Co vás k včelaření přivedlo?

Práce marketéra mě dlouhé roky bavila, časem jsem však začal vnímat pocit, že u ní něco postrádám. Dnes už vím, že to byla vůně. Později jsem i pochopil, proč právě ona. Můj děda byl truhlář. Kdybyste vstoupili do jeho dílny, ucítili byste vůni jeho práce, vůni dřeva. Marketingové plány a strategie jsou poctivá práce, ničím však nevoní. Před osmi lety jsem vstoupil do sousedovy garáže, kterou používá jako včelařskou dílnu a sklad. Jak jsem tam vkročil, ucítil jsem vůni mně dobře známou, vůni dřeva. Ta se však snoubila s dalšími vůněmi, které jsem nebyl schopen tenkrát identifikovat. Byla to vůně vosku a vůně propolisu. Když jsem pak sousedovi pomáhal s medobraním, poznal jsem další nádhernou vůni – vůni medu. Spustilo to ve mně úvahy, že jednou své povolání změním. Začal jsem tenkrát jako hobby včelař. Objednal si první úly, sehnal si první včelstva a přihlásil se do včelařské školy v Blatné, abych se o včelách dozvěděl první poslední. Tam někde začala moje láska ke včelám. O osm let později je ze mě profesionální včelař, na oné včelařské škole sám vyučuji, snažím se o edukaci laické veřejnosti. Především si ale užívám to, že moje aktuální práce voní. A úly si vyrábím sám v té stejné dědovo dílně.

Jaký je o obor včelař na blatenské škole zájem?

Každoročně vysoký. Hlásí se vždy minimálně jednou tolik uchazečů, než může škola do ročníku přijmout. Nutné jsou proto plnohodnotné přijímací zkoušky. V rámci těch se obvykle prověřují obecné znalosti uchazečů z biologie a ekologie.

Je dokonalejší včela nebo člověk?

Naprosto jednoznačně včela. My lidé si jen myslíme, že jsme páni tvorstva. Pravdou je, že každá jednotlivá včela je mnohem dokonalejší než jakýkoliv člověk. Včelstvo coby celek je daleko schopnější než celé lidstvo.

Jak vypadá takový včelí život?

Každá včela za svůj život absolvuje určitou pracovní kariéru. Už pár hodin po vylíhnutí začíná pracovat jako čistička – zajišťuje úklid buněk pro nové zakladení. Od čtvrtého dne je krmitelkou – pro starší larvy připravuje krmivo z medu a pylu. O další dva dny později má již aktivní hltanové žlázy, produkuje mateří kašičku a je tak schopna krmit nejmladší larvičky nebo matku. Její roli v tu chvíli nazýváme kojičkou. Od dvanáctého dne jsou aktivní i její voskotvorné žlázy a stává se tak z ní stavitelka – staví a opravuje plásty. Zhruba osmnáctý den se přesouvá na česno a stává se z ní strážkyně úlu. Posledním kariérním postem je létavka, který zastává zhruba od dvacátého prvního dne svého života. Jejím úkolem je snůška všeho, co včelstvo pro svůj život potřebuje. Nektaru, pylu a vody. Na této pozici se včela, někdy i během pouhých pár dnů upracuje k smrti. V době hojnosti snůšky a včel může být její kariérní postup rychlejší, aby se co nejdříve dopracovala k létavce, naopak pokud by včelstvo z nějakého důvodu přišlo v zásadní míře třeba o krmičky nebo kojičky, umí včely své schopnosti na této pozici obnovit a vrátit se k nim.

Jak dlouho vlastně včely žijí?

Co se délky života včelích dělnic týče, rozlišujeme letní a zimní generaci včel. Letní generace včel se líhne přibližně od března do června, a jelikož je vystavena největšímu množství práce se snůškou medu, nedožijí se tyto včely více jak pět týdnů. V květnu, kdy je snůšky nejvíc, to mohou být jen pouhé tři týdny života. Každá jednotlivá včelka se jednoho dne z jedné své cesty za nektarem a pylem do úlu již nevrátí. Zimní generace včel, která se rodí od srpna do října se dožívá cca šesti měsíců. Tato generace má mnohem vyvinutější tukové tělísko a není vystavena takovému množství práce, jako letní včely, proto žije déle. Jejím úkolem je zabezpečit přežití včelstva až do jara, než je nahradí včely letní. Upracuje se tedy až na jaře na prvním jarním pylu a nektaru. Matka, včelí královna, žije až pět let. Trubce, včelí samečky, si včelstvo pro každou sezonu odchová nové a na zimu je z úlu vyžene a tím odsoudí k smrti.

Kolik medu nasbírá jedna včela?

Její celoživotní dílo vydá nanejvýš na půl čajové lžičky.

Jaký med je podle vás nejlepší?

Na tuto otázku se nedá jednoduše odpovědět. To nejcennější, co med obsahuje, do něj dodávají včely samotné bez ohledu na původ prvotní sladké kapičky. Jde o výměšky jejich hltanových žláz a ty včely přidají do každého druhu medu bez rozdílu. Barva medu, podle které se někdy zákazníci řídí, není vůbec rozhodující a o druhu medu sama o sobě nijak nevypovídá. Častým mýtem je, že tmavé medy mají vždy lesní původ. Nemusí tak tomu vůbec být. Například svazenkový nebo pohankový med je také tmavý, jeho původ je však květový, polní. Nebo třeba medovicový lesní med z listnatých stromů má světle hnědou barvu a přitom z lesa pochází. Zákazníci by tak při nákupu medu měli zohledňovat především to, k jakému účelu med kupují nebo jaký jim nejvíce chutná. Pro namazání na pečivo je ideální květový pastovaný med. Nestéká z pečiva a má neutrální sladkou chuť. Pro slazení pokrmů a čajů je nejideálnější med květový jarní. Pro léčbu nachlazení je to pak bezesporu med lipový, který díky obecně známým účinkům lipových květů nabízí velkou dávku zdraví navíc. Pokud si někdo chce vyloženě pochutnávat, stojí za to ochutnat medy květové lesní a medovicové lesní.

Krystalizace medu je známkou jeho kvality nebo naopak nekvality?

Kvality. Krystalizace medu je přirozenou vlastností každého druhu medu. Pokud by med nezkrystalizoval, znamenalo by to, že s ním bylo nějak účelově nebo nešetrně manipulováno. Kvalitní med musí vždy dříve nebo později zkrystalizovat. Dříve nebo později uvádím záměrně, protože každý druh medu začne krystalizovat po jiné době. Zatímco jarní květové medy začnou krystalizovat už za týden dva od medobraní, medu medovicovému to trvá až rok, než se začnou tvořit první krystaly. Rekordmanem je pak med květový akátový, který vydrží tekutý až dva roky a teprve poté začne krystalizovat. Rozdílná doba je dána poměrem glukózy a fruktózy. Ten je u každého medu jiný.

Kdybychom vám zavázali oči šátkem, rozpoznal byste jednotlivé druhy medu podle chuti a vůně?

Troufám si říct, že ano. Minimálně ty nejběžnější druhy, které lze v České republice vyprodukovat – tedy lípu, medovici, akát, slunečnici, svazenku, pohanku nebo řepku. Někdy v letech 2017 až 2019 jsem byl členem degustační komise soutěže Med roku. Díky tomu jsem měl možnost ochutnat stovky vzorků medů pocházejících z naší země. To byla hodně přínosná zkušenost.Přihlásíte se i letos do soutěže Chutná hezky Jihočesky?

Přihlásíte se i letos do soutěže Chutná hezky Jihočesky?

Ano, přihlásím, a pokusím se tak obhájit své loňské a předloňské prvenství v kategorii medu. S jakým medem budu letos soutěžit, to však neprozradím.

Na sociálních sítích jste možná nejznámějším českým včelařem. Jak jste toho dosáhl?

Jestli si to myslíte, tak mě to moc těší. Je pravda, že facebookovou stránku Vášnivý včelař sleduje už téměř třináct tisíc uživatelů a další mě sledují na Instagramu. Nyní přes zimu jsem zveřejňoval videa zejména o včelích produktech – jak poznat kvalitní med, jak je to s jeho krystalizací, co je to med pastovaný a jak se vyrábí, jaký je původ medu medovicového a tak dále. S přicházející sezonou se však kamera přesune na mé včelnice a budu brát sledující přímo do včel, aby se dozvěděli o jejich životě co nejvíce a poznali z blízka celoroční včelařskou práci. Ve videích prozrazuji o včelách to, co většinou laická veřejnost vůbec netuší. A to, myslím, stojí za tou pro mě naprosto neuvěřitelnou sledovaností.