Na opakované projednání návrhu přišlo už podstatně méně lidí než v srpnu. Jen jednotlivci. K původnímu návrhu odbor rozvoje města obdržel kolem 40 námitek a připomínek. Všechny se vyhodnotily, projednaly s určeným zastupitelem, který je starosta Ivan Radosta. Odborný referent pro územní plánování z odboru rozvoje Petr Gono uvedl, že velké většině námitek a připomínek se vyhovělo. I to bylo zřejmě důvodem, proč už o opakované projednání byl menší zájem. 

Petr Gono řekl, že pokud nebyla žádost o zařazení do ploch pro zástavbu úplně mimo návaznost na zastavěné plochy nebo třeba na první třídě orné půdy, tak byla snaha žadatelům vyhovět. Původní návrh doznal 22 úprav. 

Architekt Jiří Brůha zmínil, že největších změn oproti v létě projednávanému návrhu doznal prostor průmyslového parku. Územní plán vymezil pouze hlavní přístupové komunikace a napojení na obchvat města, s jehož trasou kolem nádraží územní plán do budoucnosti počítá. V průmyslovém parku se vypustilo se přesné stanovení komunikační sítě uvnitř této plochy, aby se budoucím investorům ponechala možnost navrhnout si komunikace podle své potřeby a nemuseli případně žádat o změnu územního plánu. 

Už nyní městský úřad ví o dvou nesouhlasných stanoviscích vůči novému návrhu a ta se týkají ochranného pásma milevského kláštera jako kulturní památky. Dotčený orgán namítá, že zde nemůže být v územním plánu stanovena výrobní plocha. „Už jsme si vysvětlili, že jde o sádky, které tam jsou, a nejde o využití pro nějaké výrobní haly. Musí se to ale vypořádat formou dohodovacího řízení,“ řekl Petr Gono. 

Námitky a připomínky proti původnímu návrhu namnoze podávali sousedé ploch, které nový územní plán navrhuje pro rozvoj dalších chatových a zahrádkářských oblastí. V současných zahrádkářských koloniích se totiž počítá s umožněním staveb pro trvalé bydlení. A tito lidé se snažili prosadit, aby sami byli na konci města s dotykem volné krajiny a už nikdo další vedle nich v budoucnu nestavěl ani chaty a případně později domy. Argumentovali často obavami o ztrátu vody, to pořizovatel zamítal. Proti rozšíření území pro chatové a zahrádkářské oblasti dalo námitku i Zemědělské družstvo Velká s tím, že chce na plochách provozovat zemědělskou výrobu. O začlenění území do ploch pro rekreaci žádali například investoři nových vodních ploch u výpadovky na Písek s tím, že v budoucnu zde plánují i dětský tábor a rekreační využití zvířat. Bylo jim vyhověno částečně. Zvětšily se také plochy pro zástavbu například v Něžovicích. 

Přišel zástupce petentů, kteří nesouhlasí se zástavbou vnitrobloku mezi Jarlochovou a Masarykovou ulicí. Zpracovatel územního plánu Jiří Brůha ale vysvětloval, že toto území je a zůstane zastavitelnou plochou a měřítko územního plánu neřeší, jaká konkrétní výstavba by tu měla či neměla stát. 

Zazněla mimochodem zajímavá informace ohledně norem parkovacích míst ve vztahu k budovaným bytům. Ve všech městech se obvykle uvádí, že na jeden byt se počítá s jedním parkovacím místem. A spory se vedou o to, že to neodpovídá dnešní realitě. Architekt Brůha řekl, že České Budějovice tento koeficient navýšily na 1,25 parkovacího místa na byt, což je pak pro investory závazné. 

Nyní běží do příští středy sedmidenní lhůta, v níž lze dávat námitky a připomínky k upravenému návrhu, ovšem už jen k zakomponovaným změnám. Pouze písemně a na adresu pořizovatele územního plánu. Poté městský úřad bude muset vypořádat tyto došlé námitky a připomínky. Zaznělo, že v ideálním případě by se mohl územní plán dostat zastupitelům ke schválení ještě do prázdnin. Milevsko už na nový územní plán čeká sedm let, kromě komplikací covidového období mělo i smůlu. Muselo vyměnit původního zpracovatele.