Největším varováním je podle ředitelky jihočeského úřadu agrární komory Hany Šťastné skutečnost, že 63 % studentů uvažuje o odchodu z oboru, který studují. Hlavními důvody jsou nízké finanční ohodnocení a náročná pracovní doba, zejména směnný provoz, práce o víkendech a svátcích. Celkem 88 % z dotazovaných mladých lidí chce i nadále pracovat v Jihočeském kraji. To znamená, že region o budoucí pracovníky nepřichází kvůli lokalitě, ale kvůli atraktivitě samotného oboru. Současně zaměstnavatelé potvrzují, že získat nové zaměstnance je mimořádně obtížné. Nejvíce postrádají pracovníky na klíčových provozních pozicích – traktoristy, řidiče, ošetřovatele zvířat, dojiče, obsluhu výrobních linek nebo pracovníky logistiky.

„Potěšilo nás, že v rámci průzkumu studenti zemědělských oborů jasně pojmenovali, co od budoucího zaměstnavatele očekávají. Vedle odpovídající mzdy je pro ně stejně důležitý dobrý pracovní kolektiv, příjemná atmosféra na pracovišti a možnost profesního růstu. Právě zde se otevírá prostor pro zaměstnavatele, kteří chtějí  mladé lidi do oboru přilákat a udržet,” myslí si ředitelka Regionální agrární komory Šťastná. Výzkum podle jejích slov zároveň přinesl zajímavá zjištění i ze strany zaměstnavatelů. Ti za největší problém nepovažují nedostatek odborných znalostí. Nejčastěji zmiňují nedostatečnou samostatnost při řešení problémů, nízkou pracovní morálku, odpovědnost a praktické pracovní návyky. To se samo o sobě jeví jako velmi náročný úkol. Jak získat a udržet potenciální zaměstnance, kteří mají tak odlišné představy?

Klíčová zjištění z dotazníkového šetření, které proběhlo mezi 6. květnem až 27. květnem letošního roku, příliš optimismu do žil kapitánům zemědělského a potravinářského průmyslu tedy asi do žil nenalijí.

Jaké představy mají studenti?

Cílovou skupinou byly žáci středních a studenti vysokých škol v závěrečných ročnících studia. Zaměření bylo na jejich kariérní očekávání a loajalitu k oboru. Šetření se zúčastnilo 48 studentů. Byť jde o statisticky nepříliš vysoký vzorek, poznatky z praxe naznačují, že výsledek dost přesně odpovídá realitě.

Výzkumný vzorek byl tvořen převážně studenty zaměřenými na zemědělskou prvovýrobu (69 %), tedy jak na rostlinnou nebo živočišnou, tak i například na mechanizaci. Zbývající část vzorku je rozdělena na studenty agroekologie (11 %), potravinářství (6 %), studenty ekonomiky či managementu (6 %), zemědělské biotechnologie (4 %) a studenty pozemkových úprav (4 %).

Celkem 63 % dotázaných deklarovalo, že zvažují odchod z oboru. Rozhodujícími faktory jsou nízké finanční ohodnocení (30 %) a náročná pracovní doba (30 %) ve smyslu směnnosti či práce i o víkendech nebo svátcích.

Dobrou zprávou by mohlo být, že Jihočeský kraj zůstává prioritní lokalitou pro výkon povolání u 88 %. Z toho by ovšem 43 % za ideální místo výkonu práce považovalo okres České Budějovice. Nejmenší zájem je z hlediska lokality pro výkon profese okres Jindřichův Hradec (2 %). Zemědělství v okrese Tábor a Český Krumlov zajímá jen 5 procent respondentů.

Jako motivaci pro výběr zaměstnavatele uvádějí studenti pracovní kolektiv včetně atmosféry na pracovišti a finanční ohodnocení. Dále možnost kariérního růstu či dalšího rozvoje v rámci zaměstnání.

A co zaměstnavatelé?

Do průzkumu se aktivně zapojilo 48 respondentů zastupujících široké spektrum podniků agropotravinářského sektoru. Potvrdili, že nábor nových pracovníků je pro ně náročný. Nejvíce potřebují zaměstnance na pozice traktorista/řidič, ošetřovatel/dojič a obsluhu linek. To se ale zcela míjí s představami podstatné většiny absolventů zemědělských oborů – je to totiž směnná práce, obvykle se začátkem v časných ranních hodinách, kdy zvířata potřebují nakrmit, a také práce o víkendech i svátcích, závislá velkou měrou na počasí.

Zaměstnavatelé shledávají největší nedostatky uchazečů ve schopnosti samostatně řešit problémy a v pracovní morálce. Chybí i manuální zručnost. Závěr moc optimismu nepřináší – 60,4 z oslovené skupiny zaměstnavatelů předpokládá, že stav lidských zdrojů zůstane do budoucna neměnný.