Kdo chce, tak si cestu ke sportu najde, říká Václav Hegenbart
Jak jako učitel vnímáte fakt, že děti a studenti jsou už rok bez školní docházky a tělesné výchovy?
Je to samozřejmě velký problém a velká neznámá do budoucna. Přežili jsme první vlnu a mysleli jsme si, že máme vyhráno. Nikdo z nás nečekal, že přijde další a bude tak dlouhá. Byl už nejvyšší čas, aby se vše začalo vracet do normálu.
Jak velký zásah to bude pro děti na základní škole, nakolik je to problém pro středoškoláky?
Obecně si myslím, že čím menší děti, tím větší problém. A nebavím se nejen o tělocviku. Starší děti jsou víc samostatné a online výuku lépe zvládaly, pokud tedy měly dobré podmínky a byly zodpovědné. Když se budu bavit konkrétně o tělocviku, hodně záleží na tom, jaké měl kdo návyky. Když někdo byl zvyklý trénovat, tak si myslím, že si čas a cestu našel i v téhle době. Bohužel spousta dětí se dneska setkává se sportem pouze díky tělocviku. Ven už děti chodí minimálně, aby si tam hrály s míčem a podobně. Na takových to bude znát víc.
Celý rozhovor s Václavem Hegenbartem najdete v aktuálním vydání Píseckých postřehů.

Diskuse k článku