Jeden ze zastupitelů ale oponoval, že provozovateli pojízdné prodejny by se přispět mělo, alespoň částečně. Do Putimi jezdí a lidé v obci službu využívají. Pokud firma přestane do obce jezdit, občané zůstanou bez možnosti nákupu. Starostka Eva Marušková vyzvala zastupitele, ať se domluví. Z úst zastupitelů zazněl návrh pět tisíc korun.

Jedna z občanek se ptala, zda obec platí nějakou paušální částku za to, že firma do obce s pojízdnou prodejnou zajíždí. Zaznělo, že ne. „Pan Kodádek má podnikatelskou výdělečnou činnost. Jezdí sem z toho důvodu, že tu má zákazníky,“ odpověděla Eva Marušková. Obyvatelky obce připomněly, že lidé díky prodejně nemusí jen kvůli pečivu cestovat do Písku. Navíc ne každý ze starších lidí má auto. Přimlouvaly se za podporu pojízdné prodejny.

„Myslím si, že pan Kodádek sem jezdí kvůli tomu, že mu to vydělává. Kdyby mu to nevydělávalo, tak sem nejezdí. Kdyby si tu někdo založil podnikání a my mu na to přispívali, nevím, jak by se to ostatním lidem líbilo,“ namítla starostka Marušková. Z řad občanů byl opět patrný nesouhlas.

Zastupitelé nakonec hlasovali pro návrh na pět tisíc korun. Jednomyslné to nebylo, ale příspěvek byl schválen.
Zásobování venkova prošlo v uplynulém třicetiletí dramatickými změnami. Zanikaly Jednoty, poté zanikaly i pojízdné prodejny. Prodejny se nyní někde vracejí, protože jsou kraj i obce ochotnější je podporovat nikoliv jako podnikání, ale jako sociální službu. Na pojízdné prodejně jsou závislí starší lidé ve více obcích. Například i ve Zvíkovském Podhradí.