Využívá také město Tábor někde shromažďovanou dešťovou vodu?

Zatím bohužel ne. Existují však projekty z minulosti, které jsme se společně s Technickými službami a Bytesem rozhodli oprášit. Obecně tyto projekty naráží na otázku, co se zachycemou vodou dělat. Využití například na splachování je technicky i investičně náročné a musí být už připraveno už při zadávání projekčních prací. To se bohužel neděje, protože to je zatím v očích rozhodujících aktérů příliš nová, neozkoušená technologie. Určitým krokem vpřed může být příprava pilotního projektu v typovém bytovém domě, kde bude dešťový svod vyveden do kaskády nádob, která dešťovku naakumuluje a pomalu ji vypustí. Kam ji vypustí je ale to, oč tu běží a konverguje to v nedalekou zeleň, která by takto byla zalévána. Nebo nějaké jezírko, které by tak pojmulo vodu z vícero domů. Podobě to má jedno brněnské sídliště. Celé to je komplex dílčích projektů, které v celku musí tvořit systém. Nazývá se to začleňování modrozelené infrastruktury a odbor životního prostředí na tom soustavně pracuje.

Existuje i v Táboře dotační titul podporující obyvatele, kteří si budují nádrže na zachycování dešťové vody?

Občané mohou přijít s projektem využívajícím dešťovku do našeho grantu EVVO, který tuto aktivitu podporuje také. Dále mohou využít granty ministerstva životního prostředí, které jsou ale o poznání složitější. Umím si představit, že by město pomohlo takové žádosti administrovat. O speciálním grantu padaly úvahy pro SVJ v bytových domech. Narážet to ale bude na výše
popsané problémy.

Kolik stromů vysadilo město za posledních deset let?

Počet městem vysazovaných stromů se neeviduje, odhadem se jedná každoročně minimálně o vyšší desítky až 150 stromů. Náklady na výsadby stromů máme v posledních letech průměrně asi 250 tisíc ročně. Nařízené náhradní výsadby, v nichž je také část vysazovaná městem, se ročně pohybují okolo 200 kusů.

Kadaň uvádí 12 městských pítek – kolik jich funguje v Táboře? Nezmizela pítka osazená při rekonstrukci třídy 9. května?

Nevím o tom, že bychom nějaká pítka odstraňovali. Na třídě 9. května máme pítko u obchodního domu Dvořák, dále na náměstí TGM a pak na Křižíkově náměstí. Další pítka jsou na nábřeží Jordánu, na Tržním náměstí a na Pražském sídlišti. Celkem jich je osm.

Jsou na budovách v majetku města někde zelené střechy nebo zelené stěny?

Extenzivní zelenou střechu město realizovalo v letošním roce na části budovy Milénia. Bytes na můj popud připravuje pilotní projekt na bytovém domě, kde je třeba dodržet určitou hmotnost, protože panelové domy mají omezenou nosnost. Díky workshopu k SECAPu se jednatel Bytesu propojil s firmou, která zelené střechy v České republice dělala už dávno a dokáže tato omezení
překonat. Jakmile se Bytes „naučí“ na tomto pilotním projektu zelené střechy, bude je pak realizovat všude, kde dožije stávající.

Jsou v Táboře trávníky řešené jako květinové nebo jetelové louky?

Travních porostů s charakterem květnatých luk je celá řada především v příměstských částech, kde je prováděna seč typicky dvakrát ročně. Při snaze omezit počet sečí a směřovat k takovým porostům v parkových či sídlištních travních plochách se setkáváme s odlišným názorem veřejnosti, která převážně upřednostňuje nízké, často sečené trávníky.

Považujete za dobrý nápad využívat jako sekačky kozy?

Osobně ano, ale pouze v místech, které jsou k tomu vhodná. Zatím takové nemáme, ale určité úvahy padají například na jižním šanci, kde by údržba mechanizací byla dost obtížná.

Další kadaňské téma jsou vratné kelímky. Jak to s nimi bylo o letošních Táborských setkáních? A má to smysl, když plastové talíře a příbory jsou dál odpadem?

Systém vratných kelímků funguje a budeme ho dál rozšiřovat. Příští rok plánujeme nákup kelímků i na teplé nápoje. Co se týče talířů, tento systém zatím nefunguje. Snažíme se tedy využívat alespoň nádobí, které je biologicky rozložitelné a dá se zpracovat na kompostárně. Problém je ale to, že občané zatím nejsou schopni odkládat bionádobí odděleně od ostatního odpadu a tím vše znehodnocují. Takže výsledkem je to, že je vše dražší, ale stejně to skončí na skládce.

Uvažuje i město Tábor, že by snižovalo poplatek za odpad v procentuálním poměru k růstu objemu vytříděného odpadu?

V současné době není vhodná doba ke snižování poplatku za odpad ve vztahu k třídění. Vrcholí projednávání nové odpadové legislativy, která totálně zamíchá karty. Teprve až budeme znát její přesné obrysy a tudíž ekonomiku odpadového hospodářství, bude na tyto otázky možné odpovídat. Tábor je v třídění v průměru ve srovnání s velkými městy. Detaily budou v materiálu pro zastupitelstvo ke zvýšení poplatku za likvidaci odpadu.

Myslíte, že je Tábor v něčem jiném v oblasti životního prostředí progresivní a má něco, co v Kadani nemají?

Oproti Kadani, která svým občanům prodává tašky na třídění odpadů, my je již šest let rozdáváme zdarma. Stačí, když si pro ně lidé přijdou k nám na odbor životního prostředí. Každý rok mohou dostat novou sadu. Od loňského roku jsme přidali i tašku na kovy. Myslím, že i to je určitou motivací k třídění. A co se týká další progresivity, nevím, jak je tomu v Kadani s bioodpady, v uvedeném článku se o nich nezmiňují, ale Tábor byl jedním z prvních měst, kde se nám podařilo sběr bioodpadů z domácností úspěšně zavést. Začínali jsme již v roce 2011.