Kam na výlet? Koukněte na Strakonice z Rumpálu. V muzeu probíhá výstava lega


Obě expozice – na hradě i v hoslovickém mlýně jsou otevřeny denně od 9 do 17 hodin.
A co strakonický hrad samotný? Je to skvost na Otavě
Nádherný majestátní strakonický hrad se nachází u soutoku Otavy a Volyňky. Řeky se sbíhají v ostrém úhlu a dodávají tak hradu přímo pohlednicový vzhled. Jeho minulost však ani v nejmenším nepřipomínala pohádku.
Zakladatelé hradu Bavorové věnovali jeho část řádu Maltézských rytířů – Johanitů, a tím začala éra společného působení moci světské a moci církevní, ne vždy idylická. Z původních chráněnců šlechtického rodu se nakonec stali obtížní rivalové, jejichž majetek neustále rostl, takže postupem času se řád stal daleko mocnějším než Bavorové, jejichž vliv naopak pozvolna upadal. To samozřejmě vedlo k rozsáhlým sporům a pří mezi Johanity a hradními majiteli.
V době, kdy ale strakonický hrad zakládali, patřili Bavorové k velmi vlivnému jihočeskému šlechtickému rodu. Tomu odpovídal i velkorysý styl, v němž stavbu svého reprezentačního sídla pojali. Strakonický hrad dnes v sobě snoubí všechny slohy od románského až po baroko.
Z období gotiky pochází dochovaná vyhlídková věž Rumpál, která má válcovitý tvar s břitem. Při výstupu na ní, budete mít Strakonice jako na dlani. V původním jižním hradním paláci s renesanční věží Jelenkou má své expozice Muzeum středního Pootaví Strakonice s největší expozicí dud a dudáctví v Čechách. A také připomínkou zdejší výroby motocyklů v ČZ Strakonice.
V první fázi stavby (1220-1235) vzniklo hlavní opevnění, včetně hlubokého příkopu na jižní a západní straně, západní část kostela s věží, budova ambitu a palác s kapitulní síní. V letech 1260-1280 za Bavora II. vyrostl nový palác s věží a byly zaklenuty ambity. Počátkem 14. století přestavěl zvíkovský purkrabí Bavor III. západní opevnění a původně hranolovou věž na dnešní Rumpál.
Roku 1402 Johanité získali celý hrad, který byl od roku 1421 po zničení pražského sídla řádu sídlem velkopřevorů. Po roku 1500 vybudoval komtur řádu Jan III. z Rožmberka věž Jelenku a severní kamennou hradbu a přestavěl obytný palác. Stavební úpravy hradu byly ukončeny v letech 1714-1721 barokní zámeckou přístavbou. Maltézský řád zde působil až do uvěznění posledního převora a profesora zdejšího gymnázia A. Voráčka komunisty roku 1951. Později řád existoval jen skrytě.
Hradní areál v letech 2005-2010 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a byl proměněn ve skutečný skvost na řece Otavě. A také zde i pro dětské návštěvníky vzniklo v hradním příkopu oblíbené hradní safari se zakrslými kozami, ovečkami, poníky a oslíkem.
-pr-
Diskuse k článku