Věřící ubývají, kaplani přicházejí

Jak se lze dočíst na Wikipedii, v letech 1991–2001 klesl počet věřících v České republice o více než 1,2 milionu. Tím bylo 3 288 088 deklarovaných věřících, což představovalo 32,14 % obyvatel. Při Sčítání lidu z roku 2011 počet věřících opět poklesl na celkem 2 175 087, tedy na 20,6 % obyvatel. Tolik čísla.

Podle religionisty Ivana Štampacha počet věřících neubývá. Identifikují se však s menšími církvemi, atypickými a alternativními skupinami nebo mají svou individuální víru. Ubývá lidí, kteří se identifikují s velkými církevními institucemi, svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Sem se dá zařadit především římskokatolická církev. A právě ona proniká do jihočeských nemocnic.

Štampach dále poznamenává, že pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným tempem od začátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví dokonce mírně akceleroval.

Zřízování placených kaplanů v nemocnicích tak buď ignoruje zmíněné trendy nebo se dá spekulovat i o tom, že má naopak posílit roli církve ve společnosti. Pouhé desítky požadavků věřících pacientů na duchovní podporu by pravděpodobně zvládli obsáhnout kněží i externími návštěvami v nemocnicích. Tak jako v Prachaticích nebo v Českém Krumlově. V Písku naproti tomu dali kaplanovi zaměstnaneckou pozici na úrovni primáře.

Kaplan nabízí své služby

V budějovické nemocnici byl službou kaplana pověřen Ondřej Doskočil, absolvent teologických studií a kurzu nazvaného Nemocniční kaplan na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. Kromě jiného vyučuje zdravotnickou etiku na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity a je katolickým jáhnem. Jeho úvodní bohoslužba v nemocnici proběhla už před Vánocemi a byla ekumenická, za účasti evangelické farářky Ludmily Michalové Mikšíkové.

Nemocnice České Budějovice vydala prohlášení, že péče o spirituální, resp. duchovní potřeby se stává nedílnou součástí komplexní péče o nemocné ve zdravotnických zařízeních.

„V období nemoci si lidé ve zvýšené míře kladou existenciální, duchovní a náboženské otázky po smyslu života či smyslu nemoci a utrpení. Tyto otázky vzbuzují touhu po lidském sdílení, přijetí, naslouchání či odpuštění. Na tyto potřeby reaguje profesionální služba nemocničních kaplanů, kteří jsou součástí týmu pracovníků nemocnice a slouží všem pacientům bez rozdílu vyznání či světového názoru, ale i jejich blízkým a rovněž pracovníkům nemocnice,“ rozeslala Nemocnice České Budějovice vyjádření Ondřeje Doskočila.

Nemocniční kaplan je podle Nemocnice České Budějovice kvalifikovaná osoba, která má na poskytování této služby adekvátní vzdělání a je k této službě delegován na základě společného pověření České biskupské konference za katolickou církev a Ekumenické rady církví za nekatolické církve.

„Nemocniční kaplan nabízí pacientům, jejich příbuzným i zdravotnickému personálu nemocnice osobní setkání a rozhovor, lidskou blízkost a doprovázení v době nemoci, hledání cest, jak důstojně zvládat obtížnou situaci, překonávat osamění a hledat motivaci, porozumění a naději. Pacientům, kteří o to projeví zájem, nabízí četbu Bible či jiné duchovní literatury, duchovní rozhovor, modlitbu a požehnání. Pokud o to pacient požádá, zprostředkuje kaplan i návštěvu jiného duchovního podle pacientova přání a vyznání,“ informuje budějovická nemocnice. Otázku na platové zařazení kaplana ředitel Břetislav Shon nezodpověděl.

Jak v okresních nemocnicích?

Podle vyjádření představitelů jednotlivých okresních nemocnic někde již katoličtí kaplani slouží, jiné nemocnice plánují, že tuto službu zřídí.

Nemocnice Strakonice

Ředitel Nemocnice Strakonice Tomáš Fiala potvrdil, že o placené funkci kaplana toto zdravotnické zařízení uvažuje: „V současné době nemáme v naší organizaci zřízenou pracovní pozici nemocničního kaplana. V letošním roce uvažujeme oslovit strakonického vikáře Romana Dvořáka z římskokatolické církve v rámci zpříjemnění pobytu pacientů na lůžkových odděleních. Požadavky veřejnosti na návštěvu duchovního jsou ovšem toho času v jednotkách požadavků měsíčně, přesto si myslím, že tato služba má smysl a jistě ji časem zřídíme. Jde ovšem i o individualitu konkrétního nemocničního kaplana, kterého je nutno dobře vybrat. Jednou to totiž už nevyšlo. Byl tu zájemce, kterého jsme neakceptovali.“

Nemocnice Tábor

Kaplanem v táborské nemocinci je jáhen z Chýnova Václav Mikula. Nemocnice Tábor k jeho práci a zařazení uvedla následující informace. „Nemocnice Tábor má funkci kaplana od listopadu 2013. Nejprve na dohodu o pracovní činnosti, nyní v pracovním poměru. Kaplan je zaměstnanec, plat má dle naší platové tabulky 31 900 Kč. Pracuje na ranní směnu, osm hodin denně, na základě požadavku zdravotníků i pacientů, zejména z oddělení následné péče, interny, neurologie a plicního oddělení. Jeho pomoc vyhledávají nejen pacienti a jejich příbuzní, ale i zdravotnický personál. Nemocniční kaplan není duchovní, ale je schopen zajistit věřícímu službu dle jeho příslušnosti k církvi,“ sdělila hlavní sestra Nemocnice Tábora Helena Plocková.

Nemocnice Český Krumlov

Odpovídá hlavní sestra Mária Vyhlídalová: „V Nemocnici Český Krumlov je již tři roky zřízena pozice nemocničního kaplana. Nejde o zaměstnance nemocnice a služba je poskytovaná bezúplatně. Sestra Karmela do nemocnice dochází každou středu v měsíci. Návštěvy jsou domlouvané prostřednictvím sociální pracovnice, službukonající sestry nebo na určené mailové adrese. Za rok 2017 nemám prozatím přesný počet návštěv, ale v roce 2016 bylo vykonáno 250 návštěv u 45 pacientů. Nemocnice Český Krumlov nebrání ani duchovní podpoře věřícím z církví, které nejsou členy Ekumenické rady církví, ale nejsme schopni zajistit pro ně vhodného kaplana.“

Nemocnice Jindřichův Hradec

Vedoucí ekonomického oddělení Marcela Hovorková sděluje, že v této nemocnici bude kaplan zřízen jako zaměstnanec nemocnice, protože jde pravděpodobně o krok, ke kterému dojde ve všech Jihočeských nemocnicích. Požadavků na duchovní službu jsou v této nemocnici desítky. „O jiném druhu spolupráce než zaměstnaneckém poměru zatím neuvažujeme, plat kaplana bude 26 600 korun měsíčně. Jeho pracovní doba bude od 8.30 do 17 hodin, případně podle potřeby pacientů,“ uvádí Marcela Hovorková a dodává, že Nemocnice Jindřichův Hradec bude připravena vyhovět i přáním pacientů na zprostředkování duchovních z jiných církví, než bude nemocniční kaplan.

 Nemocnice Písek

 Písecká nemocnice je nejštědřejší. Kaplan zde má nejvyšší odměnu a je na úrovni primářů. Nemocnice má ve své organizační struktuře přímo oddělení spirituální péče. To se skládá z pracovny kaplana, Prostoru ticha, dalším místem práce zaměstnanců oddělení jsou všechna oddělení nemocnice. Kaplan v pozici vedoucího oddělení je součástí struktury 18 primariátů nemocnice. Je v nemocnici zaměstnancem. Vedoucímu oddělení spirituální péče náleží za celý úvazek odměna 48 500 korun, písecký kaplan pracuje na 0,8 úvazku, čili za odměnu 38 800 korun měsíčně. Jeho pracovní doba je od pondělí do pátku od 9 do 15 hodin. Ostatní dobu věnuje animačním programům pro klienty.

Ředitel Nemocnice Písek Jiří Holan doplňuje: „Před šesti lety, kdy jsme zřizovali tuto službu, nebyly na ni požadavky žádné, ani ze strany veřejnosti ani ze strany Asociace kaplanů. Šlo o naši vlastní iniciativu vytvořit oddělení se službou spirituální péče v těchto konotacích – pomáhat klientům nemocnice, pomáhat zaměstnancům, pomáhat příbuzným pacientů nemocnice. Nemocnice Písek nebude zaměstnávat představitele jednotlivých církví jednotlivě. Spirituální služba není o náboženské službě jako jsou svátosti, ale o službě především pastorační. Zaměstnanci oddělení spirituální péče každému na jeho přání zprostředkovávají kontakt s duchovním té či oné církve. Takto nastavený systém plní funkce již šest let, kdy jsme se stali zakládajícími členy Asociace kaplanů a podílíme se na vytváření postupných změn v systému celé ČR.“

Nemocnice Prachatice

Narozdíl od písecké nemocnice nestojí tato služba v Prachaticích tamní nemocnici ani korunu. Člen představenstva Nemocnice Prachatice František Stráský říká: „V naší nemocnici je pozice kaplana zřízena, nejde ale o zaměstnance nemocnice a kaplan nedostává žádnou mzdu z našich prostředků. Změnu nepředpokládáme. Každý druhý čtvrtek od 15 hodin slouží kaplan zhruba hodinovou bohoslužbu v naší nemocniční kapli, o bohoslužbách pro věřící z jiných církví neuvažujeme. Nemocnice registruje požadavky na tuto službu v desítkách.“

Za Nemocnici Dačice odpověď nepřišla.

Co na to hejtmanka?

Otázky směřovaly také k jihočeské hejtmance Ivaně Stráské (ČSSD). Nesouvisí zvýšená aktivita nemocnic v začleňování kaplanů na zaměstnanecké pozice v nemocnicích s příchodem Zuzany Roithové z KDU-ČSL do čela představenstva Jihočeských nemocnic? A proč má Jihočeský kraj potřebu financovat římskokatolické církvi touto cestou její duchovní? Hejtmanka odpověděla stručně: „Nemyslím, že by šlo o průlom systému.“