dekorací v podobě věnce s motivy podzimních květů rovněž ozdobené symbolickou partnerskou dvacítkou.
Mezi přítomnými hosty nechyběl ani někdejší starosta Svatého Jana nad Malší a místní rodák Josef Jan. V čele obce stál 12,5 roku a skončit musel ze zdravotních důvodů. „Z mého funkčního období vzpomínám nejraději na vítězství v celostátní soutěži Vesnice roku České republiky a následnou návštěvu pana prezidenta Václava Havla. S ním i jeho paní Dagmar jsme si tehdy dali štamprdličku. Obci pak do další stovky přeji jen to nejlepší, aby se dobře rozvíjela a lidem se tu pěkně žilo,“ řekl Josef Jan, mezi jehož největší záliby nyní patří zahradničení.
Místní si život ve Svatém Janu nad Malší jen chválí
Na život ve Svatém Janu nad Malší pak nešetřili chválou místní obyvatelé. „Našel jsem si tu ženu a zhruba před 20 lety jsem se sem přestěhoval z Českých Budějovic. Vesnický život je pro mě lepší. Máme tu s rodinou blízko do lesa, můžeme chovat zvířata, je tu škola, školka, obchod, pošta i restaurace, takže prakticky vše jako ve městě,“ uvedl padesátiletý Pavel Podhradský a člen svatojanského spolku dobrovolných hasičů, zatímco během slavnostní soboty dohlížel na selátko připravované na rožni.
Podobný osud sdílí i Magdaléna Krátká. „Do Svatého Jana jsem přišla z Kaplicka před 52 lety, když jsem se sem provdala. Od té doby na život zde nedám dopustit. Je tu krásně a máme tu vše potřebné k životu včetně třeba i kadeřnictví. Do města musím jen za doktorem, ale to je na takto malých vesnicích běžné,“ uzavřela s úsměvem 71 letá seniorka, čekající u stánku na další várku řízků, které během akce pomáhala servírovat.

Diskuse k článku