Pesticidy chrání i ničí

Zemědělci tyto květiny považují za nežádoucí plevel, který prorůstá do obilí, což způsobuje potíže. Pesticidními postřiky se výskytu tohoto plevele především v obilných polích zamezilo. V minulosti neexistovala žádná regulace postřiků, a tak se prováděly takřka hlava nehlava. Obezřetnější a ohleduplnější zemědělci ale vždy používali postřik pouze tam, kde to bylo nutné. Tedy na polích a dávali pozor, aby se postřik nedostával i do okolí. Postupem času se totiž přišlo na to, že pesticidy na jedné straně pomáhají a na druhé škodí.

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý. Studie ukázaly, že mnohé pesticidy používané v zemích EU mohou působit toxicky například na vývoj nervové soustavy, což může nenávratně poškodit mozek, zvyšuje se riziko leukémie u dětí a řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém u lidí i zvířat. Pesticidy se používají jako postřik na likvidaci škůdců a některých druhů plevele, ke kterým patří i zmiňované druhy květin. Je vhodné je používat v omezené míře.

„Proč se zvyšuje výskyt vlčích máků, chrp a dalších plevelnatých rostlin, je jednoduché. Dodržují se ochranná práva okolo vodních toků, mezí a sousedních plodin. Díky tomu se plevele pak rozšiřují. Vliv má také vápnění půdy, které se dříve tolik neprovádělo a těmto rostlinám svědčí. Děje se tak kvůli kyselosti půdy,“ vysvětluje agronom Jaroslav Vojík z Novosedel na Strakonicku. Také vedoucí oddělení ochrany přírody na strakonické radnici Miroslav Šobr potvrdil, že výskyt vlčích máků, chrp a dalších dvouděložních rostlin je větší na místech, která nejsou ošetřena pesticidy a hned jak je to možné, zaujmou jako plevel okolní prostor polí, mezí a luk. I předseda Zemědělského družstva Bernartice na Písecku Pavel Novotný to tak vidí. „Zemědělci začínají šetřit chemií a při postřiku polí raději nedostříknou až do kraje pole. A tam se pak okamžitě objeví vlčí máky a chrpy. Z toho je patrné, že kdyby postřiky polí nebyly, plevel by prorůstal do polí a mělo by to devastující vliv na úrodu,“ vysvětluje Pavel Novotný pohled zemědělců.

I když dnes funguje větší obezřetnost při používání postřiků, stále existuje možnost, že se v době postřiku budou v blízkosti vysytovat zvířata i lidé.

Jak se pro organismus škodlivému postřiku vyhnout? Těžko. Informace o tom, kdy se budou v jednotlivých lokalitách postřiky provádět, dostávají jen včelaři. Tam, kde nepanuje se zemědělci dobrá spolupráce, se ale včelař dozví třeba pouze to, že se budou postřiky provádět v období od března do června. Což je informace k ničemu. Ovšem například Zemědělské družstvo Kovářov i Zemědělské družstvo Hrejkovice na Písecku fungují v tomto ohledu příkladně. „U nás včelaři od obou těchto družstev, která hospodaří v okolí, dostávají upozornění na konkrétní den, lokalitu i druh postřiku,“ říká včelař Marek Neumann z Klisince u Milevska.

Neexistuje však žádné nařízení, které by nařizovalo povinnost oznámit termíny provádění postřiků třeba obcím.

Vlčí mák jako symbol

Rudá barva v mnoha pojetích symbolizuje krev, například i na české státní vlajce. Proto se vlčí máky staly symbolem padlých vojáků. Každoročně se 11. 11. v 11 hodin mezinárodně slaví Den válečných veteránů. Vlčí máky mají připomínat krutou bitvu první světové války u Yper. Boj v pekle močálů za vytrvalého deště probíhal na flanderských polích a je dnes uváděn jako příklad nesmyslného zabíjení, protože přes obrovské utrpení vojáků a velké ztráty na životech nepřinesl kýžený výsledek. Po bitvách bylo bojové území obsypáno dosud nevídaným množstvím vlčích máků. Jakoby se prolitá krev změnila v lány těchto květin. To podnítilo lékaře, podplukovníka Johna McCrae k sepsání slavné básně, kterou napsal v květnu 1915 poté, co vedl pohřeb svého přítele a spolubojovníka Alexise Helmera, jenž v bitvě u Yper padl. Báseň se stala jedním z protiválečných symbolů a vlčí mák symbolem válečných veteránů. „Není vyloučeno, že tato symbolika se zakládá na reálné možnosti, že vlčí máky získaly ke svému hojnému růstu potřebný vápník z pozůstatků padlých vojáků,“ dává k úvaze předseda Československé obce legionářské Zdeněk Hruška z Vodňan.