Jan Harašta z Náchoda, který dříve bydlel ve věžáku na Náchodském sídlišti, vzpomíná: „Racků se od Jordánu na sídliště slétala neuvěřitelná hejna. Dovedli žebrat o kousky rohlíků nebo chleba a pro děti to byla velká zábava. Házeli jim potravu z okna a rackové sousta zručně chytali v letu. Dnes už nejsou ani na sídlištích, ani v Náchodě nad Jordánem, kde teď bydlím, a to je škoda.“

Potrava racků je převážně živočišná, menší podíl připadá na rostlinnou složku. Vyhledávají hmyz jak na vodě, tak i na zemi. V létě se potravou stávají žížaly nebo hmyz, občas i části rostlin, v zimě pak především odpadky. Racek chechtavý nepohrdne ani potravou, kterou mu nabízejí lidé. Proto byl k vidění také na polích, kde hejna doprovázela traktor orající pole, nebo když se v létě sekaly louky, sbírali tam hmyz. A to je právě pro racčí populaci špatná zpráva současnosti.

„Hmyz se v přírodě ztrácí a potravní nabídka nejen pro racky, ale i další drobné ptactvo, se neustále snižuje. Navíc k nám byly zavlečeny různé choroby z jiných oblastí a zemí, a to působí snižování jejich počtu. Zanikly také možnosti hnízdění, třeba okolo Jordánu, kde jsou břehy zarostlé křovinami. Ptáci obecně patří mezi indikátory kvality životního prostředí a tento stav nám signalizuje, že něco není v pořádku,“ míní táborský ornitolog Josef Jahelka. Jistým skromným pokusem vytvořit možnosti hnízdění bylo při odbahnění Jordánu vytvoření litorálního ostrova v horní části. Tedy uměle vytvořeného prostoru, který skýtá možnosti pro hnízdění ptactva, růst rostlin anebo přežití obojživelníků. Jak se ovšem ukazuje, stále ubývající druhy ptáků tento nevelký ostrůvek asi nezachrání. Obzvlášť, když rapidně ubývá jejich přirozená potrava.

Někteří lidé v Táboře také mají za to, že ze sídlišť vyhnali racky havrani, jejichž počet na Náchodském a zejména Pražském sídlišti přes všechna opatření stále vzrůstá. „To je nesmysl. Havrani se prostě lépe dokáží přizpůsobit podmínkám a hnízdí především tam, kde mají dostatek potravy. A to jsou mimo jiné i sídliště,“ vyvrací tuto fámu ornitolog Jahelka. Na sídlištích mají havrani potravy zřejmě stále dost. Nejen v okolí kontejnerů a popelnic. A s obživou prý jim pomáhají i školáci, kteří vyhazují v okolí školy na Pražském sídlišti svačiny.

Racků ubývá všude
Od první poloviny 20. století se počet racků chechtavých na českém území rapidně zvyšoval, nejvíce párů (200–350 tisíc) zde hnízdilo v 70. letech. Tento trend však v 80. letech skončil a od té doby počty hnízdících párů v Česku klesají. A to až na 50–100 tisíc párů v letech 2001–2003, jak uvádí statistika Českého ornitologického ústavu. Dnes jich bude patrně ještě znatelně méně. Druh je tedy na českém území hodnocen jako silně ubývající a je zařazen do kategorie zranitelných druhů.